Článek
Zdravotní dotazník má deset prostých otázek, týkají se duševní i fyzické kondice herců a zpěváků, názorů na život i zdraví. Jejich odpovědi možná v něčem překvapí.
Co vás udržuje v kondici?
Kdo chce být v kondici musí si pořídit psa! Ten vás vyžene ven, ať se vám chce nebo nechce. Je dobré, že to mám jen kousek do volné přírody, kde se vyřádí a já díky tomu občas musím i popoběhnout. Kdysi jsem si pořídila krokoměr, abych měla přehled. Mé minimum je 6 000 kroků, to trvá necelou hodinku. Před lety jsem se také hodně věnovala vysokohorské turistice. Výškový rekord mám 6500 metrů z Himaláje.
Nejlepší dieta?
Žádná! Každá je založena na odpírání, a to dlouho nevydrží tělo, mysl, ani vy. I když ano, uškodíte si. Existuje spousta zdravých a přitom chutných jídel, po kterých se netloustne. I když záleží také na úpravě. Když se stravujete rozumně, můžete si občas dát kalorickou bombu. Ale musí se hlídat množství a krotit chutě. Mám třeba ráda oříškovou čokoládu, občas si koupím jedno balení a sním ho na posezení. Jen jedno, kdybych ji doma měla víc, byla bych v pokušení a nemusela mu odolat.
Co považujete za absolutní relax?
Cestování. Nejsem ovšem hotelový turista. Raději než 3× k moři vyrazím jednou za čas tam, kam mě to táhne. Beru si jen to nejnutnější. Nepál, Thajsko, Mexiko, Srí Lanka, Indonésie, Bhútán. To jsou země, kde se dá najít nedotčená civilizace, když chcete. Poznávání nových míst je pro mě posedlost, snažím se život neproflákat, když se vyskytne něco neznámého, jdu do toho. O všechno můžete přijít, ale zážitky vám nikdo nevezme. A nedají se koupit…
Bojíte se doktorů?
Nebojím. Věřím jim, to ovšem neznamená, že bych v případě problémů nejdřív nezkusila alternativní řešení. Nemám teď na mysli nějaké zázračné léčitele, ale ajurvédu či čínskou medicínu. Kdyby nepomohly, tak půjdu k lékaři. Je to lepší, než trpět. I když určitá míra bolesti - a občas - je prospěšná, dává nám najevo, že jsme jen malé soukolí v koloběhu života a hříčkou v rukou přírody.
Co vám spolehlivě zvedne náladu?
Totéž, co asi každému herci, potlesk spokojených diváků a to, že je o má vystoupení stále zájem. Hraji s Pavlem Zedníčkem od roku 1994 (!) komedii Natěrač, tedy s občasnými přestávkami. Vloni jsem myslela, že bude definitivní konec, ale pak se ozvali z Moravského divadla Olomouc, takže příběh pokračuje. A ještě se nám s Pavlem nestalo, aby nebyl, jak herci říkají, plný dům.
Co vám spolehlivě zvedne tlak?
Snažím se, aby nic. Naučila jsem se pracovat s myslí, žít v rovnováze se vším, co nás obklopuje, včetně sama sebe. Není to složité ani dlouhé, stačí na čtvrthodiny uvolnit „celého člověka“, vypnout mozek a tělo. Zařídit si ticho, vnímat ho, nechat plynout pozitivní myšlenky, kontrolovat dýchání, když je dost hluboké, dostanete se do jakéhosi příjemného transu, mohou se vám vybavovat i hezké vzpomínky na věci minulé.
Váš největší zdravotní prohřešek?
Nemám žádný, který by vyčníval, hlavně se vyhýbám tomu, co může vážněji poškodit mé zdraví. Jinak nad tím moc nepřemýšlím. Naopak si myslím, že člověk by si měl čas od času dopřát co má rád - tím nemyslím jenom jídlo a pití. Nejlépe za odměnu, že něco dokázal, nebo dobrého udělal.
Věříte, že nemoc začíná v hlavě?
Ano. Hlava, anebo, chcete-li, duše, může nemoc dokonce vytvořit tím, že si ji vsugerujete, stejně tak ji ale umí vyléčit. Základ je řešit jakékoli problémy ihned. Čím déle je odkládáte, tím narůstají další. A nespoléhat na zázrak, že někdo přijde a zbaví vás jich. To nejde. Když se jdete s někým poradit, řekne vám, co by dělal být na vašem místě. Jenže on na něm není. Má jinou povahu, jiné způsoby řešení krizových situací.
Pro co chodíte nejčastěji do lékárny?
Chodím, když musím a snažím se, aby to bylo co možná nejméně často. Chce to poslouchat své tělo. Nemoc nevzniká sama o sobě, dává nám dlouho dopředu signály, ale my je ve své pýše ignorujeme, než je pozdě. Na to se zaměřuji. A všímám si i drobných potíží, pátrám jak vznikly. Na to nemusím být lékař, stačí si uvědomit, kde jsem udělala chybu a příště ji neopakovat.
Používáte bylinky?
Jak jsem již řekla, dávám z léčebných metod přednost těm přírodním, mezi ně bylinky celkem pochopitelně patří. Jen se nesmí čekat, že zaberou na všechno a hlavně hned. Stejně jako každá nemoc má i léčení svůj vývoj.
Zdroj: Autorský rozhovor Jana Januly
https://www.csfd.cz/tvurce/1273-jana-paulova/prehled/
