Článek
Podle něj je zrada už v tom, že Nový rok začíná už na Silvestra o půlnoci. Ať ho bouřlivě slavíme či nikoli, většina lidí je dlouho vzhůru, někdy až do časných ranních hodin. To naruší biorytmus, což se neblaze projeví hned po probuzení. Navíc většinou vstáváme netypicky až v dopoledních hodinách. To vše není vhodné pro to, abychom udělali změny v životě. Na to musíme být připraveni dopředu, psychicky i fyzicky. Ke splnění cíle je nutné vzít v úvahu i důsledky, se kterými se budeme potýkat, plánovat ho dlouhodobě.
„Ty, co vzniknou na základě náhlého impulzu, se nesplní skoro nikdy. Největší chybou je dávat si víc předsevzetí, je minimální šance že se podaří všechny splnit, nejspíš se nám to nepovede ani u jednoho. Zásadní je položit sám sobě otázku: Mohu to dokázat? A poctivě si na ni odpovědět. Jinak nemá cenu začínat, neúspěch je zaručený. Mozek je totiž zvyklý na rituály, některé činnosti vykonáváme automaticky, bez rozmyšlení. Změnit je vyžaduje čas, cílevědomost, vytrvalost, pevnou vůli. Bez toho to nejde.
Ale často se to neobejde bez odborné pomoci, zvlášť u zbavení se závislostí. I když podpora rodiny pomáhá, nelze s čímkoli skoncovat jen kvůli tomu, že jí to vadí. Tyto případy skončí vždy katastrofou. Rozhodnutí musí vycházet z vlastního vnitřního pocitu. Prioritou je dát si realistický cíl i termín. Příklad – upravím jídelníček, přidám pohyb a zhubnu za měsíc 3 kg. To lze bez většího sebeodříkání. Stačí hodinová procházka, vynechat kalorické bomby a kila jsou dole. Když si na to organismus zvykne, dají se přidávat další aktivity.
Za tři měsíce se přirozeně můžeme zbavit klidně deseti kilo, i víc. Určitě ale nelze doporučit universální diety. Jediná úprava stravy, co pomáhá, je stanovená lékařem – obezitologem – na základě krevních, alergologických a dalších testů, vyšetření metabolismu apod. Antický filozof Lucretius řekl moudrou větu, že stejné jídlo může být pro jednoho člověka lék, pro druhého jed. Každé omezení příjmu jídla či snížení porcí má ovšem negativní dopady na psychiku kvůli pocitu hladu. Ten je nevyhnutelný, stejně jako jo – jo efekt.
Jedno z nejčastějších předsevzetí je přestat s kouřením. Pro to je Nový rok nevhodný, po probdělé noci sáhneme po cigaretě automaticky. Patří mezi těžké závislosti, hodně lidí potřebuje odbornou pomoc. Spoléhat se na odvykací náplasti, pastilky obvykle nepomůže. Často si předsevzetí dávají lidé poté, co prožili neúspěšný rok. Oni si to uvědomí, někdy i ví, co udělali špatně, čeho se zbavit, co změnit. Jenže začít nový život nejde jak mávnutím kouzelným proutkem, máme návyky z minulosti, těch se hned tak nezbavíme.
Je fakt, že Nový rok změnám přeje a snaha, aby byl lepší, než předchozí, je pochopitelná. Asi nejlepším řešením je večer si v klidu sednout, napsat na papír, co plánuji udělat a dokdy. Ráno si to znovu důkladně přečíst, ne nadarmo se říká, že je moudřejší večera a začít to pozvolna uskutečňovat, pokud usoudím, že na to stačím. Lhát sám sobě se vrací jak bumerang. Při plnění cíle je důležitá pozitivní motivace, koupit si něco, po čem jsem toužil za odměnu, že jsem vydržel, dejme tomu, měsíc nekouřit.
To povzbudí, stejně jako podpora manželky, dětí, ale bez toho, že bychom se chtěli zbavit zlozvyku jen kvůli nim, tak to prostě nefunguje. A stále platí, že když se chce člověk zbavit nějaké neřesti, může to udělat kdykoli a nemusí čekat na silvestrovskou půlnoc. Asi i proto má většina předsevzetí platnost jako předvolební sliby politiků. Vždy se najde důvod, proč se nedaly splnit. Důsledky ale mohou být pro psychiku katastrofální, časté jsou komplexy méněcennosti ze selhání,“ uzavírá svůj příspěvek Michal Florian.
Zdroj: Autorský rozhovor
