Článek
Motoristé sobě vstupovali do sněmovních voleb jako strana, která se stylizovala do role pravicové brzdy Andreje Babiše. V kampani slibovali, že „pohlídají Babiše“, že budou „velmi nemilosrdní a nekompromisní“ v ekonomických otázkách a že budou hájit vlastní programové priority. Jen několik měsíců po volbách je ale vidět, že v několika důležitých bodech jednají přesně opačně, než jak sami před volbami tvrdili. Nejde o dojem ani o politickou nálepku. Jde o srovnání jejich vlastního programu, jejich předvolebních výroků a jejich následného vládního postupu.
První příklad se týká veřejnoprávních médií. Ve volebním programu Motoristé výslovně napsali: „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními.“ Tato věta není okrajová ani nejasná. Je součástí samostatné programové kapitoly o veřejnoprávních médiích a koncesionářských poplatcích. Dnes ale ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy prosazuje zákon, podle něhož mají být poplatky zrušeny a Česká televize i Český rozhlas mají být nově financovány právě ze státního rozpočtu. To není drobná úprava původní pozice, ale přímý obrat o sto osmdesát stupňů.
Druhý příklad je rozpočtový. Motoristé měli v programu kapitolu nazvanou „Konsolidace veřejných financí: do čtyř let vyrovnaný rozpočet“ a současně slibovali, že zastaví zadlužování státu. Petr Macinka před volbami tvrdil, že v ekonomických otázkách budou Motoristé vůči ANO nekompromisní. Ještě na podzim 2025 přitom Motoristé ostře kritizovali schodek 286 miliard korun jako nepřijatelný a Macinka mluvil o nutnosti tvrdší rozpočtové disciplíny. Jenže letos v únoru už poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů podpořili rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Strana, která slibovala vyrovnaný rozpočet a zastavení zadlužování, tak podpořila ještě hlubší deficit, než jaký sama předtím kritizovala.
Třetí příklad se netýká jediné věty z programu, ale jedné z hlavních předvolebních tezí Motoristů. Jejich billboardové heslo znělo „Ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše“. Macinka k tomu doplňoval, že v ekonomických otázkách budou vůči ANO „velmi nemilosrdní a nekompromisní“. Jenže realita po volbách vypadá jinak. Motoristé nejen vstoupili do Babišovy vlády, ale všech jejich poslanců také hlasovalo pro vyslovení důvěry kabinetu ANO, SPD a Motoristů. A právě v klíčových tématech, kde slibovali dohled a pravicovou tvrdost, tedy v rozpočtu nebo ve financování veřejnoprávních médií, zatím Babiše nehlídají, ale hlasují s ním.
Motoristé samozřejmě mohou namítat, že po volbách přišla koaliční realita a že část programu museli obětovat vládnímu kompromisu. To je v politice běžné. Jenže v takové situaci je fér přiznat změnu postoje. Není fér tvrdit, že v programu nic nebylo, když to v něm je. Není fér slibovat vyrovnaný rozpočet a zastavení zadlužování, a pak zvednout ruku pro schodek 310 miliard. A není fér jezdit k volbám se sloganem o hlídání Babiše, pokud první měsíce ve vládě ukazují spíš poslušné přikyvování než skutečnou korekci.
Na celé věci je nejvýmluvnější, že nejde o spor mezi opozicí a vládou, ale o spor Motoristů s jejich vlastními slovy. Jejich program i jejich kampaň se dají snadno dohledat. Stejně tak se dají dohledat jejich dnešní kroky ve vládě a ve sněmovně. A když se tyto dvě roviny položí vedle sebe, vznikne obraz strany, která se velmi rychle vzdálila od toho, co před volbami nabízela voličům jako důvod, proč jí věřit
