Článek
Narodila se 28. února 1944. Do vínku dostala od své babičky výtvarný talent, který ji přivedl na uměleckoprůmyslovou školu, kde studovala obor aranžérka - výtvarnice. Kromě toho odmalička vynikala ve zpěvu, stala se sólistkou v proslaveném Kühnově dětském sboru. V šedesátých letech podlehla kouzlu módního bigbítu a vystupovala s kapelou Crystal. Díky tomu došlo k jejímu osudovému setkání s Milošem Formanem.
Ten sháněl zpěvačky do krátkometrážního filmu Konkurs, o fiktivním konkursu do divadla Semafor. Na doporučení přátel se šel v roce 1963 podívat na společný koncert několika kapel. Když tam Věru spatřil, okamžitě se do ní zamiloval. Zjistil si, jak se jmenuje a sehnal její telefonní číslo. Hned druhý se ozval a pozval ji na rande. Měl po rozvodu s největší filmovou hvězdou té doby Janou Brejchovou a samota pro něj tak nebyla to pravé.
„Když mě pozval na večeři, moc se mi nechtělo, já nebyla zvyklá chodit s cizími muži ven, tak jsem se vymluvila, že máme doma husu. On na to, ať tedy za ním přijdu do Všehrdovy ulice, kde bydlel. Na to už jsem výmluvu nenašla, a tak jsem nakonec šla, i když trochu s obavami. Překvapilo mě ale, že se náš hovor točil hlavně kolem školy a obrazů. Ty měl rozestavené v pokoji po zemi provizorního bytu, jenž byl zároveň jeho kanceláří. Nakonec jsme se vzali a narodila se nám dvojčata.
Péče o dvojčata
V té době začala jeho kariéra, na mě ani na rodinu neměl čas, ale pokud ano, snažil se ho užít. Nešlo o klasického tatínka ani ideálního manžela. Možná to zapříčinilo těžké dětství, oba rodiče zahynuli v koncentráku, vyrůstal u příbuzných a na internátě. Na druhou stranu šlo o člověka, který tvrdou prací, i přes všechny překážky, něco v životě dokázal a mohla jsem být na něj hrdá. Jeho synové, Petr a Matěj, po něm zdědili jeho poctivý přístup k práci. A jsou skromní a mají nohy na zemi,“ zavzpomínala Věra.
Miloš Forman spolupracoval s divadlem Semafor, takže ji tam nabídl. Nečekal - a ona také ne - že tam stráví čtvrt století. I když hrála ve většině her, nepatřila ke hvězdám, jako byl Waldemar Matuška, Eva Pilarová a později Karel Gott. „Já vždycky hrála druhý housle, ale nevadilo mi to. Ti, co se tam proslavili, obvykle odešli a věnovali se sólové kariéře. Já tuhle touhu nikdy neměla. Strávila jsem tam kus hezkého života. Já měla moc ráda Jiřího Šlitra. Byl báječnej, dokázal se rozšoupnout, jeho smrt mě zasáhla.
S Jiřím Šlitrem a Naďou Urbánkovou
Náš život změnil rok 1968. Po mnoha různých peripetiích dostal Miloš nabídku odejít do Spojených států a přijal ji. Já ale věděla, že bude mít těžké se tam prosadit a rodina prostě půjde stranou, navíc jsem neuměla jazyk, takže jsem se ho nenásledovala. A dostala jsem roli v Menzelově filmu Skřivánci na niti. Točilo se na Kladně, ve špíně, na šrotišti. Postavili nám takovou dřevěnou boudu jako kantýnu a my propadli pocitu, že jsme opravdu trestanci. Možná proto jsou herecké výkony tak uvěřitelné.“ Líčila Věra těžkou dobu.
Skoro všechny snímky, které v té éře natočila, byly za normalizace buď zakázané, jako Skřivánci a Žert podle románu Milana Kundery, nebo označovány za kontroverzní, například drama Ivana Passera Intimní osvětlení. To vedlo k tomu, že přestala být obsazována. Vzpomněl si na ní jenom režisér Jaroslav Papoušek a dal ji menší roli v závěrečném díle trilogie o svérázné české rodině, Homolka a Tobolka. To, že zmizela u očí diváků ji pochopitelně vadilo, ale smířila se s tím a našla si jinou práci.
Záběr z filmu
Když byla v Americe, oblíbila si vitrážové lampy, které tam mají v každém baru. Chtěla si jednu koupit, ale přišly jí moc drahé. I když nebyla lakomá, znala cenu peněz. Tak je začala - ve stylu Tiffany - sama vyrábět a prodávat. Zakázek přibývalo, dnes je lze najít i na tak prestižní adrese, jako je Obecní dům v Praze. „Je to dost náročná práce, musím vyřezat a brousit sklo, pracuji i s kyselinou. Ničím si ruce, ale dělám to moc ráda.“ Svěřila se Věra. S Milošem Formanem se rozvedla až v roce 1999, i když spolu žili pouhé tři roky a za třicet let se setkali pouze čtyřikrát.
Předtím to nechtěla udělat. Pokud měl oficiálně rodinu v Čechách, nebyl totiž podle zákona považován za emigranta. Mezitím strávila patnáct let s dramaturgem Janem V. Kratochvílem, s nímž přivedla na svět syna Radima - vystudoval katedru filmových studií a posléze sinologii na Karlově univerzitě. Miloš k němu měl skvělý vztah a platilo to i obráceně. Napsal o něm knihu Ecce homo Forman, kde popisuje výlety s ním po Evropě i Americe, navíc je v ní spousta nezveřejněných fotek.
Se syny
Po listopadu si na Věru vzpomněli režiséři, ale stojí za zmínku, že pracovala i na Pražském hradě jako správcová rezidence prezidenta Václava Havla. S ním se Miloš mimochodem znal už ze střední školy. Jan Svěrák ji obsadil do filmu Akumulátor 1, zahrála si ve snímcích Nejasná zpráva o konci světa, Doblba! Medvídek, Martin a Venuše, naposledy ztvárnila v roce 2016 maminku Ani Geislerové v romantické komedii Pohádky pro Emu.
Díky synovi Petrovi měla tři vnučky, pochvalovala si, jak jsou šikovné a a je ráda, že v jejích stopách jdou. Svůj život prožila naplno až do poslední chvíle.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/vera-kresadlova-milos-forman-semafor-kratochvil.A240205_164001_lidicky_kori https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-vera-kresadlova-ustlano-na-ruzich-jsem-s-milosem-formanem-nemela-165921
https://www.dotyk.cz/magazin/vera-kresadlova-dnes/
