Článek
Oficiálně Père Lachaise na Boulevard de Ménilmontant je nejnavštěvovanější hřbitov na světě, ročně jím projde 3,5 milionů zvědavých turistů. Možná i proto, že hned vedle vchodu je stanice metra. Byl otevřen na příkaz Napoleona, a to už na samém počátku vlády, v roce 1804.
Mottem se stala jeho věta: „Každý člověk má právo být pohřben, bez ohledu na rasu, původ, náboženství“. Najdeme tu tak sektory vyhrazené židům, ale i muslimům. S tím se nesetkáme ani v dnešní době. Nejdřív ovšem všechno ukazovalo, že nebude o pohřbívání zájem.
Katolíci totiž odmítali mít hroby na místě nepožehnaném církví. V začátcích jich tu také bylo jen třináct. Aby to změnili, použili správci hřbitova fintu. S velkou slávou sem přesunuli ostatky dvou populárních osobností, dramatika Moliéra a Jeana de la Fontaine, milovaného pro své bajky.
Později se sice ukázalo, že těla byla falešná, ale pompézní akce splnila účel, našlo se dost lidí, co chtěli být pohřbeni na stejném místě jako známí romanopisci. Dnes jich zde spočívá něco přes milion. Netradiční je i to, že se stal se prvním zahradním hřbitovem.
Jako jediný také patřil přímo Paříži, ne církvi nebo náboženskému řádu. Jméno dostal po zpovědníkovi Ludvíka XIV. Pére (francouzsky páter) François de la Chaisem. Ten žil asi století před jeho založením v jezuitském domě poblíž.
Père Lachaise projektoval architekt Alexandre-Theodore Brongniart, inspirovaly ho k tomu zahrady v anglickém stylu. Navrhl nerovné cesty zdobené a lemované zelení a novinku, do skal vyřezávané hroby. Zájem o to, být zde pohřben stále stoupal, i k nelibosti katolické církve.
Ta třeba nepovolovala pohřeb zpopelněným. Zde to bylo možné. Ale nejen to. Vzniklo tu první krematorium ve Francii a také kolumbárium pro uložení uren. Navrhl ho známý architekt Jean-Camille Formigé v byzantském stylu. Později byla hlavní kupole vyzdobena vitrážovými okny.
Seznam slavných, co tu spí věčným spánkem je dlouhý. Vybíráme proto jen celosvětově známé – Camille Pissarro, Amadeo Modigliani, Guillaume Apollinare, Marcel Proust, Oscar Wilde, Honoré de Balzac, Sarah Bernhardt, Yves Montand, Édith Piaf, Fryderik Chopin.
Najdeme tu i českou stopu v podobě proslulého mima Jeana Gasparda Deburau (ten se narodil v Kolíně) či malíře Františka Kupky. Suverénně nejnavštěvovanější je kultovní hrob zpěváka skupiny The Doors Jima Morrisona.
Toho smrt ho zastihla právě v Paříži, v sedmadvaceti letech. Oficiálně byl příčinou infarkt následkem nezřízeného života plného sexu, alkoholu a drog. Jeho hrob má kvůli náporu fanoušků a touze odnést si z něj suvenýr speciální režim. Père Lachaise ovšem není jediným hřbitovem slavných.
Ty najdeme i na druhém největším, Montparnasse. Ten navíc tvoří s 19 hektary jednu z největších zelených ploch Paříže. Mezi 35 000 hroby roste dvanáct set stromů. Kromě zvědavců sem chodí i ti, co hledají klid, přírodu a odpočinek přímo v centru.
Z u nás známých jmen tady najdeme herce Philippe Noiretta, spisovatele Baudelaira, Samuela Becketta, Guy de Maupassanta, Jean Paul Sartra a další. Návštěvníci si mohou u vstupu zakoupit seznam a mapku ukazující umístění hrobů, aby mezi slavnými nebožtíky nebloudili.
Zdroj: https://www.paris.fr/dossiers/bienvenue-au-cimetiere-du-pere-lachaise-47
https://www.cometoparis.com/fre/decouvrir-paris/monuments-de-paris/cimetiere-du-pere-lachaise-s934
https://pere-lachaise.crematoriums.fr
