Článek
Upozornila na sebe už v patnácti, to se objevila na obálce prestižního módního magazínu Elle. Její dětství a dospívání bylo ve znamení vzpoury proti rodičům. Otec, ortodoxní katolík, praktikoval přísnou výchovu hraničící s týráním, matka „cenzurovala“ potencionální kamarádky a jejím sítem neprošla žádná, takže si musela vystačit se sestrou Mijanou.
Jinak sice žila v luxusu, ale nenahradil mateřské city. Sestry musely chodit do školy k jeptiškám, aby si osvojily správné chování, Brigitte uvádí traumatizující příhodu, kdy při hře nechtěně rozbily otcovu oblíbenou vázu.
Ten jim dal 20 ran (údery počítal) a od té doby se k nim choval jako k „cizím lidem“ a vyžadoval, aby mu vykaly, a pak i aby ho oslovovaly formálním zájmenem „vous“, které se používá při hovoru s výše postavenými osobami mimo rodinu.
V dětství trpěla tupozrakostí, to mělo za následek zhoršené vidění levého oka, musela nosit speciální brýle. Také rovnátka, kvůli tomu se považovala za ošklivou. Od šesti let ale chodila na balet, ten byl jejím jediným zájmem, naučila se tam ladné chůzi, která ji poté pomohla, osvojila si i sebeovládání, kulturu oblékání.
Od roku 1952 hrála epizodní role v šestnácti filmech, ale slávu ji přineslo o čtyři roky později romantické drama „A bůh stvořil ženu“. Jeho režisér Roger Vadim se stal jejím prvním manželem. Brzy se jejich cesty rozešly, Brigitte se totiž při natáčení zamilovala do Jean-Luise Trintignanta, tento vztah vydržel dva roky. Randila v té době i s Gerardém Becaudem.
Její kariéra pokračovala závratným tempem, novináři a paparazzi ji nedali chvíli pokoj, stala se pro ně lovnou zvěří. Navíc nesnášela cestování a dlouhé prodlevy při natáčení. Bylo toho na ni prostě moc, tak se v 26 letech pokusila o sebevraždu.
Šlo ale nejspíš o demonstrativní pokus, mělo jich být dokonce víc. Jejím druhým manželem byl herec Jacques Charrier. Ten si kladl jako podmínku, aby spolu měli dítě. Souhlasila, ale jen proto, že se bála, aby ji neopustil. Toho pak litovala.
Charrier se k ní choval jako dominantní tyran, čímž ji připomínal otce. V deníku se svěřila, že považovala embryo za rakovinový nádor či noční můru, bila se do břicha, kouřila marihuanu, dělala vše, aby potratila. Přesto se ji narodil zdravý syn, Nicolas. O něj se nestarala, poté co se opět brzy rozvedla, ho už nevídala.
V 32 letech se v Saint Tropez seznámila s německým milionářem a playboyem Gunterem Sachsem a přeskočila mezi nimi jiskra. „Připadal mi úžasný,“ vzpomínala, „já jím byla jako zhypnotizovaná, nic podobného jsem předtím nezažila.“ Navíc byl romantik a přesně jeho v té době potřebovala.
Druhý den po seznámení nechal nad jejím domem přeletěl vrtulník a zasypal ho tisícem růží. Vzali se o dva měsíce později v Las Vegas, po období zamilovanosti se cit poněkud vytrácel, ani jeden si také příliš nepotrpěl na věrnost. Brigitte si tak vyšla na rande s francouzským zpěvákem Sergem Gainsbourgem.
Chtěla po něm, aby pro ni složil zamilovanou píseň, což udělal. Když ji spolu nahrávali, podlehli vášni a milovali se přímo ve studiu, takže byly slyšet kromě zpěvu i její milostné vzdechy. Pak ho ale požádala o odložení vydání písně, poté, co se o její existenci dozvěděl Sachs, nechtěla ho veřejně ponížit.
Gainsbourg tak první čistě erotickou skladbu „Je T'aime … Moi Non Plus“ znovu nahrál s novou přítelkyní Jane Birkin a stala se obrovským hitem. Brigitte nakonec také vydala vlastní verzi nahrávky, to už byla rozvedená. Další úspěšné songy, které pro ni napsal, byly Bonnie a Clyde a Harley Davidson.
S Gunterem ale zůstali přáteli, ten později poznamenal: „Rok s Brigitte měl cenu deseti let s kýmkoli jiným.“ Čtvrté a poslední manželství se ukázalo být nejdelší, vyvoleným se stal podnikatel Bernard d'Ormale, který je s ní dodnes. Přitom se vzali se jen dva týdny po seznámení!
Když se dozvěděl o jejím synovi, přesvědčil ji, aby ho zkusila kontaktovat. Ten byl v té době v Norsku, tak se za ním spolu vypravili. Brigitte mi těsně před odjezdem mi řekla: „Co kdybychom se vzali, když už tam budeme? Tak jsme to udělali. Ale tiše. Nejsem muž pro světla reflektorů. Věděli to jen blízcí přátelé,“ vzpomínal Bernard.
Byl poradcem Jean-Marie Le Pena, kontroverzního vůdce krajně pravicové strany Národní fronta. Pod jeho vlivem se stala otevřenou stoupenkyní této strany a je jí dodnes. Před dvěma lety byla šestkrát pokutována za podněcování rasové nenávisti, kritizovala imigraci, islám, obyvatele ostrova Réunion označila za divochy.
Stejně nekompromisně vystupuje jako ochránkyně zvířat, což byla „role,“ kterou se proslavila podobně jako hereckým uměním a vzhledem. Ten se nesnažila nijak uměle vylepšovat, neměla to zapotřebí. Potrpěla si jen na silně nalíčené oči, které kontrastovaly s dlouhými blond vlasy, obvykle se česala na ofinu, nebo si zapletla drdol, na to nepotřebovala kadeřníka.
Chodila ležérně oblečená, pokud nemusela, nenosila žádné okázalé róby. Nejčastěji měla na sobě džíny nebo minisukni, v níž vynikly její dokonalé dlouhé nohy, občas dráždila hlubokým dekoltem, který částečně odhaloval její výstavní poprsí, to bylo v té době hodně provokativní. Miliony žen se ji snažilo napodobit, dá se říct, že začala módní revoluci.
Buď podvědomě, nebo úmyslně si zvolila image, kdy smyslně špulila rty, naproti tomu se málokdy usmívala, tím podporovala svou nedosažitelnost. I když byla při natáčení neustále mezi lidmi, uvnitř se cítila osaměle, což ji trochu děsilo. Proto zůstávala s partnery, i když ji byli lhostejní. Na druhé straně, když měla odhadnout počet milenců, kteří prošli její postelí řekla, že jich bylo kolem stovky! Postupně se dostala do bludného kruhu.
Protože nikdy nehrála na divadle a neměla přímý kontakt s diváky a na vlastní filmy nechodila, neměla motivaci a rozhodla se v 39 letech ukončit kariéru, i když ani zdaleka netrpěla nezájmem režisérů. Naopak, byla nenahraditelná, její přirozené, pudové, autentické herectví fascinovalo diváky i kritiky.
Svůj text – kromě komedií, kde se o nic nesnažila a víceméně bez duše ho odříkala – si upravovala tak, aby v nich byl i kus její duše. Role obvykle hluboce prožívala. To se ale nedá říct o milostných scénách, těm se, pokud možno vyhýbala, a to byly ve srovnání s dnešními vyloženě decentní.
Na druhou stranu záběry, které neodhalují vše a dávají přednost fantazii, mohou být dráždivější než úplná nahota. Tento způsob herectví ji musel duševně vyčerpávat, asi i proto se stáhla do ústraní, odmítala novináře. Ti se domnívali, že je to póza a čekali na okamžik, kdy oznámí návrat na stříbrné plátno.
Spletli se, nikdy to neudělala, i když měla lukrativní nabídky jako žádná jiná hvězda. Důvodů odchodu je víc, ale nejpravděpodobnějším se zdá být její tvrzení, že film opustila proto, aby on neopustil ji. Byl to strach, co se nad ní vynořoval jako stín, že nebude dost dobrá až zestárne. Letos ji ale bude 90 a vypadá na svůj věk stále dobře…
Zdroje:
https://www.kinobox.cz/clanky/tema/28276-brigitte-bardot-slavi-89-narozeniny
https://www.biography.com/actors/a45974111/brigitte-bardot
https://www.theguardian.com/film/2023/aug/20/brigitte-bardot-i-dont-understand-why-the-whole-world-is-still-talking-about-me
