Reklamy uprostřed hraní a nebo New Game Plus za příplatek. Herní průmysl míří ke zdražování

Od dob her bez možnosti aktualizací a konzolí bez připojení k internetu i mikrotransakcí jsme se už hodně posunuli, pokrok ale ne vždy musí mířit příjemným směrem. Důkazem mohou být dvě rozhodnutí z nedávné doby, která byla velké části hráčů proti srsti.

První prohřešek se týká vývojářské firmy Sega a její nadcházející hry Like a Dragon: Infinite Wealth. Jak se můžete dočíst na oficiálních stránkách hry, titul bude vycházet v celkem třech edicích, a to Standard, Deluxe a Ultimate, každá z nich o něco dražší než ta předešlá. Vyšší edice pak nabízejí bonusový obsah, kosmetické předměty nebo přidávají do hry písně navíc.

Nic z toho by samo o sobě zřejmě nikoho nepohoršilo. Háček je ale v tom, že jednou z funkcí, která je uzamknutá za Deluxe edicí, je i režim New Game Plus, tedy možnost hru po jejím konci spustit od začátku se všemi nasbíranými předměty, schopnostmi a tak podobně. Dlouhodobě jde u většiny titulů o naprosto základní součást hry, popřípadě o přídavek v rámci pozdějšího DLC bez dalšího poplatku. Nabízet tuto možnost ale už od začátku za příplatek, to je skutečně zvláštní rozhodnutí, které mezi hráči okamžitě vyvolalo kontroverzi. Proti tomuto rozhodnutí dokonce promluvil i dabér jedné z hlavních postav hry:

Překlad: Tento postoj jsem vyjádřil v minulosti a nyní ho vyjadřuji znovu. Žádná hra by neměla zamykat New Game Plus za paywall. Toto rozhodnutí ubližuje komunitě a hratelnosti hry a celkově bude mít negativní dopad. Mělo by jít o základní funkci hry a nebo aktualizací zdarma, pro jakoukoliv hru, která tuto funkci podporuje.

Pokud Sega své rozhodnutí nezmění, a zatím to vypadá, že nic podobného nemá v plánu, pak se nabízí následující otázka: Co se vydavatelství pokusí zpoplatnit příště?

Pokud budou totiž lidé kupovat i tento titul ve velkých počtech, Sega i ostatní vydavatelství si dost možná uvědomí, že je naprosto v pořádku zamykat herní mechaniky, které byly doteď základní součástí her, za paywall v podobě dražší edice. Postupně by se tak posouvaly limity toho, co hráči považují za běžné a přijatelné, a hry by se tak staly dražšími. Ne proto, že by se opravdu zvýšily ceny, jen by základní edice postupem času začaly být tak holé, že by se ani nevyplatilo je kupovat, a standardem by se tak staly edice vyšší a samozřejmě dražší.

Podobný příklad toho, jak se vydavatelství pokoušejí posouvat hranice zpeněžování hráčů, najdeme u Ubisoftu. V listopadu minulého roku se totiž někteří hráči starších dílů Assassin’s Creed při otevření menu uprostřed hry setkali s reklamou, kterou museli manuálně zavřít, aby se dostali do samotné herní nabídky. Jak můžete vidět na videu níže, šlo o reklamy na jiné tituly Ubisoftu.

Samotný Ubisoft ve vyjádření uvedl, že šlo o technickou závadu, která byla opravena hned poté, co se o ní studio dozvědělo. Reklama se prý neměla objevit v menu hry, ale jen v hlavní nabídce hned po zapnutí hry. Jak ale upozornili někteří uživatelé, k velice podobné závadě došlo už před několika lety, také v případě Assassin’s Creed, i tehdy přitom Ubisoft situaci vyřešil stejně.

Jestli skutečně šlo jen o chyby v kódu, které bylo možné snadno napravit, se asi jen tak nedozvíme. Podobně jako v případě Like a Dragon se nabízí možnost, že účelem bylo otestovat, jak hráči na takovou změnu zareagují. V tomto případě velice negativně.

Potenciální zařazení reklam do placených herních titulů má dvě strany. Je pravda, že muset se podívat na reklamu při každém otevření menu ve hře by bylo obtěžující a snižovala by se tím kvalita hraní, pokud by ale přítomnost reklam, a tím pádem i zisků z nich, vedla ke snížení celkové ceny her pro samotné hráče, už by se možná nad touto alternativou dalo uvažovat.

Problém samozřejmě spočívá v tom, že jen málokdo ve skutečnosti věří, že by k něčemu takovému mohlo dojít. V praxi by s největší pravděpodobností hry zůstaly stejně drahé a ještě hráče otravovaly neustálými reklamami.

Peníze vždy byly a vždy budou pro jakoukoliv firmu na prvním místě. Sega, Ubisoft i všechna ostatní herní vydavatelství nejsou nic jiného než společnosti snažící se vytvořit zisk. A to je samo o sobě naprosto v pořádku. Poslední dobou to ale vypadá, že se na hráčích bude vydělávat čím dál více a oni sami budou přitom dostávat stále méně. Reklamy a dražší edice jsou přitom jen špičkou ledovce. Mikrotransakce, loot boxy, předražená DLC, to všechno hráčům blokuje přístup k hernímu obsahu pod záminkou dalších plateb.

Těžko říct, kam se herní průmysl bude posouvat v budoucnu. Hráči ale zřejmě budou muset počítat s tím, že si připlatí, a nebo ztratí trpělivost a přestanou kupovat nové hry.