Článek
Jsou ale mnohé, o kterých se moc neví, přesto jsou velkou raritou, například bronzová socha „Ježíš v propasti,“ na dně zátoky San Fruttuosso mezi městy Camogli a Portofino na Italské riviéře. Kdo ji chce totiž spatřit, musí se potopit přibližně do sedmnácti metrů hloubky.
Poblíž ní se nachází vrak britské lodi potopené během Krymské války, do které se zapojili nejen Rusové, ale i Turci, Němci, Francouzi, Angličané, Rakušané, i tehdejší Sardinské království. Podle legendy už zde ale žádná loď nemůže ztroskotat, námořníky chrání před zkázou právě podmořský Ježíš.
Jeho socha je vysoká kolem 2,5 metru, bez podstavce váží 260 kilo, jde o dílo sochaře Guido Gallettiho, kterého inspiroval potápěč Duilia Marcanto. Ten chtěl tímto způsobem uctít nejen památku Krista, ale i kamaráda a průkopníka potápění Daria Gonzattiho, který na tomto místě v roce 1947 zahynul.
Socha byla odlita díky internacionální spolupráci například ze záslužných i pamětních medailí, částí lodí, zvonů, americké námořnictvo věnovalo vrtule vyřazených ponorek. Technicky náročné bylo umístění na mořském dně, s pomocí mnoha potápěčů se to podařilo 22. srpna 1954.
Kristus má nejen ruce, kterými obvyklé žehná, ale i obličej pozvednutý směrem k nebi, lépe řečeno hladině. Je oblíbeným cílem vodomilů z celého světa, ponořit se k ní není zvlášť obtížné, je poměrně v krátké vzdálenosti od břehu.
Jedincům s dobrou kapacitou plic stačí jeden hluboký nádech, rychlé nohy a kvalitní ploutve, ostatní si musí pomoci dýchacím přístrojem. Problém ale představuje zvýšená koroze a nános korýšů, kteří si ji oblíbili, třicet let po instalaci musel být zrestaurována. Byla vyměněna i ruka, tu asi nechtěně odlomila kotva neznámé lodi.
Kdo se vydá do těchto končin záhy zjistí, že podvodní Ježíš není jedinou zajímavostí. Tou další je opatství zasvěcené katalánskému světci San Fruttuosovi z třetího století, jehož popel a relikvie se zde stále uchovávají. Přenesl je sem zřejmě španělský biskup Prosperus roku 713, když na útěku před Maury opustil Iberský poloostrov.
Jeho zvláštností je poloha, leží v malém zálivu pod strmým zalesněným kopcem, odříznutý od civilizace – přístup je pouze z moře nebo pěšky, podél pobřeží od zálivu Portofino, nebo seshora ze stejnojmenného města. To, že sem nevede silnice, neodradí zvědavé turisty, jezdí (vlastně chodí) jich sem mraky, hlavně v sezóně.
Kdo si chce dosyta v klidu užít prohlídku kláštera, zamíří sem na jaře a začátku léta. Může obdivovat výrazná gotická okna, majestátní kopuli, trojlodní vnitřní prostory (stejně jako nejstarší části pochází z jedenáctého století) či obrannou věž (1562). Všechno je postavené šlechtickým rodem Doria, který komplex vlastnil, v kryptě jsou pochováni jeho členové od roku 1275.
Ti vlastnili mnoho hradů, zámků, a jejich vliv trval až do šestnáctého století. Opatství si nevybrali jen z náboženských důvodů, součástí jsou i další budovy, včetně obytných. V majestátním křídle, obráceném k moři, je dnes umístěna stálá expozice stavebních dějin kláštera.
Zde i v dalších prostorách kromě kostela se platí vstupné. U náboženských staveb nebývá obvyklé, aby před nimi byla pláž s občerstvením, San Fruttuosso patří k výjimkám. Je ale malinká, kdo chce lehátko, musí si hodně přivstat, nebo se spokojit s plaváním v moři a sezením na ručníku…
Zdroj:
https://www.outdoorportofino.com/en/christ-of-the-abyss-how-to-visit-and-more/
https://fondoambiente.it/abbazia-di-san-fruttuoso-eng/
https://beautifuliguria.com/2021/09/02/why-you-shouldnt-miss-visit-san-fruttuoso/
