Článek
Tento složitý ekosystém plní v lidském těle řadu klíčových funkcí, od metabolismu sacharidů až po syntézu esenciálních látek. Jednou z nejvýznamnějších funkcí je jeho vliv na imunitní systém. Mikrobiom se podílí na vývoji a zrání imunitních buněk, reguluje prozánětlivé i protizánětlivé procesy a významně přispívá k ochraně před škodlivými patogeny.
„Každý mikroorganismus ve střevech má své místo a úkol a když je tento křehký systém narušen, může dojít k celému řetězci zdravotních komplikací,“ upozorňuje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se aktivně podílí na vývoji genetických testů i analýzy mikrobiomu u společnosti Chromozoom.
Narušení rovnováhy mikrobiální komunity totiž může vést k rozvoji autoimunitních onemocnění, jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo celiakie. Fascinující je propojení střevního mikrobiomu s nervovým systémem prostřednictvím takzvané osy střevo–mozek. Tato obousměrná komunikace probíhá především přes zbloudilý nerv nervus vagus.
Zahrnuje i produkci neurotransmiterů, které mají vliv na duševní zdraví i stres. Nové výzkumy ukazují, že složení střevního mikrobiomu může ovlivňovat nejen náladu, chování, ale dokonce i kognitivní (poznávací) funkce. Je ovlivňován i řadou faktorů – endogenních (genetické predispozice, věk, pohlaví) a exogenních (antibiotická léčba, strava, environmentální vlivy).
Právě jejich pochopení otevírá nové možnosti v oblasti terapeutických přístupů. Významná pozornost je věnována souvislostem mezi mikrobiomem a psychickými onemocněními, včetně depresí. Vizuálně bychom si mikrobiom mohli představit jako hustě osídlený ekosystém, kde mikroorganismy spolupracují a vzájemně „soutěží,“ aby udržely rovnováhu a zdraví těla. Jejich největší koncentrace se nachází v tlustém střevě.
Mikrobiom váží přibližně 1–2 kilogramy a je tvořen biliony mikroorganismů a zahrnuje stovky až tisíce různých druhů. Lze ho do jisté míry „zdědit“ – lépe řečeno získat od matky. Každý novorozenec „obdrží“ bakterie a prebiotické látky, které poté podporují růst mikrobiomu ve střevech dítěte, získává i mikroorganismy kontaktem s rodiči a okolním prostředím. Studie uvádí, že náš mikrobiom je nejvíce formován do věku 3 let.
„Genetika hraje klíčovou roli v tom, jaké podmínky pro mikroorganismy ve střevech vytváříme – například ovlivňuje produkci hlenu, kyselost prostředí i způsob, jak tělo reaguje na bakterie,“ vysvětluje Barbora Procházková a nabízí i možnost osobních konzultací. Může ovlivnit i predispozice k různým nemocem, stravovacím návykům. Žhavou novinkou je jednoduchý test – analýza střevního mikrobiomu. Ze vzorku stolice, který si zájemce sám odebere, lze vytvořit podrobné schéma.
Výsledky ukazují, zda přijímáme dostatek vlákniny, jak funguje střevní bariéra nebo zda hrozí vznik chronického zánětu. Upozorní na riziko sklonů k obezitě, vstřebávání minerálů, tvorbu serotoninu a butyrátu – metabolitu zajišťujícího zdraví střev, kůže, mozku a imunitního systému.
Součástí péče o zdravé střevní prostředí může být také doplnění vhodných probiotik. Skvělou volbou jsou Probiotics+– unikátní komplex deseti pečlivě vybraných bakteriálních kmenů, které jsou doplněné o prebiotika, vlákninu inulin, borůvku a fenykl. Tyto složky společně podporují zdravou rovnováhu mikrobiomu, trávení i celkovou imunitu.
Analýza střevního mikrobiomu může být důležitým indikátorem pro včasné odhalení potenciálních zdravotních problémů. Pomáhá navíc zlepšit fyzické i duševní zdraví a vytvořit jídelníček opravdu na míru. Nakonec stále platí: stejné jídlo je pro jednoho jed a pro druhého lék.
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99evn%C3%AD_mikrofl%C3%B3ra
https://www.khsova.cz/docs/01_aktuality/files/clanky_strevni_mikrobiom.pdf
