Článek
Právě v tomto období jezdí do těchto končin věřící křesťané, ale i příznivci architektury i záhad. Ty přitahuje osaměle stojící klášter (a zároveň hotel) pojmenovaný podle blízké vesnice La Salette, ležící v klínu hor ve výšce 1 800 metrů.
Cestou k němu lze obdivovat alpské masivy, místy stále ještě zasněžené, jinde, na svazích nakloněných slunci, jsou louky plné pestrobarevných kvetoucích květin a rostlin. Všude kolem je naprosté ticho, jde o místo podivuhodné krásy a míru, kde se lze dle libosti kochat.
To se ale netýká řidičů, ti musí věnovat pozornost jízdě, dlouhá úzká silnice na vrchol je plná serpentin, vlnících se jako had a dokonale prověří jejich schopnosti. Za odměnu se ale před jejich očima najednou objeví monumentální klášter, vypadající jako orlí hnízdo umístěné uprostřed strmých horských štítů.
Původně tu stála jen malá svatyně, která připomínala zázračné zjevení Panny Marie, ke kterému došlo sobotu dne 19. září 1846. Dvě vesnické děti, jedenáctiletý Maxim a patnáctiletá Melánie pásli na úbočí dvoutisícové hory Gargas malé stádo.
Kromě psa šlo o osm krav a jednu kozou. Odpoledne, unaveni náročným výstupem i hlídáním zvířat na chvíli usnuli. Vzbudilo je oslnivé světlo, ohnivý kotouč, z něj vystoupila ženská postava a nespokojeně si dětem stěžovala, že víra v ní, matku Ježíše a stvořitele lidstva upadá a vyzvala děti, aby toto poselství zvěstovaly ostatním.
Působila na ně velmi smutně, lokty měla položené na kolenou a tvář si zakrývala dlaněmi. Na sobě měla prosté šaty, včetně zástěry spolu se šátkem, jako venkovské ženy. Děti uposlechly a barvitě vylíčily svůj zážitek ve vsi. Asi hodně věrohodně, zvěst o tomto zjevení se totiž rychle šířila celým krajem.
Pro ně pak měla Panna Marie i osobní tajemství týkající se jejich života. Poutníci přicházeli na místo zjevení, společně s místními pak v úžasu sledovali, jak z malého pramene, který byl převážnou část roku vyschlý, najednou začala vyvěrat voda. Ta dodnes ani na chvíli nepřestala proudit.
Protože je ale dětská fantazie bezbřehá, jmenoval biskup z Grenoblu kněžskou komisi, aby důkladně prošetřila tento zázrak. Trvalo to rok. Pak vydala zprávu, že šlo nepochybně o pravé zjevení Panny Marie, což byl důvod k výstavbě svatyně.
Ta pak byla postupně rozšiřována na klášter, jeho základní kámen byl položen 25. května 1852 a stavba trvala i kvůli neschůdnému terénu čtrnáct let. V druhé polovině devatenáctého století pak přibyl trojlodní kostel z černého kamene s nádechem do modra, působí starobyle a impozantně.
Okna ve třech řadách nad sebou, zdobená vitrážemi, vpouští dovnitř venkovní světlo, které se odráží na stěnách v různých barvách, podle toho, jak je právě venku. Při slunečním svitu je logicky nejpůsobivější.
Uvnitř jsou výjevy ze života Ježíše, ale i denní lopoty prostých venkovanů z okolí, neschází ani postavy apoštolů. V čele chrámu stojí bílá socha Panny Marie Lasalettské, koncipovaná tak, aby ten, kdo přijde, neustále, ve dne i přítmí, viděl její stín na stěně, což ji dodává magické vzezření.
Dvě velké černé desky pak označují místa, kde spočívají tři lidská srdce. Jedno patří Maximovi, druhé jeho ochránci a příteli hraběti Narcisse de Penalver, třetí biskupovi de Bruillard, který pastýřským listem potvrdil pravost zjevení.
Zdroj: https://lasalette.cef.fr
https://www.france-voyage.com/villes-villages/la-salette-fallavaux-13455.htm
https://www.grenoble-tourisme.com/fr/catalogue/detail/sanctuaire-de-notre-dame-de-la-salette-106706/
