Článek
Podstatou soutěže Peče celá země je výroba pekařských a cukrářských výrobků, pochopitelně v mezích daných pravidel, zadání a časového limitu. Co jiného bychom asi tak u soutěže mohli očekávat … Mnohem důležitější je předmět cukrářského klání. A to jsou dorty, koláče, koblihy, chleby, sladké a někdy i slané dezerty a vůbec vše, co může cukrář vymyslet a stvořit. A jsme u toho. Aby byl cukrář úspěšný a jeho výrobky lákavé, musí prokázat značnou míru manuální zručnosti, umu a kreativity. Řekněme si to upřímně, komu z mladé generace se dnes chce pracovat rukama. Mnohá řemesla jsou na vymření, učňovské obory se potýkají s nedostatkem uchazečů. A za tohoto stavu se na televizních obrazovkách odehrává show, která dokáže motivovat, přivést mladé lidi k řemeslu, rozvíjet jejich kreativitu. Za povšimnutí také stojí, že i mezi soutěžícími se objevují velmi mladí lidé, nejmladšímu ze soutěžících je dokonce 16 let.
Udělej si sám
Když už byla řeč o řemeslu, cukrařina naštěstí mezi ohrožené obory nepatří, naopak je o ni zájem. Možná i díky pořadu Peče celá země, který původně vznikl ve Velké Británii pod názvem The Great British Bake Off. Odvažuji se soudit, že tento pořad plní podobný účel jako slavnější show StarDance. Taneční pořad vznikl proto, aby přitáhl lidi k tanci, cukrářská show může motivovat k řemeslu a zachování tradičního umění. A nejen to. Vše, co člověk vidí rodit se pod rukama soutěžících, si může vyzkoušet a upéct i doma. V soutěži Peče celá země se nedíváme na hvězdy showbyznysu a nejrůznější VIP, ale na běžné lidi se zájmem a zručností, kteří rádi pečou a tvoří místo toho, aby nakupovali průmyslově zpracované cukrovinky či rozpékané šmakulády v opravdu levných řetězcích. A to je další aspekt soutěže.
Podle průzkumů agentury GfK i společnosti NIQ je prodej cukrovinek dlouhodobě na vzestupu, přičemž jednoznačně vedou sušenky a oplatky. Průměrná domácnost si jich ročně nakoupí cca 9 kg a k tomu je třeba připočítat čokoládové cukrovinky, nejrůznější tyčinky, bonbóny atd. Pokud bychom zůstali pouze u oplatek a sušenek, jedná se o vysoce průmyslově zpracované potraviny, které lidskému zdraví obecně příliš nesvědčí. Platí to samozřejmě i o ostatních. Ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách najdeme vysoký podíl přidaného cukru, a to zejména právě v sušenkách, oplatkách, bonbónech, čokoládě a kakaových výrobcích, sladkých dezertech anebo snídaňových cereáliích. A není to jen cukr, ale také konzervanty, stabilizátory, aromata …
Domácí pečení neškodí
Jaký je asi dopad takto nadupaných potravin na zdraví, je zřejmé. Lékaři velmi důrazně upozorňují na dramatický nárůst zejména dětské obezity a nadváhy, přičemž k roku 2021 trpělo obezitou 16,4 % dětí, zatímco nadváhou ještě o 9,6 % více. Situaci zhoršil covid, svůj nezanedbatelný vliv mají i špatné stravovací návyky, popularita fast foodu a rovněž fixace mladé generace na sociální sítě a svítící obrazovky všeho druhu, zatímco pohybové aktivity ubývá. Obezita, k níž přispívají průmyslové cukrovinky, není ale jediným rizikem. Stejně závažná je totiž přítomnost rakovinotvorného akrylamidu. „Nejvíce akrylamidu můžeme najít v tepelně zpracovaných potravinách s vyšším obsahem škrobu. Nalézá se tedy především v produktech z brambor, ale je obsažen i v kávě, zejména méně pražené, v sušenkách, krekrech, chlebové kůrce, snídaňových cereáliích. Čím více tmavě hnědá je barva na povrchu výrobku, tím více akrylamidu lze očekávat,“ vysvětlila známá profesorka Jana Hajšlová z VŠCHT. Co s tím vším má společného pořad Peče celá země?
Na jedná straně nadprodukce průmyslově zpracovaných sladkostí, na straně druhé domácí pečení a cukrařina. Není náhodou lepší si něco sladkého a dobrého doma upéct, vyrobit vlastníma rukama? Zapojit děti a ukázat jim i jinou možnost trávení volného času než sezení u chytrého zařízení? K tomu přece směřuje i cukrářská show České televize. Domácí pečení, pokud ho nespálíte, je přece mnohem zdravější a vlastně i zábavnější. V dětech a mladých podpoří kreativitu, schopnost si něco udělat vlastníma rukama a postarat se sám o sebe. A je tu i faktor ekonomický. Pokud si totiž člověk něco upeče z domácích surovin, pak ho to vyjde mnohem levněji než uspokojování chuťových buněk kupovanými produkty. Navíc, ví, co jí. Může ale to samé říct o kupovaných sušenkách, oplatkách nebo jiném baleném sladkém pečivu?
Jedinečné tradice
Osobně si cením ještě jednoho nezanedbatelného přínosu pořadu Peče celá země a poctivé práce, kterou dělá Josef Maršálek, hlavní tvář pořadu. Je to kulturní osvěta a podpora českých tradic. Nejen, že se v pořadu divák dozví mnohé z cukrářského a pekařského umění, ale také pozná typické dezerty různých zemí a kultur. Především se ale upamatuje na naše tradiční pečivo, případně se ho naučí tvořit a tím udržet při životě tisícileté tradice.
Stejně jako architektura, hudba či literatura je součástí kulturního dědictví i kuchyně. Nebo je snad něco špatného na tom, naučit se dělat dobrý valašský frgál, chodské koláče, masopustní koblížky nebo vánočku? Ukázat lidem, jak je správně vyrobit, prozradit jim vychytávky a inspirovat je? I když je považujeme za běžné, mají v naší kultuře hluboký význam, bohatě zdobený koláč jako dávný symbol hojnosti, dozlatova vysmažené masopustní koblížky jako připomínka slunce nebo dobře zapletená vánočka coby zpodobení malého Ježíška. To jsou symboly a tradice, které stojí za to zachovat.
Další informace:
