Článek
V dětství zkoušel hrát na různé nástroje, skončil u bicích, učil se v lidové škole umění. Ty mají ovšem „slabinu,“ jejich pořizovací cena je totiž velmi vysoká, kolikrát se na soupravu musí složit celá kapela. Nicméně ho přitahovaly od dětství, napsal o nich v šesté třídě svou první báseň, zněla takto: Včera jsem hrál na bicí / jako ten pes honicí. / Bušil jsem do bubnů tvrdě / a natřásal jsem se hrdě. V první polovině osmdesátých let se odstěhoval do Prahy.
Nabízel se různým skupinám, ale jeho hra nebyla na profesionální úrovni, takže neuspěl. Pracoval tak jako dělník v papírně a motal se kolem hospod a klubů, kde se scházeli hlavně příznivci punku. Právě do tohoto specifického prostředí potřebovala StB nutně umístit svého muže. Volba padla na něj:„Vystrašili mě k smrti, uměli to dobře, bylo to strašně hustý. Vyhrožovali mi, že pokud nepodepíšu, odnese to máma a zmrzačí mě.“ Řekl.
Tyto argumenty mu lze věřit, estébáci měli podobné metody. Rozhodně ale nemusel být tak horlivý informátor, jeho svazek čítal 120 stran. Velící důstojník si pochvaloval, že přináší hodnověrné a nezkreslené poznatky, udal přibližně dvacet členů hnutí, jehož byl součástí. Tomuto období jeho života se detailně věnovala redaktorka neziskové organizace Paměť národa Hana Čápová. Podle ní chtěli s jeho pomoci infiltrovat klubovou hudební scénu.
Zajímali se i o užívání drog, hlavně marihuany. Klempíř bez zábran hovořil o kamarádech a známých, popisoval kde se schází a dostal za úkol je šmírovat, jak jen může. Uvedl přesné místo, kde pěstitelé marihuanu schovávají, množství rostlin, jejich výšku, předpokládanou dobu sklizně. Donášel i na blízkého kamaráda, Jakuba, který mu naprosto věřil a svěřoval se mu. Později se zaměřil i na další dodavatele. Tak přiblížila jeho činnost Čápová.
Za zprávy dostával peníze, takže měl i zištný motiv. Přitom dobře věděl, že si svá hlášení může vymýšlet, vyšetřovatelé si nemohli jeho tvrzení nijak ověřit, to prostředí bylo dost specifické. Po roce ale spolupráci ukončil, podle jeho slov mu v tom pomohl vztah s dcerou vysokého stranického funkcionáře. Roli ale hrálo i to, že se obával prozrazení, na základě jeho udání bylo stíháno několik lidí a mohli si to spojit s ním.
Dalšího z okruhu lidí, s kterým se stýkal, Martina Semráda, vyhodili z pedagogické fakulty právě kvůli jeho udání. Poté ho estébáci lanařili a slíbil jim spolupráci. Na další schůzce si to ale rozmyslel a řekl, že se s tím nemůže duševně vyrovnat a nemohl by se lidem podívat do očí. Uvedl, že si je vědom postihu za trestnou činnost. Prostě měl, na rozdíl od něj, jak se říká, koule. Klempíř dostal v roce 1989 vízum do Západního Německa.
Měl v plánu emigrovat do Jihoafrické republiky, ale při prověřování na velvyslanectví ho odmítli, tak se vrátil domů. 17. listopadu, v den studentského protestu, jehož se ovšem nezúčastnil, založil s Michaelem Viktoříkem a Romanem Holým skupinu J. A. R. To ale spolu nesouviselo, zkratka znamenala Jednotka Akademického Rapu. Ve svém žánru byla populární, natočila sedm alb, poslední, Jezus Kristus neexistus? v roce 2023.
Klempíř kromě toho napsal pár hitů, třeba pro Dana Bártu či Helenu Vondráčkovou, nějaký čas působil v reklamních agenturách. Postupně se začal stále víc angažovat ve veřejném dění. Stal se „politickým turistou,“ nejdřív se v roce 2017 podílel na marketingu České pirátské strany, o rok později, před volbami, se stejným způsobem zapojil do kampaně ODS. Ani v jedné straně se ale nestal členem, důvody byly nasnadě.
Zjistil, že by se nedostal na volební kandidátky a pokud náhodou ano, tak na nevolitelném místě a protože ho nikdo neznal, nemohl spoléhat na preferenční hlasy. Proto nabídl své služby těm nezavedeným. Nejprve koketoval s hnutím Trikolora, ale nakonec dal přednost straně s ní spřízněné, Motoristi sobě. Tam měl slušnou šanci, že se dostane do sněmovny, což se mu povedlo. S vládním angažmá ale zřejmě příliš nepočítal.
Tím spíš, že Andreje Babiše asi úplně nemusel. V roce 2021 totiž natočil video kde se svěřuje: „Přátelé, dostal jsem dopis z království praček. Už vím, koho volit nebudu.“ Následuje zapálení letáku a poznámka, že tak by se měl zachovat každý. Odkaz je zde: https://www.forum24.cz/kam-zmizel-klempir-ktery-v-roce-2021-spalil-letak-hnuti-ano-tekuty-charakter-je-na-svem-miste.
Asi bychom těžko hledali jiného ministra, který si proti sobě za pouhé čtyři měsíce vlády poštval svými kontroverzními rozhodnutími úplně českou kulturní scénu. Mohou za to nejen čistky, ale i jeho arogantní, mnohdy srabácké jednání. „Já se všem omluvil, svým trýznitelům jsem odpustil a následně se pokusil odpustit i sám sobě. Tak snad jsem se s tím nějak vypořádal,“ vyjádřil se ke spolupráci s StB.
Vypadá to ale, že to myslel stejně upřímně, asi jako kdysi Stanislav Gross, jemuž ve finále nevěřila ani židle. Momentálně se ocitl opět v zájmu médií, ohledně zrušení poplatků za televizní a rozhlasové vysílání, to mu však k tíži připsat nelze, jde o rozhodnutí celé vlády a premiéra. To nic nemění na to, že jeho působení na ministerstvu je katastrofa. Jeho názory nevydrží ani den. Stačí, aby „silnější hráči“ změnili tón, a on okamžitě a beze studu otočí.
Jinak je ukázkovým příkladem politika do dnešní doby. Z někdejšího „rebela“, který si hrál na zásadového, dokud byl bez funkce, tak nezbylo vůbec nic. Jenom slaměný panák, který spadne při prvním závanu větru. V koaliční vládě tak působí přesně tak, jak se od něj čeká – jako někdo, kdo nereprezentuje žádný názor, jen aktuální rozkazy šéfa. A právě proto tam dokonale zapadá.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/na-koho-donasel-klempir-reporteri-ct-resili-dosud-nezname-pribehy-z-archivu-stb-369675
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/na-koho-donasel-klempir-reporteri-ct-resili-dosud-nezname-pribehy-z-archivu-stb-369675
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-pribeh-muze-ktereho-vyhodili-ze-skoly-kvuli-udani-oto-klempirem-297340
