Článek
Ačkoli snaha navštívit a prozkoumat vesmír je velice dávnou záležitostí, reálně se první kroky podařilo proniknout až za studené války. O skutečný pokrok se postarali především (v zájmu zdokonalování armády) v Sovětském svazu. Amerika se pokoušela držet krok.
V následujících řádcích si představíme nejslavnější tělesa, která byla vypuštěna do kosmu, a to pro nejrůznější účely.
5.
Lunochod
Měsíční rover sovětského konstruktéra Alexandra Kemurdžjana byl ve své první verzi v provozu od roku 1970. Vážil necelých 800 kilogramů a za rok svého působení na lunárním povrchu vyslal na Zem na dvacet tisíc fotografií, než mu zeslábly akumulátory a přestal reagovat na povely z řídícího střediska.
4.
Veněra
Program Veněra si kladl za cíl zdokumentovat povrch naší sousední planety Venuše.
Sonda Veněra dokázala vysílat jen pár minut, poté ji pohltil nemilosrdný žár.
Z celé škály vyslaných sond se podařilo přistát na povrchu až Veněře 7 v roce 1970. Dokázala tak domněnku, že povrch Venuše je zcela nevhodný pro život. Romantické představy o cizích planetách tak dostaly pořádně na frak.
3.
Hubbleův teleskop
Hubbleova vesmírná observatoř nám poskytla možnost dokumentování vesmíru jako žádné jiné astronomické zařízení do té doby.
Hubbleův teleskop
V dokonalém pozorování brání pozemským observatořím zemská atmosféra, světelný smog a spousta dalších vlivů. Jakmile se však dalekohled dostane na oběžnou dráhu, může posílat vysoce kvalitní snímky. Hubbleův teleskop byl v provozu od roku 1990, dokud jej nevystřídal dalekohled J. Webba.
2.
Voyager 1
Sonda Voyager 1 se pyšní neobyčejným vědeckým přínosem, avšak také skutečností, že je nejvzdálenějším lidským předmětem od planety Země. Zkonstruována byla v roce 1977 za účelem zkoumání vzdálených koutů naší solární soustavy. Zajímavostí je, že letí stále dál a do dnešních dnů spolupracuje s řídícím střediskem.
Voyager 1
1.
Sputnik
Legendární satelit v roce 1957 vypustil sovětský konstruktér Sergej Koroljov jako první uměle vytvořené těleso na zemské orbitě.
Sputnik
K vypuštění byla použita na tehdejší dobu kolosální raketa R-7, původně zkonstruovaná jako nosič jaderné hlavice. Sputnik neměl ve svém trupu žádná zařízení, až na dálkový vysílač, který hlásil centrále přítomnost družice na orbitě. Jako zvuk signálu používal dnes již legendární pípání, které se zapsalo do učebnic.
Zdroj:
