Článek
Itálie není zrovna zemí, kam bychom jezdili za nákupem potravin. Motivy k návštěvě Apeninského poloostrova jsou obvykle jiné: památky, gastronomie, moře a mnohé další. Když už tam ale jste, může se vám cesta vyplatit i jinak. Nejen, že se letos Itálie ukázala jako výrazně levnější destinace než Chorvatsko, ale také se tu před návratem za Alpy vyplatí pořídit zásoby do spižírny. Obchod je tu na vysoké úrovni, postavený zejména na spolupráci s místními výrobci a dodavateli. Italové nemuseli absolvovat čtyřicetiletý očistec komunismu, domácí maloobchod se tu tedy mohl svobodně rozvíjet a nelze se divit, že prim tu hrají družstevní prodejny, jejichž tradice sahá do Anglie 19. století.
Domácí potraviny dominují
Ti, kteří ještě pamatují ten fascinující pocit z počátku 90. let, kdy našinec zažíval údiv a nadšení při návštěvě obchodů svobodného světa za železnou oponou, si v Itálii tento pocit může alespoň letmo připomenout. Ano, i u nás máme kvalitní prodejny s širokou nabídkou potravin, ale pohled na přehršel čerstvého ovoce a zeleniny, plodů moře a zejména potravin regionálního a lokálního původu u nás člověk v řetězcích nezažije, i když se halí do českých vlajek a lásky k Česku.
Samozřejmě také italské supermarkety nabízejí produkty nadnárodních firem, které tak rády přizpůsobují složení výrobku chuti zákazníka, především pak toho českého. Pokud ale odhlédneme od složení a chuti, je to pořád ten stejný výrobek, stejného výrobce s širokou distribucí. A to je samozřejmě skvělá příležitost k porovnání cen těchto produktů. A stejně tak můžeme porovnat ceny základních potravin, které si každá země vyrábí sama. Cenové srovnání je pak nezřídka velmi překvapivé.
Těstoviny za přátelskou cenu
Konkrétně? Jistě. Pořídil jsem nákup, který bylo auto schopno pojmout. Člověk nemusí být zrovna účetní, aby si spočítal, že se opravdu vyplatí koupit si kvalitní těstoviny (pasta), které u nás koupíte v rozmezí padesáti až sedmdesáti korun v řetězcích, které se prezentují jako levné, levnější a skutečně levné, avšak v Itálii vás vyjdou na 28 korun. A není to zdaleka jenom o těstovinách konkrétní italské značky. Ono to totiž platí i v porovnání s těstovinami českých výrobců, které se u nás nejčastěji prodávají za 39,90,- za půl kilové balení. V porovnání s těmi italskými jste pořád o desetikačku v plusu, přičemž chuť a kvalita jsou nesrovnatelné.
Jasně, že jsou v Itálii těstoviny levné, řeknete si. Jenomže ono to platí i u řady dalších potravin. Kromě nákupu mně milých zásob jsem si tak udělal i malý monitoring cen dalších potravin, abych je porovnal s domácími cenami, které poslední dobou nejsou zrovna friendly. Italský nákup jsem pořídil v supermarketu družstva COOP Firenze a pro srovnání jsem si u nás zašel do třech zahraničních řetězců, které ve svém marketingu silně akcentují cenu a tvrdí o sobě, že jsou levné – Billa, Lidl a Kaufland. Jak to dopadlo?
Oběd, který se vyplatí
Mezi prvním zbožím, které se při vstupu do supermarketu či diskontu nabízí je ovoce a zelenina. Zaujala mne rajčata, oblíbená a pěstovaná u nás i v Itálii. Půlkilové balení koktejlových rajčat vyjde v italském obchodě na 54,70,-, zatímco u nás je nejčastější cenou 69,90,- za česká rajčata, nikoliv dovozová. Oblíbeným výrobkem z rajčat jsou rajčata pasírovaná (passata), ideální k přípravě omáčky na těstoviny. Passatu na jihu pořídíte za 37,40,-, v našich řetězcích se dostanete na cenu kolem pětačtyřiceti korun za balení o obsahu 690 g.
