Článek
1. Terminátor (1984)
Když se Arnold Schwarzenegger ukázal na plátnech kin coby téměř nezničitelný kybernetický organismus T-800, který přišel zabít Sáru Connorovou, diváci šíleli. Tento hollywoodský biják představil roboty jako maximálně vyspělé mechanické bytosti, které mají násobně větší sílu než skutečný člověk a mnohonásobek vyšší inteligenci. Scházely jim však opravdické city.
2. AI: Umělá inteligence (2001)
Steven Spielberg je právem považován za jednoho z největších režisérů všech dob. Snímek o robotickém dítěti, které profesor Hobby vytvořil podle předlohy svého mrtvého syna, aby je nabízel neplodným párům za účelem zisku, je působivý a probouzí hluboké emoce. David je okouzlující chlapeček a divákovi je až protivně nepříjemné, jak ošklivě s ním zachází adoptivní matka Monica, která nedokáže docenit jeho skutečnou lásku, pro niž byl v laboratoři naprogramován. Za zmínku stojí také úchvatně zahraná role sexbota Joea v podání Juda Lawa.
3. Já, robot (2004)
Film, volně inspirovaný legendární sci-fi sbírkou Isaaca Asimova, vypráví příběh z Chicaga nepříliš vzdálené budoucnosti, kde gigantický kybernetický koncern vyrábí robotické sluhy do každé domácnosti. Jelikož je však chod firmy částečně zajišťován výkonným centrálním počítačem, dojde k nejhoršímu scénáři, kdy umělý mozek převezme kontrolu nad výrobky společnosti a nařídí vzporu. Té musí zabránit Will Smith v roli svérázného detektiva Spoonera.
4. Ex Machina (2014)
Na první pohled veskrze komorně se tvářící film. A vlastně takový i je. Líčí příběh mladého ajťáka, který se vydal na pracovní cestu do divočiny, kde má jeho podivínský šéf své utajené sídlo. Mladý programátor se dozvídá, že v útrobách tohohle střeženého komplexu bez personálu žije umělá bytost, na níž má provést takzvaný Turingův test. Potíže nastávají ve chvíli, kdy se nezadaný inženýr do krásné androidky zamiluje.
5. Metropolis (1927)
Tento německý černobílý snímek položil základy nejen robotické tématice na filmových plátnech, ale celému žánru sci-fi. A asi nikoho nepřekvapí, že z vizuální stránky roboženy Marie čerpal při tvorbě Hvězdných válek také George Lucas. Působivý příběh z budoucnosti (tehdy vzdálené, nyní blízké, neboť děj se odehrává v roce 2026). Příběh nám ukazuje život v obřím městě Metropolis, kde společnost funguje ve dvou kastách - chudí žijí pod povrchem, bohatí na povrchu - jak prosté. Kartami však zamíchá stvoření kovové roboženy Marie. Je vpravdě ohromující, jak se tento film metaforicky blíží dnešnímu fungování světa. S příchodem modelů, jako je Optimus od Tesly, je tedy docela možné, že podobnou Mariu za dva roky potkáme na ulici.
Zdroje:
