Článek
Schválně - kolik je ve vaší obci, případně v městské části, pokud bydlíte ve velkém městě, ulic pojmenovaných po ženách? Tak nejspíš Milady Horákové, (nacionalistky) Boženy Němcové, možná nějaké místní rodačky a… tím bude seznam mnohde u konce. Zatímco jmény mužů - politiků, umělců a historických osobností - byť třeba s danou obcí nemají pranic společného, se to na uličních cedulích jen hemží.
Zdá se to jako maličkost, pravda - žádné konkrétní ženě tím nevzniká újma či krácení jejích práv - ale je to velmi jasná zpráva o našem smýšlení, o tom, že žijeme v patriarchální společnosti; ve světě, kde člověk-občan=muž a ženy stojí až za. Až ve druhé kategorii. Ženy nejsou plnoprávnými občankami společnosti. Nepočítá se s nimi.
Nejde jen o jména konkrétních žen, přehlížena je i historie spjatá s feministickým hnutím a souvisejícími událostmi. Opět na rozdíl od těch mužských. Máme například ulice Legionářské či Dukelských hrdinů, ale třeba ulice Sufražetek v České republice neexistuje.
Dokonce i u názvů odvozených od fenoménů, v nichž byly ženy nepochybnými účastnicemi, se setkáváme se sexistickým (pochopitelně ve prospěch mužů) jazykem. Tedy ulice Odbojářů, nikoli Odbojářek. Jako by snad ženy neměly taktéž významnou roli v odboji. Jako by snad také ony neumíraly na nacistických šibenicích. Stejně tak trpěly v komunistických věznicích, ale ulice Politických vězenkyň? To nehrozí.
Mírového hnutí - taková ulice existuje v Praze a samo o sobě je to v pořádku, jenomže když jsme schopni pojmenovat ulici podle hnutí, proč by nám dělala problém třeba ulice Ženského výrobního spolku českého? Tu u nás nenajdete.
Vyhlašuji soutěž
Schválně si pojďme udělat takovou soutěž. Jaká obec (případně městská čtvrť) v republice má největší procentuální zastoupení žen ve svých ulicích? Zkuste spočítat tu vaši - ostatně, nebude to až tak těžké, protože na „ženské“ ulice vám budou povětšinou stačit prsty jedné ruky.
Napište prosím do ankety a diskuze, jak je na tom vaše bydliště.
...a anticenu
A pochopitelně je také možné vyhlásit anticenu pro obec, která je na tom úplně nejhůř. A já znám jednoho horkého kandidáta. Tím je město Kuřim, asi 14 km severozápadně od Brna.
Je zde hrubým odhadem asi 60 pojmenovaných ulic. Kolik z nich má jméno po ženě? Jedna jediná! Obligátní Boženy Němcové. A pak ještě jedna, která se jmenuje po manželích - Jelínkových. Dále asi 25 mužských, většinou „standardky“, které s městem jinak nemají nic společného - K. H. Máchy, Vrchlického, Komenského apod. (Tipl bych si, že ani jeden z nich v Kuřimi nikdy nebyl a dost možná nikdo z nich ani nevěděl, kde Kuřim vůbec leží.)
Nejspíš se najde obec, kde nenalezneme ani tu Boženu Němcovou, takže Kuřim je na tom zdánlivě alespoň o ni lépe, jenomže je tu navíc taková specialita, jistá přitěžující okolnost, kvůli níž by měla Kuřim skončit jako vítězka anticeny.
Je tu totiž čtvrť, takový satelitní přílepek vzniklý na počátku milénia na zelené louce. Všechny ulice se zde tedy pojmenovaly „z gruntu“, což znamenalo úžasnou příležitost pro kreativní řešení. A jak to dopadlo? Kreativní řešení se vskutku našlo - ulice jsou tu pojmenovány po Foglarových hrdinech! Po jednom z nejkřiklavějších příkladů toxické maskulinity.
Červenáčkova, Bohoušova, Metelkova… Fiktivní mužské postavy byly zastupitelstvu milejší, než jakákoli skutečná žena! Než nějaký ženský spolek!
Jak příznačné, že toto město doposud nemělo žádnou starostku a i dnes jsou tu dva místostarostové - muži. Nepodařilo se mi dohledat, jaké bylo genderové složení zastupitelstva v roce, kdy došlo k rozhodnutí pojmenovat ulice takto, ale dnes je poměr mužů a žen 12:5. To myslím hovoří za vše.
Cena Hlavní město maskulinity za rok 2025 tedy míří do Kuřimi! Račte si - pane starosto a páni místostarostové - vytisknout a umístit na čestnou nástěnku na radnici.
Cena Hlavní město maskulinity
