Článek
Poslední automobilové Grand Prix Brno zažilo v roce 1949, tehdy ještě vedoucí skrz Pisárky, Žebětín nebo Kohoutovice a s celkovou délkou jednoho kola celých 17,8 kilometrů. Podle šéfa Autoklubu ČR Jana Šťovíčka je ale možné, že se v budoucnu Brno dočká nové Velké ceny F1.
Masarykův okruh je určitě možným kandidátem pro uspořádání závodu F1, sami organizátoři podle Šťovíčka projevili zájem o tuto možnost, některé možné komplikace ale nelze jen tak přehlédnout.
Mnoho zájemců, málo prostoru
Prvním problémem je celkový počet tratí, na kterých se Formule 1 již v současnosti pořádá. Řada jezdců už dříve uvedla, že letos je v kalendáři F1 závodů až příliš mnoho, například trojnásobný šampion Max Verstappen tento stav dokonce označil za neudržitelný. A je pravda, že intenzivnější sezóna může potenciálně vést ke kratším kariérám jezdců a mnohem vyšší míře únavy všech zúčastněných, která může negativně ovlivnit kvalitu sportu.
V tomto období mimořádného nárůstu popularity F1 chce mít pochopitelně svou vlastní Velkou cenu spousta zemí, naposledy se mluvilo například o africké Rwandě, a je otázka, kolik nováčků dokáže kalendář vůbec pojmout, než už bude závodů skutečně až příliš. Masarykův okruh by se tak pro sport musel ukázat skutečně tak atraktivní, že by tyto stížnosti dokázal překonat a buďto se stát pětadvacátým (popřípadě šestadvacátým) závodem v sezóně, anebo nahradit některou ze současných tratí.
Přísné podmínky situaci nezlehčují
Ideální není Masarykův okruh v současné době také proto, že nemá od FIA udělenou dostatečně vysokou známku pro to, aby vůbec mohl hostit závod Formule 1. Nezávisle na tom, jestli by závod na trati stál za sledování, musí každá trať nejdříve dosáhnout na známku 1 od FIA, jinak na ni vozy Formule 1 nemohou vyjet. Masarykův okruh má v současnosti známku 2 a pro získání toho nejvyššího možného hodnocení by zřejmě musel projít řadou změn.
Bez znalosti přesných specifikací každé části trati je samozřejmě obtížné přesně určit, k jakým konkrétním změnám by muselo dojít, související dokumenty od FIA jsou navíc stovky stran dlouhé, Masarykův okruh ale základní podmínky splňuje. S délkou 5,4 kilometru se řadí přesně doprostřed možného rozsahu, trať je také dostatečně široká.
Větší problém už by zřejmě představovaly části se štěrkem, které zachytávají auta v případě, že sjedou z tratě. Také by bylo nutné zvětšit boxy, které jsou v současnosti uzpůsobené spíše na závodění jednostopých vozidel. Nutné je i vlastní nemocniční zařízení s alespoň dvěma chirurgy. Pravidel je mnohem více, týkajících se například povrchu tratě, bariér, prostoru pro diváky a tak podobně, změn by proto pravděpodobně bylo potřeba pro získání potřebné známky opravdu hodně a takové změny v žádném případě nejsou levné. Projektu by se tak zřejmě museli chopit soukromí investoři, kteří se mohou, ale nemusí najít.
Není okruh jako okruh
Nelze zapomenout ani na to, že trať, na které je možné závodit, ještě nemusí být tratí, na které bude zábavné sledovat závody. Masarykův okruh by totiž v současné podobě zřejmě nevedl k příliš vzrušujícímu závodění. S nejdelší rovinkou dlouhou pouhých 636 metrů by okruh nenabízel příliš mnoho možností k předjíždění, jediná trať s kratší rovinkou je totiž Monako s pouhými 470 metry, tamní závody jsou ale většinou stejně rozhodnuty už v sobotu. Především jsou ale prakticky všechny zatáčky na okruhu ideální pro střední až vysokou rychlost a tím pádem nevhodné na předjíždění.
Na celé trati v současnosti prakticky není místo, kde by mohlo realisticky docházet k předjíždění
I když by se tak na trati závody F1 pořádat směly, zřejmě by musela projít opravdu rozsáhlými změnami na to, aby nenudila diváky a tím pádem nebyla zase rychle zrušena.
Celkově se tak dá říct, že pokud by se skutečně podařilo dostat Formuli 1 do Brna, šlo by jistě o skvělý přírůstek do kalendáře sportu. Cesta ale bude jednoznačně klikatá.
