Článek
V soutěži Peče celá země předvedli amatérští pekaři a cukráři famózní výtvory, které mnohdy udivovaly svou precizností i originalitou a občas se také něco nepovedlo. To vše měla posuzovat dvoučlenná odborná porota, ve 3. ročníku to byla Michaela Landová a samozřejmě Josef Maršálek. Kdo jiný by taky měl být v porotě než právě profesionálové, mistři cukráři a odborníci na slovo vzatí. Zejména ale mistr Maršálek je pro některé „vzatý“ až moc.
Tak nějak už se vžilo, že kde se objeví Josef Maršálek, tam je středem zájmu … a také kritiky. Nejprve se stal terčem kritiky za své účinkování ve StarDance, kde prý vydržel moc dlouho na to, jaké taneční výkony podával. No, jenom o tanci ten pořad není, sympatie diváků ho posílaly dál, což někteří nemohli překousnout. A pak se vrátil pořad Peče celá země a s ním i kritika Josefa Maršálka. A co je mu vytýkáno? Jednoduše řečeno, že dělá svoji práci porotce.
Nejdřív vadilo, že Maršálek dělá něco, co neumí, co mu nejde a přesto postupuje dál. Nyní není v roli soutěžícího, ale porotce a je to opět špatně. Dělá, co umí a čemu rozumí. Je jeho výsostným právem porotce, jemuž byla dána důvěra, rozhodovat podle svého profesionálního uvážení a kritik opět plive jed. Že prý Maršálek nadržuje, nehodnotí spravedlivě, soutěžící prý vypadávají neprávem. Co je spravedlivé? Co je právo? Právo na vítězství? Od toho je tam právě porota, aby rozhodla. Rozhodnutí navíc nezáleží pouze na Maršálkovi, porotci jsou dva. A vítěz stejně může být jen jeden.
Tam na kraji lesíka uštkla zmije kritika. A jaký že výsledek byl? Kritikův jed zmiji otrávil.
Kdo je Josef Maršálek, že si ho kritici tak oblíbili? Je to člověk – profesionál, který se nebál jít za svým snem. Ještě za studií odletěl do Anglie, kde v Bathu získal letní práci v hotelu. Dařilo se mu, přijal nabídku na stálé angažmá a školu v Čechách dokončil dálkově. Bylo mu pětadvacet, když přišla nabídka z věhlasného obchodního domu Harrods v Londýně. Nabídku přijal, zůstal sedm let a během té doby významně přispěl k rozvoji nabízeného sortimentu i růstu tržeb. Stal se kuchařem roku i manažerem roku a jeho výrobky odebíral i Buckinghamský palác. Když po sedmi letech z Harrods odešel, zamířil na rok do Indie a nakonec se vrátil do Čech.
Člověk, který se vypracoval vlastní pílí, talentem a schopnostmi, dokázal se prosadit v cizím prostředí i tvrdé konkurenci a vyniknout ve svém oboru. Kdo jiný by měl být porotcem cukrářské soutěže … Jenomže úspěch se neodpouští. Lidé, kteří něco dokázali, bývají nezřídka trnem v oku těm méně schopným, méně nadaným či méně cílevědomým. A tak nezbývá nic jiného, než přijít s kritikou a alespoň trochu se tím zviditelnit. Jak pravil François Desgrez, když utěšoval Angeliku, „ošklivým a hloupým se nezávidí“. Dovolím si k tomu dodat „a neúspěšným“. Jsem zvědav, kdy a za co se na Josefa Maršálka snese další kritika …
Další informace:
