Článek
Mezi sochami či uměleckými předměty nalezl totiž dva roky poté archeolog Spyridon Stais ozubené kolečko a silně zkorodované úlomky, částečně ze dřeva a bronzu, v jakési bedýnce, velké jako krabice od bot. Další součástky se povalovaly opodál.
To ho zaujalo a začal se záhadným předmětem intenzivně zabývat. Zjistil, že měl z jedné strany jeden a z druhé dva ciferníky, určené k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce, ty dokázaly dokonce napodobovat pohyb jejich oběžné dráhy. Ale to nebylo ani zdaleka všechno.
Složitý mechanismus pracoval i s diferenciálními převody, známými až v šestnáctém století! Odborníci hned z několika oborů ho prozkoumávali, ale měli z toho jen vrásky, každý objev přinášel stále nové a nové otazníky. Nezvratně ale zjistili, že vznikl ještě před Kristem, odhadem 100-150 let.
To odhalili restaurátoři, co ho pečlivě čistili, bez toho, aniž by porušili jeho strukturu, ale ti logicky neměli technické znalosti potřebné k tomu zjistit, k čemu tak složité zařízení sloužilo a na jakém principu pracovalo.
Oříšek částečně rozlouskl britský vědec Derek Price, ten v roce 1959 vydal v časopise Scientific American článek „Starořecký počítač,“ ve kterém shrnul hodně z jeho funkcí. Výzkum se poté rozšířil v roce 1971, kdy díky rentgenu a gama záření došlo k odhalení vnitřní struktury torza zkamenělého přístroje.
Na jeho výzkum navázal o čtyři roky později britský konstruktér orlojů John Gleave. Ten přišel na to, že složitý mechanismus nesloužil jen k počítání polohy hvězd a planet, ale i jako kalendář. Odhodlal se k vytvoření repliky, mnohem přesnější ale byla rekonstrukce z roku 1993, kterou provedli počítačový expert Allan George Bromley a hodinář Frank Percival.
Fascinující byla jejich miniaturizace i otáčení nevídaně přesných, ručně dělaných 37 koleček uvnitř rafinovaného a složitého kalendáře, podobné se jinak objevily až v osmnáctém století! Přístroj si poradil i s astronomickými jevy, třeba eliptickou dráhou Měsíce kolem Země.
Vědci se neubránili úžasu, firma X-Tek pro ně proto vyrobila speciální tomograf, vážící 12 tun! Je docela humorný nepoměr, kdy záhadu malého mechanismu měl rozlousknout obří stroj. Ten ovšem odhalil i jeho další funkce, třeba schopnost určit den, kdy dojde k zatmění Měsíce a Slunce.
Zřejmě byl určitým znamením či návodem pro tehdejší astronomy či astrology. Ty si díky předpovědí těchto nebeských úkazů mohli získat přízeň vladařů. Rafinovaně si poradil i s přestupným rokem, ten v době jeho vzniku neexistoval, zavedl ho až Caesar.
Byl zřejmě poháněn klikou, zobrazoval roční období, zvěrokruh, zobrazení pohybu hvězd, ale i planet. Zcela určitě Venuše a Merkuru, ale možná všech! Nešlo ovšem o unikát, na to byl příliš sofistikovaný, ten, kdo ho vytvořil, musel mít zcela jistě praxi, navíc se letmo o podobném zařízení zmínil i Cicero.
Další generace už neznaly jejich účel, kvůli bronzu ho roztavily, proto jich nezůstalo víc. Průzkumy jinak stále probíhají skenováním i tomografií, která odhalila původní malé nápisy představující označení jednotlivých měřených veličin a zároveň i návod na použití.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikythéry#/media/Soubor:NAMA_Machine_d'Anticythère_1.jpg
https://sever.rozhlas.cz/tajemstvi-pristroje-z-antikythery-7794048
https://www.nature.com/articles/s41598-021-84310-w
