„Vy narušujete respekt třídy k mé autoritě už pouhou svou přítomností,“ řekli geniálnímu Einsteinovi

Albert Einstein, fyzik, filosof, mystik a génius první hvězdné velikosti. Přišel na svět 14. března 1879 v jihoněmeckém Ulmu, na základní škole ani na gymnáziu však žádné příznaky geniality nevykazoval. Jeden z učitelů mu dokonce řekl: „Vy narušujete respekt třídy k mé autoritě už pouhou svou přítomností.“ Mladý Einstein měl odpor k biflování a velmi svobodomyslného ducha, a tak v posledním ročníku gymnázia jednoduše přestal chodit do školy. Nakonec ale přece jen vystudoval polytechniku v Curychu. Již roku 1901 získal švýcarské občanství, toho německého se pod vlivem nacismu vzdal a v roce 1940 se nakonec stal občanem USA.

Na otázky novinářů ohledně své geniality odpovídal, že „jako dítě jsem se vyvíjel velmi pomalu a věcmi kolem časoprostoru, které mají ostatní děti vyřešeny v šesti letech, jsem se začal zabývat až v dospělosti, avšak o to důkladněji“. Další otázku „Co je to ta obecná teorie relativity?“ vysvětlil vskutku názorně: „Hodinka na klíně vašeho milého se zdá být minutkou, minutka na horké peci se zdá být hodinou. To je relativita“. Na dotaz má-li ještě nějakou naději v lidstvo, řekl, že „nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk“. Tento výrok odráží Einsteinovu lásku k hudbě, zejména právě k Mozartovi, jenž ho inspiroval k samostudiu hry na housle. Jak Einstein řekl, „láska je lepší učitelka než smysl pro povinnost“. Talent pro hru však postrádal.

Jaké hluboké vědění asi v sobě nosil, když tvořil svoji vesmír popisující teorii relativity s poznáním, že „skutečnost o tomto světě a vesmíru je ještě překvapivější než to největší překvapení“. Einstein byl též velký mystik, zajímal se o metafyziku a parapsychologii, přičemž pochopil, že materialistické vidění světa je jen malá část zatím neprozkoumaného celku. Jeho vědecká kariéra byla skvělá a závratná. Pětadvacet čestných doktorátů, bezpočet medailí a uznání, Nobelova cena za fyziku již roku 1921, převratné teorie moderní fyziky, fyzikální jevy a teorie nesoucí jeho jméno … Bez Einsteinových teorií by moderní fyzika, astrofyzika i moderní technologie vypadaly poněkud odlišně.

Mohl se stát prezidentem Izraele

Einsteinova pražská epizoda začala, když ho František Josef I. jmenoval přednostou Ústavu teoretické fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. Neboť měl pracovnu s výhledem do zahrady ústavu pro duševně choré, říkal o náměsíčných postavách bloumajících pod okny, že se mu podobají, avšak s tím rozdílem, že tamty blázny nezajímá kvantová teorie. O svůj zevnějšek mnoho nedbal, zájem dam mu zajišťoval především jeho geniální mozek a stávalo se, že než jako německý univerzitní profesor, vypadal spíš jako italský virtuos a jindy si ho zas na recepci v luxusním hotelu spletli s řemeslníkem. Aby se nerozptyloval úvahami o tom, co si má vzít na sebe, nosil často šedý oblek s bílou košilí. Byl to jeho pracovní oblek podobně jako Steve Jobs nosil džíny a rolák. O Pražanech Einstein soudil, že jsou vynikající kuchaři a nepostrádají půvab, avšak posteskl si, že jsou bez špetky dobré vůle ke svým bližním.

Albert Einstein nejen, že dokázal nahlédnout do tajemství vesmíru a přírody, ale projevil se i jako prozíravý politik a velký pacifista, což se mu málem stalo osudným, neboť po emigraci do USA nacisté vypsali za jeho hlavu odměnu 50 tisíc říšských marek. Roku 1952 dostal nabídku, aby se stal izraelským prezidentem, avšak skromně ji odmítl s tím, že nemá dostatek politických zkušeností ani kvalifikace pro takový úřad. V dubnu 1955 dostal Einstein vnitřní krvácení v důsledku aneuryzmatu břišní aorty. Operaci odmítl s tím, že „může odejít, kdy chce“ a „že svoje už vykonal“. Jeden z největších fyziků dějin zemřel 18. dubna 1955.

Další literatura:

Galison, P. - Holton, G. J. - Schweber, S. S.: Einstein for the 21st Century: His Legacy in Science, Art, and Modern Culture, Princeton 2008.

Isaacson, Walter: Einstein: Jeho život a vesmír, Praha 2018.