Rajčatovou omáčku si můžete vylepšit tuňákem. I když nepatří k nejlevnějším potravinám, na trhu je široce zastoupen v nejrůznějších gramážích. Nejznámější je tuňák z „mořské řeky“. Toho samozřejmě mají i v Itálii, kde koupíte dvojbalení 2×130 g za 141,- Kč, což je cena, o níž si u nás můžeme nechat jen zdát. Běžná cena tohoto tuňáka se v ČR pohybuje kolem 130 korun za balení s obsahem 104 g, případně v balení 3×80 g za dvě stovky. Tuňák je za běžnou českou cenu prakticky neprodejný, proto se s železnou pravidelností objevuje v promočních akcích.
Dezerty za „pár“ korun
Komu by připadaly těstoviny s rajčatovou omáčkou a tuňákem příliš těžké, může odlehčit známým probiotickým jogurtem s ovocem. Opět jde o výrobek přítomný na italském i českém trhu. Rozdíl je ale v tom, že zatímco v Itálii vás vyjde 4×125 g jogurtu na 69,80,-, u nás za balení 4×120 g zaplatíte bezmála 80 korun. Běžná italská cena se tak blíží české ceně promoční.
Pokud by vás jogurt neoslovil, po těstovinách můžete přejít rovnou k dezertu. Bez diskuze je asi jedním z nejoblíbenějších dobrá čokoláda. A ta vychází v Itálii zatraceně levněji než v „levných“ řetězcích naší domoviny. Ukázkovým příkladem je čokoláda, která je na trhu relativní novinkou a vznikla jako derivát známých oříškovo čokoládových kuliček, které se v létě neprodávají. V našich supermarketech ji koupíte o 10 až 20 korun dráž než v Itálii, kde vychází na 49,90,-. Ještě větší rozdíl je pak v ceně známé švýcarské čokolády, která trh zásobuje zlatými zajíčky a medvídky. Stogramová mléčná čokoláda této značky se v Itálii prodává za 35,60,-, u nás stejnou nebo srovnatelnou čokoládu téže značky pořídíte o ví než 20 korun dráž.
A do třetice, které dítě by nemělo rádo takové ty malé čokoládky, ukryté v oranžovo bílé krabičce… I ty mají své deriváty v podobě čokoládových dezertů, které musejí být uchovávány v chladu. Jedním z nich je „čokofreš“, který na jihu koupíte v balení po pěti kusech za 55,50,-, což vychází na 11,10,- za kus. U nás si za jeden kus připlatíte 4 koruny, přičemž se prodává po dvou za 29,90,-.
Předražená snídaně
Porovnat můžeme i snídaňové menu. Oblíbené jsou nejrůznější cereálie všech tvarů a příchutí. Mezi těmi, které jsou běžné i na českém trhu jsou čoko kuličky ve žluté krabici se zajícem ve znaku velkého nadnárodního výrobce. Při porovnání ceny tohoto produktu se mi oči rozšířily do mimozemských parametrů. Velkou krabici 325 g těchto cereálií koupíte v Itálii za běžnou cenu 67,70,-. A u nás? Cena výrazně přesahuje 100 korun, v jednom z „levných“ řetězců se nabízí za 122,90,-.
Nemáte na cereálie za takovou cenu chuť? Tak co třeba pečivo a na něj dobrý džem. Nabídka džemů je široká. Necháme stranou jablečné šmakulády a podíváme se na skutečně dobrý džem. V Itálii je takový džem s gramáží 370 g k dostání za 33,10 u privátní značky či o pár korun víc u značkových. A u nás? Pod 60 korun se u privátky nedostanete, ale častěji se cena pohybuje mezi 90 a 110 korunami u džemů známých značek.
Samozřejmě, že se v italských obchodech najdou potraviny dražší i cenově srovnatelné. Přesto uvedené příklady nutí k zamyšlení stejně jako fakt, že v Itálii je DPH na potraviny v nejnižší sazbě 4%…
Poznámka: Ve všech případech jsou srovnávány produkty stejné jednoho výrobce nebo srovnatelné o stejné gramáži a srovnatelném složení. Kurz v době návštěvy italského supermarketu byl 25,092 Kč za 1 Euro.
