Hlavní obsah
Lidé a společnost

Alexandr Dumas měl mít tisíce milenek, o některé se dělil se synem, nevadilo mu být paroháčem

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Rouibi Dhia Eddine Nadjm, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Alexandr Dumas byl živel plný vitality. Po otci, generálovi a hrdinovi Velké francouzské revoluce, Thomasi de La Pailleteriovi zdědil sílu a nebojácnost, po matce, černé otrokyni Marie-Cessette kreolské, rysy a přízvuk.

Článek

Byl mistr slova, psaného i mluveného, dokázal bleskově reagovat na různé situace. Když ho jeden muž urážel kvůli původu, odpověděl mu:„Otec byl mulat, babička černoška a její rodiče opice. Takže můj rodokmen začíná tam, kde váš končí.“

V mládí se vzdělával u kněze v rodné vesnici, ve dvaceti letech pak nastoupil jako úředník u pozdějšího krále Ludvíka Filipa a sdílel domácnost s jistou Catherine Labayovou, o osm let starší švadlenou. Ta porodila syna Alexandra (šel v jeho šlépějích a stal se z něj také spisovatel.)

Po dvou letech se vzdal místa s cílem proslavit se jako spisovatel a divadelní dramatik. I když neměl žádné zkušenosti, brzy se mu to povedlo. Prvotina, kterou napsal s Adolphem Leuvenem, jednoaktový vaudeville Lov a Láska, měla velký úspěch, stejně jako pozdější divadelní hry, zejména poutavé, na romanticko-historické téma.

Díky tomu a nesmírné extravaganci se stal miláčkem nejen publika, ale i pařížské, hlavně ženské společnosti, měl mít tisíce milenek. S těmi se nikdy netajil, žil intenzivním sexuálním životem od 14 let až do smrti v 68. Tvrdil, že má pět set nemanželských dětí, což lze brát - stejně jako počet milenek - s velkou rezervou, vynikal v přehánění.

Ostatně oficiálně uznal jenom tři. Celosvětovou slávu a uznání si získal literárním dílem, zejména dobrodružnými romány Tři mušketýři (pro velký úspěch napsal dva další díly) Hrabě Monte Christo, Královna Margot a dalšími. Za fenomenální úspěch vděčil spolupráci s profesorem historie Augustem Maquetem – vyhledával pro něj materiál a vytvořil nástin děje.

Jeho dílo čítá neuvěřitelných 257 svazků – dramata, komedie, romány, novely, memoáry, epigramy, historická pojednání. Měl vysoce nadprůměrnou fantazii, inspirací pro něj byla například krátká noticka v tisku o pomstě neprávem odsouzeného vězně díky nalezenému diamantu.

Kolem této prosté zápletky vytvořil sedmi set stránkové dílo o osudech Edmonda Dantése, alias hraběte Monte Christa. I když měl vysoké sebevědomí, na smrtelné posteli ho trápily pochyby o kvalitě svého díla. Do posledních chvil se ale chvástal sexuálním apetitem: „Já musel mít vždy hodně milenek. Kdybych měl jen jednu, dlouho by mé tempo nevydržela.“

Opovrhoval manželstvím, jeho jediné nebylo důsledkem lásky, ale vyděračství. Jistá Ida Ferrierre, s níž měl krátkou aférku, koupila jeho neproplacené směnky a dala mu na výběr – sňatek, nebo vězení pro dlužníky. Naštěstí pro něj po čtyřech letech utekla za jiným. Dumas měl v oblibě zejména herečky.

Stalo se, že tři jeho milenky hrály spolu v jedné hře! Největší favoritka, nymfomanka Italka Fanny Gordosa, nosila mezi nohami mokrý ručník, aby ochladil její vášeň a také zmírnil neutuchající orgasmus. Ta se jako jediná mohla pochlubit jeho věrností, a to hlavně díky tomu, že ho dokázala utahat, neměla problém se milovat bez pauzy celou noc.

Když od něj utekla ke svému učiteli hudby, dost se mu ulevilo. Další „vášnivkou“ byla tanečnice Lola Montez. I ta ho ale opustila, když se stala společnicí bavorského krále Ludvíka I. - hlavně proto, že ji povýšil do šlechtického stavu. Jemu to nevadilo. Sám nebyl schopen věrnosti, tak ji nevyžadoval ani od ostatních.

