Článek
Stejně nezapomenutelná je scéna, kdy zázračnému miminku přinášejí tři králové dary - zlato, kadidlo a myrhu. Jenže nešlo žádné panovníky, ty z nich u nás udělal špatný překlad, ale věštce, sledující nebeský úkaz, který měl podle jejich vize zvěstovat příchod Spasitele lidstva. Nešlo ovšem o kometu (jejich dráhy se dají vypočítat i desítky tisíciletí zpětně) ale zřejmě o konjunkci planet, která na obloze vytvořila nevídaný úkaz.
Pochybné je i místo Kristova zrodu, Chrám narození Páně v Jeruzalémském Betlémě. Ten je (nejen o Vánocích) davy natolik přeplněný, že se na prohlídku doporučuje vyrazit před rozedněním. Byl vybudován na místě, kde snad měla Helena, matka římského a prvního křesťanského císaře Konstantina, najít hliněné jesličky a trnovou korunu!
Betlém, Chrám narození Páně
Jenže k těmto událostem došlo až kolem roku 326 a nikdo vzácné artefakty ani očkem nespatřil, existovaly možná ve fantazii těch, co se rozhodli najít mermomocí Ježíšovo rodiště. Jenže, on je ještě jeden Betlém o 150 km dále, v Galileji, u Nazaretu, právě odtud měl Ježíš pocházet. Mohl to být ten pravý? Turisté tam ale každopádně nejezdí, jde o malé, zapadlé město.
První novodobý betlém, přibližně v podobě, jako ho známe dnes, stvořil umělec Arnolfo di Cambio v Mariánské bazilice koncem třináctého století. U nás se objevil až na Vánoce roku 1560 v kostele svatého Klimenta na Starém Městě. Církevní svatostánky byly jediné, které se mohly vystavovat - až do ediktu císaře Josefa II. který to zakázal. Nelíbilo se mu, jak se jednotlivé farnosti předhání, která ho bude mít hezčí, považoval to za rouhání.
Jenže to už se betlémy těšily velké oblibě mezi prostými lidmi a staly se součástí lidového umění, církevní tabu jim paradoxně prospělo. Celosvětově je nejvíc proslavený ten od řezbáře Probošta z Třebechovic, po něm získal i jméno. Kupodivu se do Guinessovy knihy rekordů nedostal, ale zastoupení tam máme.
Jesličky – Třebechovický betlém
V té jsou od roku 1998 zapsány Krýzovy jesličky (najdeme je ve sbírce Jindřichohradeckého muzea) jako největší mechanický lidový betlém světa. Místní punčochář a měšťan Tomáš Krýza (1838–1918) přitom na jejich sestavení použil v podstatě jenom věci, co měl doma. Pracoval na nich ovšem celý život, šedesát let.
Detail kováři
Betlémy se postupně začaly vyrábět hodně netradičně, nebyla v nich jen šťastná Svatá rodina ve chlévě. Například kostel sv. Tomáše v Mohelnici vystavuje o Vánocích velký vyřezávaný betlém, kde jsou na ploše 6×7 metrů i hrady, co ještě nemohly existovat, Bouzov, Karlštejn.
Od roku 1958 na něm pracoval třicet let Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu (sám se na něm zobrazil jako chasník s pytlem mouky na zádech) a syn František, který v roce 2003 dokončil chybějící figury skupiny muzikantů. Je osvětlen, což mu dodává na atraktivitě a část figurek se pohybuje.
Mohelnice
Na mnoha betlémech jsou i postavy, o kterých se bible nezmiňuje. Zase ale v každém městě žila spousta lidí, kteří sice nebyli světci, ale přesto by si svatozář díky pomoci druhým zasloužili, a ti se na nich objevovali, stejně jako osobnosti, který město či kraj proslavili.
V betlému řezbáře Jaroslava Beneše z Loštic na Šumpersku (pracuje na něm od roku 1994) tak najdeme písničkáře a básníka Karla Kryla, Jiřího Kajínka či slavného prvorepublikového zápasníka a siláka Gustava Frištenského. Prohlídku komentuje sám autor v renesančním úboru.
Loštický betlém
Každoročně se o nové postavičky rozrůstá také skříňový betlém v Kašperských horách. I u něj se kromě Ježíška s matkou a otcem, pastýřů, koledníků a tří králů objevují podobizny místních osobností, jsou tu zpodobněna i tradiční krajová řemesla. Kulisu dotváří budovy ve městě (radnice, kostel) i jeho okolí, včetně hradu Kašperk.
Betlém Kašperské hory
Mechanicky oživený je i zlatý důl, sklářská huť, i celé náměstíčko ožije scénou tradičního řemeslného trhu, který se podle ročních období střídá s farmářským. Když už jsme u toho, pověstné zlaté české ručičky napadlo vyrábět betlémy i z hodně netradičního materiálu, potravin.
Před lety vznikl největší perníkový betlém v republice, zapsaný v české knize rekordů a kuriozit. Vytvořili ho rodáci ze Zdounek na Kroměřížsku a okolních obcí z 1806 perníků, které upekli. Spotřebovalo se na ně 120 vajec a 30 kilogramů mouky. Kromě 1255 lidských postav zbytek tvořily ovečky, stromy, budovy. I když je perník trvanlivý, nevydrží věčně.
A ještě hůř je na tom máslo. V jeho muzeu, kde jinde než v Máslovicích, ale bývá vystavený betlém právě z něj. Je originální tím, že od roku 2003, kdy nápad vznikl, vypadá vždy jinak. Práce na něm začíná už koncem listopadu při setkání dobrovolníků z různých koutů země. Každý, kdo dorazí, dostane kostku másla, špachtli či nůž a může tvořit, co uzná za vhodné. Hotové figurky se uloží do mrazáku a poté vystaví.
Karlštejnské Muzeum betlémů, otevřené v roce 1995, pak předvádí největší soukromou sbírku svého druhu v Česku. Je jich zde vystaveno asi padesát a k tomu množství dalších figur, většinou z 19. století. Nejstarší betlém je z konce 18. století. Lákadlem pro děti jsou ty mechanické, které si samy spouštějí.
Zkrátka a jednoduše, pokud jde o betlémy, lze se vypravit snad kamkoli a pravděpodobně nějaký najdeme. Jsou také venkovské rodiny, třeba na Vysočině, co si ho doma dělají sami pro sebe a každoročně vylepšují. O těch nejlepších sousedé ve vsi vědí, takže pokud zavítá někdo z přespolních, rádi ho na něj upozorní. Obvykle stačí zazvonit a obdivovat.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Narozen%C3%AD_P%C3%A1n%C4%9B
https://www.betlem.cz/cz/
https://www.mjh.cz/expozice-muzea/kryzovy-jeslicky
https://mohelnickybetlem.cz/
https://muzeumbetlemu.cz/
https://www.kasphory.cz/kultura/kulturni-akce/kasperskohorsky-betlem
