Článek
Podle něj se měla náhle potopit po přírodní katastrofě – ale více než 9 000 let předtím! Problém je, že sice detailně vylíčil kulturu, státní zřízení, vzhled metropole, včetně Poseidónova chrámu, ale o poloze se zmínil jen letmo. Měla ležet za takzvanými Héraklovými sloupy, považovanými dlouhá tisíciletí za konec známého světa.
Podle Římanů na nich bylo dokonce varování pocestným Non plus ultra – dál už nic není. Ve skutečnosti šlo o Gibraltarský průliv, bránu do Atlantického oceánu (po Titánu Atlasovi, podepírajícímu nebeskou klenbu). Je druhý největší, omývá břehy Ameriky, Evropy, Afriky, Antarktidy.
To částečně vysvětluje, proč se ji stále nepodařilo objevit, oblast je prostě hrozně moc veliká. Mnozí dokonce myslí, že existovala jen v bohaté fantazii Platóna. Kromě něj a před ním řeckého básníka Solóna, z jehož líčení mohl vycházet, se o ní nikdo z tehdejších historiků ani slovem nezmiňuje.
Na druhou stranu ale popsal Atlantidu tak důkladně, jako kdyby tam opravdu byl. Včetně rozměrů, umístění budov, s vymýšlením takových detailů by se asi neobtěžoval. Žádný z dosud nalezených objektů jí ale neodpovídal. Nově se spekuluje, že by mohlo jít o podvodní velkoměsto Pavlopetri.
V roce 1967 ho objevil Nicholas Flemming, oceánograf z Institutu oceánografie na Southamptonské univerzitě. V roce 2009 pak k němu přivedl archeolog Jon Henderson svůj tým z Nottinghamské univerzity, aby místo podrobně zmapoval a prozkoumal.
Zjistil, že mělo téměř kompletní městský plán, včetně ulic, budov, hrobek, stály tu i dvoupodlažní domy se zahradami, chrámy, vodohospodářský systém byl na nevídaně vysoké úrovní. Vyspělost a sofistikovanost dávnověkého sídla ho doslova šokovala.
Tým archeologů a mořských geologů datoval stáří města na pět tisíc let. „Není pochyb o tom, že se jedná o nejstarší potopené město na světě,“ řekl Henderson. „Nacházejí se zde pozůstatky z let 2 800 až 1 200 př. n. l., tedy dávno před slavnými dny klasického Řecka. Na světě existují starší potopená místa, ale žádné z nich nelze považovat za plánované, proto je tento nález tak jedinečný.“
Muselo mít i dlouhou tradici osídlení, až pár tisíciletí! A podle všeho přišel zánik nečekaně a náhle. I to odpovídá legendě o Atlantidě. A založení teorericky mohlo sahat až do doby, kdy mohla údajně existovat. Najdeme tu ale i nesrovnalosti. První je místo, kde se nachází.
Je totiž jen kousek od vesnice Pounta na jihu Peloponéského poloostrova, tedy před Héraklovými sloupy, ne za nimi. Na druhou stranu si historici neumí vůbec vysvětlit, proč o tak vyspělé civilizaci, schopné na svou dobu unikátních stavebních pracích, není nikde ani sebemenší zmínka.
Navíc šlo o dobře zmapované území, do Atén to je jen přes 300 km. A potopilo se zřejmě kolem roku 1000 př. n. l., což není éra, o které bychom měli dostatek informací. Doba zániku odporuje ovšem té udané Platónem. I to je další argument, proč asi nemohlo jít o Atlantidu.
Zkoumání Pavlopetri (pojmenované podle křesťanských světců, původní jméno nikdo neví) se masivně zrychluje. Panují totiž obavy ze zničení naleziště. Čelí špinavé vodě i zlodějům, co se snaží ukrást cennosti. A o tom, že jich je pod vodou stále dost, badatelé nepochybují.
Zatím se nalezly velké nádoby z hlíny, sochy, různé nástroje. Dalšímu zkoumání mají pomoci speciální roboti. Ti se dostanou tam, kam lidé nemohou a mohli by pomoci objasnit jednu z největších záhad podmořské archeologie – kdy město vzniklo a co ho zničilo.
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=f6vvBzAvN0w
http://www.pavlopetri.org/p/the-story-of-pavlopetri.html
https://www.greeknewsagenda.gr/pavlopetri/
https://aminoapps.com/c/lgbt-1/page/blog/underwater-adventure-challenge/8BEv_DVZcmujpXPLgPQXvzvgDxQPqGVLKd8
