Článek
Zrada je, že když se nám nepodaří uspět, způsobí to psychické problémy a zvýší komplexy méněcennosti. Těžších závislostí, hlavně na alkoholu, se navíc nedokážeme obvykle zbavit sami, potřebujeme odbornou pomoc. S hubnutím je to ovšem něco docela jiného. O názor jsme požádali rehabilitačního lékaře MUDr. Jana Sedmíka a psychologa Michala Floriana. Jelikož duše je víc, než tělo, začínáme s ním.
„Pokud hubnutí myslíme vážně, měli bychom začít právě teď, i když se to zdá být, vzhledem k Vánocům, kdy se mnohde odehrávají Lukulské hody, protismyslné. Aby měl cíl smysl, je však vhodné, když si ho záměrně co nejvíc ztížíme, bereme ho prostě jako výzvu, abychom sami sobě i ostatním dokázali, že nejsme žádná „béčka“.
Nemá cenu hubnout kvůli dětem, manželce, jejich podpora může pomoci, nic víc. Musíme to chtít sami, jinak nemáme šanci a je nutné akceptovat, že to bude místy bolet. Bolest je základem lidského údělu, je všudypřítomná, Emil Zátopek tvrdil, že když je jí moc, otupí se sama a měl pravdu. Na druhou stranu se po jejím překonání cítíme naprosto úžasně, nabije nás to energií, ze které můžeme těžit léta,“ Končí prozatím PhDr. Florian.
Slovo má MUDr. Jan Sedmík, do jehož ordinace míří sportovci i lenoši, zejména s problémy pohybového aparátu a páteře. „Výživoví poradci budou protestovat, ale já prostě nevidím hlavní příčinu obezity v jídelníčku. Dřív se jedlo hrozně nezdravě, kalorické bomby jako chleba se sádlem a škvarky k večeři, knedlíky s omáčkou, vepřoknedlozelo, syté zahuštěné polévky, opečené škubánky nebo placičky, ale i vdolky, buchty, byly na talíři téměř denně.
Přesto obezita nepředstavovala takový problém, rozhodně ne u dětí, kde je dnešní stav až alarmující. Jenže tehdy šla po škole aktovka do kouta, šlo se ven a „blblo“ až do večeře. I dospělí měli vyšší energetický výdej, mnohem víc se chodilo pěšky, auto bylo přepychem, také u nás až do poloviny šedesátých let jezdily poruchové tramvaje ještě z války takže jiná možnost, než jít „po svých“ nebyla . Tradicí byly nedělní rodinné výlety, zabalily se řízky a hurá do přírody.
To už dávno není. S tím, začít cvičit tři týdny před Vánoci bych souhlasil, kdo na to nemá, odpadne a ušetří si novoroční zklamání. Normálně jako nejlepší způsob pohybu doporučuji rychlejší chůzi, tempem cca 5 km v hodině, nezatěžuje tolik svaly, šlachy, klouby. V zimě ale může představovat problém, hrozí úrazy, nejčastěji uklouznutí po zledovatělé vozovce. Z téhož důvodu, ale i dalších, není vhodný běh.
Když ho totiž neprovozujeme v přírodě, ale ve městech, může spíš uškodit a hned dvakrát. Pokud nemáme vhodnou, odpruženou obuv, tak na tvrdém asfaltu extrémně zatěžujeme klouby, ale i celý pohybový aparát. Navíc dýcháme vzduch plný smogu, exhalací. Ty se poté dostávají do pohybem „otevřených“ plic. Také se pod oblečením a na čele silně potíme a když nuceně musíme zpomalit, může dojít k prochladnutí..
Nejlepší řešení je zvolit fitness, ne však posilovnu, ta se pro začátečníky nehodí, trenéři i trénující se zaměřují hlavně na budování svalové hmoty. K tomu ovšem potřebujeme nadprůměrný příjem bílkovin, což právě pro hubnutí není zrovna ideální. Navíc každý začátečník musí podstoupit konfrontaci, kdy srovnává své tělo, více či méně obalené tukem, se svalnatými postavami, které jsou k vidění právě v gymu.
Klíčové rovněž je najít vlastní systém a tempo cvičení, a to nemůžeme sami, potřebujeme rady a informace, co a jak cvičit a na co se zaměřit, včetně strečinku. K tomuto účelu se ze všeho nejlépe hodí přístroj Inbody, který provede komplexní diagnostiku celého těla. Na něm se ukážou všechny důležité hodnoty, stav svalů, kostí, množství tuku, apod. Mají ho i v klubu Formfactory na I.P.Pavlova, který se otevírá 11. 12. To zmiňuji proto, že jde o pro začátečníky zajímavou informaci. která může hodně pomoci. Ale to už je téma pro mého kolegu.“
PhDr.Florian upozorňuje na specifika cvičení ve fitness, které si „Vytváří se tam skupinky se shodnými zájmy, hlavně pokud jde o nárůst muskulatury , vyměňují si tipy, jak se stát co nejdřív „Arnoldem“. Tito jedinci mohou svými opovržlivými pohledy otylejšího začátečníka psychicky deptat. V případě, že jde o nové fitness na ně v takovém měřítku narazíme, oni jsou totiž patriotičtí a navíc nemají rádi změny.
Mají v tom stávajícím vytvořené sociální vazby, jsou zvyklí na prostředí, cvičící přístroje, činky, personál, vybavení, trenéry. S těmi si udržují blízký vztah na úrovni přátelství, ti zavedení ovšem už další klienty nepřijímají. Ani to v novém fitness platit nebude. Osobně bych doporučoval zvolit ženu, pro začátek je ideální, muži se, i podvědomě, soustředí na svaly. Ty v počáteční fázi nejsou natolik důležité, i když cvičit se také musí.
Pokud zajdeme do nově otevřeného fitka je možné, a dokonce pravděpodobné, že najdeme spřízněnou duši, někoho, kdo začíná a má stejnou motivaci, zhubnout, aby se nemusel za své tělo stydět. To je možná ze všeho nejdůležitější. I nejsilnější člověk potřebuje oporu, zejména psychickou. Navíc tato nová přátelství mají společný základ, snahu změnit svůj život.
První znatelné výsledky se objeví do dvou až tří týdnů, přesně v období Vánoc. Tam se pak rozdají karty. Pokud jsme cvičení přijali za své, nevynecháme ho, pochopitelně s výjimkou Štědrého dne a dvou následujících, někteří ovšem jdou i oba dny. A překvapivě zjistíme, že i když nezměníme nic na obvyklém nezdravém svátečním menu, váha zůstane plus minus stejná. Jíst se totiž může všechno, ale něco jen občas.
Když si jednou měsíčně dáte za „odměnu“ husu nebo svíčkovou, vůbec nic se nestane. Když se váha hne, tak o kilo, dvě, kterých se rychle zbavíme, nepřibereme totiž tuk, ale vodu. Neměli bychom podle mě používat váhu ani sledovat hodnoty BMI. Obojí je na nic, na hmotnost má vliv řada faktorů. Klidně stačí nosit pásek, podle jeho dírek spolehlivě poznáme, zda hubneme nebo přibíráme,“ ukončuje řeč Michal Florian.
Zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/732-lecba-obezity-pohybova-aktivita
https://www.stob.cz/cs/jak-se-spravne-hybat-s-nadvahou-a-obezitou