Jednou přistihl v ložnici přítele, Rogera de Beauvoir, se svojí milenkou. Vzal to více než sportovně, nevyhodil ho, naopak šel spát do lenošky. Ráno mu rozšafně řekl: „Copak by se dobří přátelé mohli pohádat kvůli ženě?“ a potřásl mu rukou! I syn ho často překvapil při styku, v pozdějších letech se s ním ale o přítelkyně dělil.

Zachovala se tato konverzace. Syn: „Tati, jak je možné, že mi předhazuješ své odložené milenky, zatímco boty na rozchození mi svěřuješ úplně nové?“ Otec: „To je tím, milý synu, že máš po mně docela dobře vyvinutý a tlustý penis, zatímco nohy máš štíhlé!“

Jednou za ním přišla nečekaně fanynka a zastihla ho, jak sedí rozkošnicky na židli v jakémsi křiklavě rudém trikotu a kolem něj tancují tři nahé dívky. To ji vyděsilo a utekla. Dumas reagoval lakonicky: „Asi se urazila, měli jsme ji pozvat, aby se přidala.“

Ženy lákal nejen na slávu a exotický vzhled, ale – hlavně v pokročilém věku, kdy byl silně obézní – i neskutečnou „vyřídilku.“ Stojí za zmínku, co o něm řekl anglický dramatik Watts Philips. „Byl nejvelkorysejší, nejzábavnější, ale i nejegoističtější tvor na zemi. Jeho jazyk byl větrný mlýn, jak se dal do pohybu, nikdy jste nevěděli, kdy se zastaví, zvláště pokud byl tématem on sám.“

Kvůli rozmařilému životu se často nacházel na hranici bankrotu, i přes nadprůměrné výdělky. Aby unikl věřitelům, podnikal zahraniční cesty, např. z Ruska na Kavkaz (od června 1858 do března 1859). Rok poté prodal majetek a nakoupil zbraně pro armádu italského vůdce Giussepe Garibaldiho, po jeho boku vstoupil do Neapole.

Byl jmenován ředitelem vykopávek a muzeí v Pompejích, což bral velmi vážně, místo zastával tři roky. I přesto si našel čas na psaní, jeho pracovní tempo bylo až nelidské. Stal se nejčtenějším spisovatelem své doby, jeho knihy čtenáři hltají dodnes. I díky tomu, že děj udržuje v neustálém napětí, umí mistrně vylíčit spiknutí, souboje, únosy, strašlivá tajemství – a především používat nečekané rozuzlení.

V pozdějším věku častoval milenky oplzlými epigramy a sepisoval o nich nemravné poémy. Když se pohoršeně ohradily, vysvětloval to tím, že jsou to pro něj snadno vydělané peníze, které nutně potřebuje. Obvykle mu odpustily, uměl být neodolatelný.

Sexuálně plodný byl téměř do konce života, ještě v šestašedesáti zažil skandál kvůli vztahu s herečkou Adah Isaac Menkenovou – vystupovala v hipodramatu, kdy jezdila na koni spoře oděna do leopardí kůže. Dumas se s ní fotografoval v lascivních pózách.

To vyvolalo pohoršení, stejně jako věkový rozdíl 32 let mezi nimi, v posteli prý ale znát nebyl. Její nečekaná smrt (asi na rakovinu) vedla ke zhoršení jeho zdraví, po záchvatu mrtvice zpola ochrnul. Ubytoval se u svého syna Alexandra, kde strávil poslední rok života.

Jeho syn o něm vypověděl: „Zemřel tak, jak žil, aniž si toho všiml. Z milionů, které vydělal, mu na nočním stolku zbyly jen dva zlaťáky, přesně tolik, kolik měl v kapse, když si jel dobít svou slávu do Paříže.“

ZdroJ. https://www.databazeknih.cz/zivotopis/alexandre-dumas-st-3

https://www.ceskatelevize.cz/porady/898884-alexandr-dumas-starsi/

https://www.spisovatele.cz/alexandre-dumas-pere

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz