Článek
Měla celkem nevšední dětství. Otec totiž pracoval jako správce pivovaru. „Já jezdila na kole mezi dřevěnými sudy nebo si hrála ve sladovně, kde to nádherně vonělo. Bylo to mé oblíbené místo. Maminka pracovala jako provozní v kabaretu. Jednou, to mi asi byly čtyři roky, se tam konala besídka a konferenciér se zeptal publika, jestli by někdo nechtěl na jevišti něco zazpívat nebo zarecitovat, že dostane čokoládu.
Já se ihned přihlásila a spustila hospodskou odrhovačku, odposlechnutou v pivovaře. Maminka omdlela, tatínek utekl, ale čokoládu mi dali. Byla jsem také dost živelná, skákala jsem třeba z jedné stříšky do uhlí. Báječná zábava. Moc se to ke mně nehodilo, protože já byla taková cukrkandlová holčička v nažehlených šatečkách. Proto jsem se po každém skoku šla umýt, abych si nekazila image.“ Zavzpomínala se smíchem.
Jitka se věnovala i sportu, tenisu a gymnastice, na pěveckou kariéru nepomyslela. Vystudovala s vyznamenáním střední průmyslovou školu grafickou a všechno tak nasvědčovalo tomu, že bude v tomto oboru pokračovat na vysoké škole. V roce 1970 se ale zúčastnila celostátní pěvecké soutěže Talent a přesvědčivě vyhrála s šansonem Hany Hegerové Lásko má. Poté se zúčastnila konkurzu do divadla Semafor a uspěla.
Začínala jako sboristka, ale pak se proslavila jako Žofie Melicharová ve hře Jonáš, dejme tomu v úterý, tuto roli hrála i v dalších hrách. Výstupy stárnoucího kabaretiéra Jonáše (Jiří Suchý) a jeho málo vzdělané, leč věrné hospodyně slavily velký úspěch. Společně se objevili také na stříbrném plátně ve snímcích Jonáš a Melicharová a Jonáš, aneb Jak je důležité míti Melicharovou. Kvůli této roli se naučit hrála na saxofon.

Jiří Suchý a Jitka Molavcová
Kolega Eugen Jegorov jí doporučil, ať pro jistotu „trénuje“ někde v přírodě. Poslechla ho a cvičila v kurníku, což ovšem jedné slepici vadilo tak, že přestala snášet vajíčka. V Semaforu hraje s Jiřím Suchým už 55 let, bez jakéhokoli konfliktu. „Jsme uvážliví. A naprostým základem nejen uměleckého vztahu je kázeň a ohleduplnost. Jsou to možná staromódní a nenápadné pojmy, ale moc důležité a oba je vyznáváme. Jedno prostředí ale samozřejmě člověka občas unaví.
Proto jsem nikdy nepřestala hrát pro děti, namluvila jsem například večerníček Káťa a Škubánek, objevila se v televizním pořadu Kouzelná školka, či Studiu Kamarád. Také v řadě televizních pohádek jako Královna koloběžka, Doktorská pohádka, Prsten a řetěz a dalších. Napsala jsem také tři knihy, Pohádky a písničky pro šikovné děti, Pohádky z pastelky, Jitík sportovcem." Vypočítává skromně své úspěchy.
Na knihách se podílel její první manžel, herec a spisovatel Jan Petráň, za kterého byla třicet let vdaná. Manželství ale zůstalo bezdětné, protože měl z předchozího vztahu syna a další děti už nechtěl. Respektovala to, i když nerada. Pak ale cit vyvanul a rozešli se. Dala se dohromady s Alfredem Strejčkem, dlouholetým přítelem, kterého si v roce 2023 vzala. Je mu velkou oporou, onemocněl totiž Guillainův–Barrého syndromem, po kterém ochrnul a zůstal na invalidním vozíku.

S Alfredem Strejčkem
Prosadila se také v muzikálech, v Hudebním divadle Karlín zazářila v představení Hello, Dolly! za tuto roli získala Cenu Thálie, později tam vystupovala jako herečka v inscenaci Zvonokosy. Objevila se také na prknech Národního divadla, v režii Miloše Formana ztvárnila roli Tetičky v legendárním představení Dobře placená procházka. Nezapomenutelná je i její postava nešťastně zamilované pokojské Heli v seriálu Návštěvníci.
V roce 1989 byla vyznamenána cenou za herecký výkon ve filmu Jonáš a Melicharová a cenou Vlasty Buriana, jako nejlepší komik roku, režisérka Olga Sommerová o ni natočila dokumentární film Klaunka. Jako zpěvačka vydala v posledních letech tři cédéčka - Já mám ráda komiky, kdy nazpívala nové verze slavných šlágrů českých i světových komiků, dále album australských lidových písní Nezacházej slunce s krásnými texty a pro děti natočila CD Zpívánky.
https://www.semafor.cz/herec/jitka-molavcova
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-zaujalo-nas-jitka-molavcova-98101