Článek
V prostoru, který bychom mohli nazývat podkrovím, se nachází něco jako malá domácí svatyně. Domorodec významně zvedá prst na znamení výzvy, aby reportér chvíli posečkal. Zanedlouho se malý Asiat vrací a hrdě přináší dva předměty - tím prvním je ručně vyrobená síť, v níž spočívá několik zčernalých lidských lebek, tím druhým pak - rovněž podomácku zhotovená - mačeta. Domorodý muž ukazuje na pažbu. Právě na ní je možno si povšimnout mnoha zářezů. A ano, domníváte se správně. Tak jako se v Evropě uchytil zvyk značit si zářezy na pažbu pušky, tito místní obyvatelé si stejným způsobem evidují lidské pozůstatky. Zvláštnost? Bizár? Ani ne. I v tomto ohledu platí, jaký kraj, takový mrav.
Dále se host dozvídá, že mačeta patřila dědečkovi, ačkoli jen stěží lze přesné označení brát vážně. Tradice těchto výprav je stará mnoho staletí, avšak oficiálně skončila roku 1800 poté, co jí učinil přítrž historicky první britský správce ostrova James Brooke. S největší pravděpodobností se tak můžeme domnívat, že šlo spíš o domorodcova praprapradědečka. Je ovšem jasné, že zaryté zvyklosti, na něž je určitá komunita zvyklá po tak dlouhou dobu, jedno nařízení vymýtit nedokáže. Z příkladů po celém světě zkrátka víme, že podobné restrikce nefungují ani v méně zásadních otázkách. Příkladem za všechno může být boj komunistů proti sektám. Z této perspektivy pak nepůsobí nijak divně ani přesvědčení mnohých lidí, jež jsou toho názoru, že tradice lovu lebek se na Borneu dochovala do dnešních dnů, byť ve značně omezené míře. Těmto spekulacím nahrává také fakt, že původní příslušníci kmene Iban na ostrově stále žijí, leckdy odloučeně od civilizované části obyvatel, tam, kde se cítí komfortně jako jejich předkové - v džungli.
Kult lovců lebek však zdaleka není výsadou kmene Iban ani samotného ostrova Borneo. Kultury stínající hlavy najdeme po celém světě, ačkoli v naprosté většině případů již není kult živý. V minulosti však byl hojně rozšířen mezi národy Střední a Jižní Ameriky (nejvíce mezi Aztéky), ale na určitou podobu nesmíme zapomínat ani u obyvatel Severní Ameriky - třeba na pověstné skalpování.
Zdroje: Wikipedie, Toulavá kamera, magazín 100+1
