Článek
Stručně řečeno… ANO!
Death’s Door má sama o sobě mnoho předností, které z ní dělají velice zábavný zážitek od začátku až do konce, a i když za normálních okolností nejsem příliš velkým fanouškem her s pohledem svrchu ve stylu Diabla, k Death’s Door tato perspektiva perfektně sedí. A co víc, i pro souls-like typická obtížnost je zde vyladěná tak akorát, takže precizně balancuje na hranici mezi frustrací a zadostiučiněním z úspěchu.
Hry v tomto žánru se často snaží být až příliš obtížné jen pro to, aby dostály své nálepce, a kvůli tomu přestávají být zábavné. Death’s Door nic takového nedělá. Hra sice v žádném případě není jednoduchá, ale nikdy nepůsobí neférově. Každý neúspěch byl v mých očích zasloužený, a tak jsem se jen těšil, až to budu moct zkusit znovu.
Herní doba: hra má čas se plně rozvinout, netáhne se ale zbytečně dlouho
Hra má rozsah naprosto perfektně trefený vzhledem k nabízenému obsahu. Pro získání platinové trofeje jsou zapotřebí dva průchody hrou, první k získání 100% všech předmětů, zbraní, květináčů (ano, vážně) a dosažení skutečného závěru hry, který kromě související trofeje určitě stojí za to i sám o sobě, protože poodhaluje pozadí zajímavého světa a spletitého příběhu, který se v něm odehrává. Druhý průchod je pak potřeba k získání s největší pravděpodobností poslední chybějící trofeje, kterou dostanete za odehrání celé hry s deštníkem místo meče.
Celkově jsem získáváním platinové trofeje ve hře strávil asi 20 hodin, což víceméně potvrzuje i web HowLongToBeat, podle kterého hráči Death’s Door dokončili na 100% průměrně za necelých 16 hodin. Celkově tak nejde přímo o jednohubku, kterou dokončíte za jedno odpoledne, ale není to ani hlavní chod, který vám vydrží týdny. Death’s Door je svým rozsahem zkrátka takový přiměřeně nazdobený chlebíček. Hra umí skončit přesně v tu správnou chvíli, aby ani na vteřinu nezačala být nudná, a i to je samo o sobě umění.
Vyšperkovaný soubojový systém je základem každé souls-like hry
Pokud jste kdykoliv předtím hráli jakýkoliv souls-like titul, asi vás nepřekvapí přítomnost lehkých a těžkých útoků a kotoulu, který vás má (alespoň teoreticky) dostat do bezpečí. Death’s Door tuto osvědčenou formuli oživuje čtveřicí schopností, které hráč postupně odemyká při postupu hrou. Právě tyto schopnosti přinášejí do soubojů nejvíce zábavy, na rozdíl od běžných útoků mečem totiž umožňují útočit na dálku. Náboje na útoky na dálku se ovšem doplňují za pomocí útoků na blízko. Tímto způsobem tak hra podporuje neustálé střídání jednotlivých přístupů pro maximální efektivitu v soubojích a jakmile tento systém dostanete do ruky, budete po bojištích létat plynule jako pták (doslova, vzhledem k tomu, že hrajete za vránu), a to je prostě neuvěřitelná zábava.
Během boje se také není možné léčit, k doplňování života totiž lze použít jenom speciální květiny, které jsou rozeseté po celé hře a neobjevují se příliš často. Souboje jsou tak o to napínavější a neodpouštějí žádné chyby.
Samozřejmě nechybí ani upgrady všech schopností a vlastností postavy, které ale nejsou nijak zvlášť přehnané a nevyžadují tak příliš dlouhé sbírání duší z nepřátel, které samozřejmě fungují jako měna. Mimochodem, pokud se rozhodnete hru skutečně vyzkoušet, jako první vylepšete obratnost (dexterity), protože rychlejší běh a delší kotoul vás zachrání v naprosté většině situací.
Vyzdvihnout je potřeba i bossy, kteří mají vážně originální designy, od oživlé strážní věže přes čarodějnici schovávající se ve vlastním kotlíku až po Yetiho. Jejich útoky se dobře hodí k postavám a souboje jsou obtížné, ale nikdy ne nemožné. Často se v nich také skrývají na první pohled ne úplně zřejmé interakce, které je ještě více oživují, dvakrát je podobná kreativita při boji dokonce odměněna trofejí. Kéž by bossů ve hře ale celkově bylo víc, protože ti opravdu zásadní se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Cesta k platině není nijak komplikovaná a je ideální pro perfekcionisty
V Death’s Door je získání platinové trofeje téměř přirozené, není k tomu potřeba plnit žádné šíleně přehnané požadavky, které si hry často kladou, a většinu trofejí získáte při běžném hraní hry. Je tady jenom pár malých výjimek a především pak jedna pořádná výzva v podobě druhého průchodu hrou, kdy váš meč nahradí deštník udělující poloviční poškození.
Samozřejmě je potřeba posbírat všechno a všude, ale oblasti nejsou tak velké, aby se hledání stalo frustrujícím, a pro kohokoliv, kdo je stejně zvyklý ve hrách procházet vše do detailu (jako to mám já), bude Death’s Door ideální, protože lze vše najít i po dokončení hry a o nic není možné přijít. Hledání na chvíli zabaví, a až se budete začínat nudit, bude tak akorát po všem.
Procházení starých oblastí s novými schopnostmi je také jednou z předností Death’s Door, osobně jsem velký fanoušek tohoto herního designu (a backtrackingu obecně… ano, miluju Resident Evil: Code Veronica, jak jste to věděli?), takže jsem si postupné rozšiřování arsenálu velice užíval.
3 trofeje, na které si dávat největší pozor
V celé hře jsou jen tři trofeje, které je možné při běžném hraní úplně minout, a právě proto je potřeba jim věnovat o trochu větší pozornost.
1.) Hot Pot
Při jednom z prvních bossů se utkáte se starou čarodějnicí, která jako útok kromě svých kouzel používá i vlastní kotlík. Pro získání této trofeje je potřeba použít ohnivý útok, který budete mít tou dobou čerstvě odemčený. Konkrétně se musíte trefit přesně do otevřené části kotlíku ve chvíli, kdy se v něm bude čarodějnice schovávat a začne z kotlíku vystřelovat magické útoky. Po zásahu začne čarodějnice na chvíli hořet, což jí nejen udělí velké poškození, ale také zůstane na chvíli znehybněná a vy tak budete moct zasadit pár útoků navíc. Pro získání trofeje se stačí trefit pouze jednou.
O tuto trofej lze snadno přijít kvůli tomu, že když bosse porazíte bez provedení správného útoku, už nemáte možnost se k souboji znovu vrátit a musíte tak případně začít novou hru.
2.) Meal for a King
Stejně jako předešlá trofej se i tato vztahuje k bossovi, tentokrát k žabímu králi. S tím se utkáte krátce po získání nového útoku v podobě bomby, a v tomto případě je získání trofeje ještě o něco jednodušší. Stačí žabákovi do pusy střelit jedinou bombu, když nakloní celou plošinu a pokusí se vás spolknout. Času je na útok více než dost a i v tomto případě vám odměnou bude kromě trofeje i významné poškození a krátké okno k dalšímu útoku.
I tuto trofej není možné získat po skončení samotného souboje a je tak dobré ji mít při boji na paměti.
3.) No Threat Detected
Tato trofej je na získání velice jednoduchá a splnit potřebné požadavky trvá jen krátkou chvíli, ale je ji možné získat jen v určité části hry, a po poražení finálního bosse se stane kompletně nepřístupnou.
Jakmile ve hře postoupíte dostatečně daleko, přinejmenším po dokončení dvou ze tří hlavních oblastí a získání většiny schopností, se v ředitelství vran začnou objevovat malá stvoření, která prostupují víceméně celou hru. Jde o malé skřítky s žlutými hlavami a zelenými plášti. Až jich bude v ředitelství dostatek, je potřeba k jednomu z nich přijít dost blízko na to, aby vás následoval, a pak ho provést skrz detektor kovu, který je na úplném začátku celé základny. Museli jste jím projít v prvních minutách hry. Až skřítek detektorem projde, světlo se rozsvítí zeleně a trofej bude vaše!
3 nejzábavnější trofeje v Death’s Door
U této trojice trofejí nerozhoduje ani jejich obtížnost, ani jak dlouho trvá je získat, ale zkrátka a dobře jen to, jestli vás jejich získávání bude bavit.
1.) Academy of Umbrellas
Právě kvůli této trofeji je potřeba druhý průchod hrou a i když její popis zní poměrně hrozivě, trofej totiž přece jen vyžaduje dokončení příběhu s pomocí nejhorší zbraně ve hře, tedy deštníku, ve skutečnosti se pravděpodobně jedná o tu nejzábavnější část cesty k platinové trofeji. V době, kdy půjdete po téhle trofeji, už totiž s největší pravděpodobností budete mít odemčené všechny ostatní, celou hru jednou úspěšně za sebou a ovládání naprosto pod palcem. Teprve tento druhý průchod skutečně otestuje vaše schopnosti, protože samotným deštníkem s polovičním poškozením nikoho neporazíte. Hra vás tak ještě více nutí spoléhat se na kouzla a v zápalu boje je kombinovat s útoky deštníkem, který teď spíše než k udělování poškození slouží jen k doplňování nábojů. Dostat se na konec tímto způsobem je sice výzva, ale zdolat ji je velice uspokojivé a to, že se s ní pravděpodobně pojí i vždy uspokojivé získání platiny, je už jenom třešnička na dortu.
2.) A Stroll with Jefferson
Osobně mám rád, když se hry občas neberou příliš vážně. Perfektním příkladem něčeho takového je právě tato trofej, kterou získáte za to, že vezmete na procházku Jeffersona. Že by snad Jefferson byl něčí pes nebo jiný mazlíček? Ne tak úplně. Jefferson je totiž velká chobotnice, která se přisála na mrtvolu nějakého nebohého námořníka a díky tomu přes den předstírá, že je člověk. Při setkání v noci ale odhalíte Jeffersonovo temné tajemství a chobotnici budete mít na hlavě přisátou vy. A pokud hned nepůjdete splnit související úkol, Jefferson se vám může potenciálně vrtět na zátylku pěkně dlouho.
3.) Conga Line
Tahle trofej je vlastně maličkost, ale roztomilá a potěší. Pro získání trofeje stačí zařídit, aby vás v jednu chvíli následovalo alespoň deset malých lesních skřítků zároveň v jednom poslušném zástupu. Po celé hře je jich plno, ale nejjednodušeji se jich takové množství dá najít na úplném začátku hry, ještě před prvním bossem.
Shrnutí
Hra Death’s Door a její platinová trofej určitě stojí za zkoušku díky krásným vizuálům, skvělým soubojům, perfektně vybalancované obtížnosti a přesně odpovídající délce hry. Pokud máte Playstation Plus, můžete si hru v rámci nabídky Essential stáhnout až do chvíle, než ji nahradí novinky za září.
