Článek
Stejně je nezapomenutelná scéna, kdy zázračnému miminku přinášejí tři králové dary - zlato, kadidlo a myrhu. Jenže nešlo žádné panovníky, ty z nich u nás udělal špatný překlad, ale mágy, věštce, sledující nebeský úkaz, který měl podle jejich vize zvěstovat příchod Spasitele lidstva. Nešlo ovšem o kometu (jejich dráhy se dají vypočítat i desítky tisíciletí zpětně) ale zřejmě o konjunkci planet, která vytvořila na obloze nevídaný úkaz.
Pochybné je i místo Kristova údajného zrodu, za to je považován Chrám narození Páně v Jeruzalémském Betlémě. Ten je (nejen o Vánocích) davy tak přeplněný, že na prohlídku se doporučuje vyrazit před rozedněním. Byl vybudován na místě, kde měla Helena, matka křesťanského i římského císaře Konstantina najít hliněné jesličky a trnovou korunu!
Betlém, Chrám narození Páně
Jenže k těmto událostem došlo až kolem roku 326 a nikdo vzácné artefakty ani očkem nespatřil, existovaly zřejmě ve fantazii těch, co se rozhodli najít mermomocí Ježíšovo rodiště. Jenže, on je ještě jeden Betlém o 150 km dále, v Galileji, u Nazaretu, právě odtud měl Ježíš pocházet. Mohl to být ten pravý? Turisté tam ale nejezdí, jde o zapadlé město.
První novodobý betlém, přibližně v podobě, jako ho známe dnes, stvořil umělec Arnolfo di Cambio v Mariánské bazilice koncem třináctého století. U nás se objevil až na Vánoce roku 1560 v kostele svatého Klimenta na Starém Městě. Církevní svatostánky byly jediné, které se mohly vystavovat až do ediktu císaře Josefa II. který je zakázal. Nelíbilo se mu, jak se jednotlivé farnosti předhání, která ho bude mít hezčí, považoval to za rouhání.
Jenže to už se těšily mezi prostými lidmi velké oblibě a staly se součástí lidového umění, církevní tabu jim paradoxně prospělo. Celosvětově je nejvíc proslavený ten od řezbáře Probošta z Třebechovic, po něm získal i jméno. Kupodivu se do Guinessovy knihy rekordů nedostal, ale zastoupení tam máme.
Jesličky – Třebechovický betlém
Krýzovy jesličky (jsou ve sbírce Jindřichohradeckého muzea) tam jsou zapsány od roku 1998 jako největší mechanický lidový betlém světa. Místní punčochář a měšťan Tomáš Krýza (1838–1918) u nich přitom použil v podstatě jen věci, co měl doma. Pracoval na nich ovšem celý život, šedesát let.
Detail kováři
Betlémy se postupně začaly vyrábět hodně netradičně, nebyla v nich jen šťastná Svatá rodina ve chlévě. Například kostel sv. Tomáše v Mohelnici vystavuje o Vánocích velký vyřezávaný betlém, kde jsou na ploše 6×7 metrů i hrady, co ještě nemohly existovat, Bouzov, Karlštejn.
Od roku 1958 na něm pracoval třicet let Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu (sám se na něm zobrazil jako chasník s pytlem mouky na zádech) a syn František, který v roce 2003 dokončil chybějící figury skupiny muzikantů. Je osvětlen, což mu dodává na atraktivitě a část figurek se pohybuje.
Mohelnice
Na mnoha betlémech jsou i postavy, o kterých se bible nezmiňuje. Zase ale v každém městě žila spousta lidí, kteří sice nebyli světci, ale přesto by si svatozář díky pomoci druhým zasloužili, a ti se na nich objevovali, stejně jako osobnosti, který město či kraj proslavili.
V betlému řezbáře Jaroslava Beneše z Loštic na Šumpersku (pracuje na něm od roku 1994) tak najdeme písničkáře a básníka Karla Kryla, Jiřího Kajínka či slavného prvorepublikového zápasníka a siláka Gustava Frištenského. Prohlídku komentuje sám autor v renesančním úboru.
Loštický betlém
Každoročně se o nové postavičky rozrůstá také skříňový betlém v Kašperských horách. I u něj se kromě Ježíška s matkou a otcem, pastýřů, koledníků a tří králů objevují podobizny známých místních osobností, jsou tu ale zpodobněna i tradiční krajová řemesla. Kulisu tvoří budovy ve městě (radnice, kostel) i jeho okolí, včetně hradu Kašperk.
Betlém Kašperské hory
Mechanicky oživený je i zlatý důl, sklářská huť, i celé náměstíčko ožije scénou tradičního řemeslného trhu, který se podle ročních období střídá s farmářským. Když už jsme u toho, pověstné zlaté české ručičky napadlo vyrábět betlémy i z hodně netradičního materiálu, potravin.
Před lety vznikl největší perníkový betlém v republice, zapsaný v české knize rekordů a kuriozit. Vytvořili ho rodáci ze Zdounek na Kroměřížsku a okolních obcí z 1806 perníků, které upekli. Spotřebovalo se na ně 120 vajec a 30 kilogramů mouky. Kromě 1255 lidských postav zbytek tvořily ovečky, stromy, budovy. I když je perník trvanlivý, nevydrží věčně.
A ještě hůř je na tom máslo. V jeho muzeu, kde jinde než v Máslovicích, ale bývá vystavený betlém právě z něj. Je originální tím, že od roku 2003, kdy nápad vznikl, vypadá vždy jinak! Práce na něm začíná už koncem listopadu při setkání dobrovolníků z různých koutů země. Každý, kdo dorazí, dostane kostku másla, špachtli či nůž a může tvořit, co uzná za vhodné. Hotové figurky se pak uloží do mrazáku a vystaví.
Karlštejnské Muzeum betlémů, otevřené v roce 1995, pak prezentuje největší soukromou sbírku svého druhu v Česku. Je zde vystaveno asi padesát betlémů a množství dalších figur, většinou z 19. století. Nejstarší betlém je z konce 18. století. Lákadlem pro děti je několik mechanických betlémů, které si samy spouštějí.
Zkrátka a jednoduše, pokud jde o betlémy, lze se vypravit snad kamkoli a pravděpodobně nějaký najdeme. Jsou také venkovské rodiny, třeba na Vysočině, co si ho doma dělají sami pro sebe a každoročně vylepšují. O těch nejlepších sousedé ve vsi vědí, takže pokud zavítá někdo z přespolních, rádi ho na něj upozorní. Obvykle stačí zazvonit a obdivovat.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Narozen%C3%AD_P%C3%A1n%C4%9B
https://www.betlem.cz/cz/
https://www.mjh.cz/expozice-muzea/kryzovy-jeslicky
https://mohelnickybetlem.cz/
https://muzeumbetlemu.cz/
https://www.kasphory.cz/kultura/kulturni-akce/kasperskohorsky-betlem
