Článek
Složitá padesátá léta strávil v armádních službách. Nejprve jako člen souboru Vítězná křídla, pak v Ústředním souboru ministerstva vnitra, herci posměšně nazývaným „Fízl revue.“ Odtamtud se přesunul do legendárního Semaforu, kde působil tři roky, hrál v inscenacích Člověk z půdy, Zuzana je zase sama doma a Taková ztráta krve. Skončil po skandálu, kdy měl na pokyn z „vyšších míst“ udělat „pořádek.“ Jmenovali ho uměleckým šéfem místo Jiřího Suchého a on ihned vyloučil z vedení divadla Jiřího Šlitra. Jenže S+Š měli také své kontakty a nakonec musel z divadla odejít.
Z ostudy měl kabát, najít další angažmá pro něj nebylo zrovna snadné. Jednu sezónu vystupoval v Hudebním divadle Karlín, kde se neprosadil, pak mu nabídl pomocnou ruku kamarád Lubomír Kostelka. S ním měl v divadle Jiřího Štaidla Apollo klaunskými výstupy vyplňovat písňové bloky. Publikum ale tuto novinku nepřijalo. Pro fanoušky zpěváků byly tyto vstupy zbytečné a vtipností nezaujaly ty, co se přišli pobavit, jako u dalších komických dvojic Suchý-Šlitr, Šimek - Grossmann nebo Šašek -Vostřel.
Takže i když byl soubor přímo nabitý hvězdami - vystupovali v něm K. Gott, K. Hála, P. Spálený, P. Filipovská, Y. Přenosilová, J. Štědroň, H. Blehárová, V. Kahovcová, D. Vlachová, začal mít problémy s návštěvností. Po třech letech, v červenci 1968, divadlo zaniklo. Dalším důvodem bylo, že nemělo svou stálou scénu, hrálo střídavě v Redutě, v Městské lidové knihovně, v Divadle Spejbla a Hurvínka. Poté se už Václav Štekl hledání dalšího angažmá definitivně vzdal a stal hercem ve svobodném povolání.
Pořádal estrádní a zájezdová představení a stal se vyhledávaným konferenciérem. Jeho populárním majstrštykem bylo perfektní imitování Vladimíra Menšíka, občas se výjimečně mihl i jako host na dalších pražských scénách, například v Divadle Na zábradlí, hrával ale spíš v mimopražských divadlech. O práci nouzi neměl, začali si ho totiž všímat filmoví režiséři. Před kamerou stanul poprvé v roce 1961 v komedii režiséra Zbyňka Brynycha Každá koruna dobrá.
Hrál vždy jenom malé role, na druhou stranu v divácky velmi úspěšných filmech - Limonádový Joe aneb Koňská opera, Dáma na kolejích, Pane, vy jste vdova, Spalovač mrtvol, Zabil jsem Einsteina, pánové, Šest medvědů s Cibulkou, Holka na zabití, Noc na Karlštejně, Svatby pana Voka, Což takhle dát si špenát, Co je doma, to se počítá, pánové, Příště budeme chytřejší, staroušku! Adéla ještě nevečeřela a dalších. Naposled se objevil v pohádce Kačenka a strašidla z roku 1992, v seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek exceloval jako strýček Pompo.
Strýček Pompo
Vystupoval i v televizních scénkách, například této https://www.youtube.com/watch?v=pyDFfRlDKcs&t=68s s Jiřím Lábusem. Na komika měl kromě nadání i vzhled, menší a hodně zavalitou postavu, obličej s ostře řezanými rysy. Do toho perfektní mimiku, temperament, výbušnost, bodrost. „On byl veselá kopa, s oblibou vyprávěl vtipy. Rád jsem s ním točil, ale bohužel byl použitelný byl jen do určitých rolí,“ prozradil o něm do deníku Blesk režisér Václav Vorlíček, který ho často obsazoval.
Měl pověst velkého požitkáře a milovníka života, který si ho užíval opravdu naplno. Vyhlášený labužník sám sebe nikdy neošidil a také se rád napil. Jednu dobu dokonce mnohem víc, než je zdrávo. Jen nejbližší přátelé věděli, že má svoji Achillovu patu, trpěl přímo panickou hrůzou ze smrti. „Hodně často o ní mluvil. Bál se jí jako čert kříže. Přitom na životosprávu naprosto kašlal. Měl upravit jídelníček, alespoň trochu se hýbat, ale to on nikdy nedokázal, řekl o něm scenárista Miloš Macourek.
Pokud je známo, nikdy neměl milostný vztah, ani nebyl spojován s žádnou ženou, zřejmě celý život prožil jako starý mládenec. Jeho nezřízený životní styl si však postupně začal vybírat svoji daň a začal trpět snad všemi nemocemi, které existují. Nakonec k němu byl osud milosrdný a ukončil jeho životní pouť relativně rychle, zabil ho 5. února 1994 srdeční infarkt. Bylo mu 64 let.
zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/lide/vaclav-stekl/
https://zeny.iprima.cz/vaclav-stekl-chtel-znicit-zivot-jirimu-suchemu-a-slitrovi-ze-smrti-mel-panickou-hruzu-198151
https://www.csfd.cz/tvurce/1700-vaclav-stekl/biografie/
