Článek
Podle něj je prioritní nejprve zjistit s pomocí jednoduchého testu, jaká mozková hemisféra je u adolescenta dominantní. Levá je zodpovědná za analytické, logické a racionální myšlení. Kdo ji má, je schopen dosáhnout úspěchu zejména v exaktní vědách, bývá ale tak trochu suchar.
Pravá naopak přináší intuitivní inteligenci, emocionalitu, extroverzi, kreativitu, má ji drtivá většina herců. Ti zápasí především s matematikou, neumí si odvodit základní pravidla či zákony, nechápou mnohdy ani samotné principy.
Podle obsahu známe i další typy paměti – slovní, sluchovou, čichovou, hmatovou, pohybovou, emocionální. V učení je důležitým, ale ne samospasitelným faktorem vysoké IQ.
Ludvík Bell podotýká: „S oblibou říkám, že je to s ním jako s velkým penisem. Vůbec nic to neznamená, ale potěší to. Mnohdy jsou ale největšími nepřáteli dětí jejich nekritičtí rodiče, mají nesplnitelné nároky, zvlášť ti s akademickým titulem.
Přesvědčit je, že potomci na jimi vyvolené studium nezdědili jejich geny, proto nemohou překročit svůj inteligenční potenciál, bývá složité. Důležité je i posílení motivace k učení z nepřímé – spočívající ve snaze dobrými známkami uspokojit rodiče, případně se vyhnout trestům – v přímou, založenou na lidské touze po vědění.
Zde používám relaxační metody, které ji stimulují, ale stále platí, že pokud člověk něco chce, hledá způsob, jak toho dosáhnout, když ne, důvody najde ještě mnohem snadněji.“ Podotýká terapeut.
U žáků se negativně projevují nárazové poruchy paměti, tzv. okna, zvlášť ve stresových situacích, jako jsou maturitní či přijímací zkoušky, důležité testy, a podobně. Tréma, nízké sebevědomí, či strach z neúspěchu jsou synonymem neúspěchu a nejčastější faktory, vytvářející psychický blok.
Objevuje se faktor, který Ludvík Bell nazývá syndrom zavřených dveří. Jde o situaci, kdy si znervóznělý student není schopen vybavit látku, kterou jinak – i bezchybně – ovládá. V momentě, kdy je odeslán s nepořízenou zpět na chodbu by se nejraději vrátil a všechno na zkoušející „vybalil.“
„Vhodným řešením je hypnóza, já ale dávám přednost meditačním technikám, kdy lehce aktivuji podvědomí, moji klienti jsou při plném vědomí a aktivně se mnou spolupracují. Počet sezení (přibližně dvouhodinových) odvisí od toho, zda jde o zlepšení prospěchu, či přípravu na zkoušky.
V prvém případě jde obvykle o dvě návštěvy týdně po dobu jednoho měsíce – i déle – v druhém stačí dvě, tři. Zatím se mi nestalo, aby mnou připravovaný student u maturity neuspěl – pochopitelně když znal odpověď na otázku.
U trvalé změny prospěchu je nutné od základu změnit a naturelu přizpůsobit styl učení, zvýšit pohotovost paměti, aby dokázala ze zásobárny získaných poznatků a informací vybavit ty podstatné, případně je vyhodnotit.“ Vysvětluje svůj postup Ludvík Bell.
K příčinám špatného prospěchu patří i poruchy chování, obvykle jde o vyrušování či neschopnost soustředění na výklad. Pro mnohé „hříšníky“ jde ovšem o způsob, jak na sebe upoutat pozornost, spoléhají na to, že se nebude řešit jen prohřešek, ale i důvody, které k němu vedou.
Problémy obvykle eskalují v pubertě, zejména u chlapců. Může jít ale také o závažná traumata, ukrytá hluboko v duši, zejména pokud někdy v minulosti došlo k týrání, zneužívání, jejichž následkem je vždy ztráta důvěry v dospělé osoby.
Získat ji zpět je extrémně složité, zvlášť když jediný způsob, jak se jich zbavit, je svěřit se s nimi, což znamená si depresivní zážitky znovu vybavit. Metody, které používám, mají smysl až pro žáky od sedmé třídy výše, dřív nemá smysl zabývat se detailněji prospěchem dítěte. Mnozí z těch, co mají na prvním stupni trojky, dosahují velmi dobrých výsledků na druhém stupni s odlišným systémem výuky. Končí svůj příspěvek Ludvík Bell.
Zdroj: Ludvik.bell@seznam.cz
