Článek
Narodila se 21. listopadu 1940 v Praze. Po dokončení dvouleté obchodní školy začala studovat zpěv na pražské konzervatoři u operního pěvce Karla Leisse, který byl svého času pěveckou hvězdou Československého rozhlasu. Zpívat začala s amatérským orchestrem, což ji logicky neuživilo, takže prodávala boty v obchodním domě. Přihlásila se do prvního ročníku soutěže Hledáme nové talenty, kde si ji všiml skladatel Harry Macourek a hlavně legendární Karel Mareš, objevitel mnoha budoucích hvězd, včetně Karla Gotta.
Už v jednadvaceti letech vyhrála konkurz na angažmá v proslulém revuálním divadle Alhambra, kde vystupovala šest let, současně byla populární tváří různých domácích i zahraničních estrád. Navíc externě spolupracovala s televizí i rozhlasem a zahrála si ve filmech. Před kamerou se mihla poprvé už v roce 1961 v televizní hudební komedii režiséra Zdeňka Podskalského Ztracená revue, kde exceloval Miloš Kopecký.
Ta byla v roce 1962 oceněna na mezinárodním televizním festivalu v Montreux Stříbrnou růží a Cenou kritiky a zároveň získal na televizní přehlídce v Alexandrii Zlatou sluneční loď. Edita si v něm zazpívala písničku Po kom to dítě je, kterou ale vzápětí převzala tehdy populárnější Yvetta Simonová. Zdeněk Podskalský si na Editu vzpomněl o šest let později, tentokrát s postavou pouliční zpěvačky svého dalšího úspěšného projektu Ta naše písnička česká, založeného na písničkách Karla Hašlera.
Její písničky, zejména Babičko, nauč mě charleston, či Zlaté střevíčky, v šedesátých letech opanovaly na televizní obrazovky, i díky režisérům, kteří je upravili do podoby, typické mnohem později pro videoklipy, ostatně za první videoklip na světě je považována píseň Dáme si do bytu, kterou nazpívala Irena Kačírková s Josefem Bekem. Kromě jiného vystupovala také v populárním pořadu Babiččina krabička, hudebním pásmu, v němž se připomínaly šlágry z dob dávno minulých.
Nejčastěji zpívala s orchestry Slávy Kunsta a Karla Vlacha, nepohrdla ani dechovkou. Také se účastnila úspěšných estrádních vystoupeních, díky kterým se podívala i do Maďarska, východního Německa a Polska. Začátkem sedmdesátých let se její úspěšná kariéra zadrhla a posléze skončila. Je možné, že se něčím zprotivila komunistickému režimu, šlo o období velkých čistek - nejen - v kulturní oblasti.
V devadesátých letech se krátce objevila v pořadu Legendy populární hudby, ale to bylo všechno. Novinář, spisovatel a textař Ondřej Suchý se před pár lety dozvěděl, že žila s dcerou, v ústraní a skromně v pražském Motole. Zemřela v sedmdesáti letech v listopadu 2010…
Zdroj: https://www.krajskelisty.cz/praha/22066-jeji-hity-boduji-dodnes-na-ni-ale-kdekdo-uz-zapomnel-ke-sve-skode-byla-totiz-prilis-skromna-tajnosti-slavnych.htm
http://www.semanovice.cz/index.php?page=030&lang=cz&dt=1255&kt=4&psy=0
https://www.csfd.cz/tvurce/42015-edita-staubertova/prehled/
