Článek
Proto, když jsme hledali protiváhu k „velkým“ vínům, nebylo snadné najít zemi či region, o kterém se moc nepíše. Nakonec padla volba na zemi, kde se sice víno pěstovalo už od pradávna, ale pak z ní na dlouhá staletí zmizelo - Izrael.
První s ním obchodovali kromě židů Filištíni, někdy se mylně označují jako předchůdci Palestinců - ti přitom žádné nemají, jsou to prostě Arabové a jako takoví víno nepijí - tento národ zanikl přirozeně asimilací s jinými středozemskými civilizacemi za časů egyptských faraónů.
Dobrému moku holdovali i znalci života a hedonisté – staří Římané, kteří si ho nechali vozit do své metropole. V sedmém století však obsadili většinu území Arabové, pak je až na krátké období křížových výprav vystřídali Turci.
A protože si mylně vyložili súru koránu - ta nezakazuje alkohol, ale opilství, podobně jako Bible - přestali víno zcela pěstovat.
Začátek nové éry se tak začal psát až v roce 1886, kdy baron Edmond de Rothschild nechal vysadit u Richon le Zion první francouzské odrůdy révy. Nicméně produkce byla velmi malá.
Až poté, co vznikl stát Izrael a začali do něj proudit další a další přistěhovalci, kteří chtěli začít nový život na historickém území, kde vznikaly židovské dějiny, se opět začalo s výrobou zapomenutého moku…
Dnes je v Izraeli asi 5 500 hektarů vinic na nichž se vyrábí přibližně 190 000 hektolitrů vína. Hlavní oblasti jsou v okolí Galilejského jezera, Golanských výšin (i když už patří k Sýrii), pohoří Carmel.
I když převládá středomořské podnebí, pro révu ideální, léta bývají až příliš horká, což se projevuje na vysoké kvalitě a plnosti hroznů. Půda je ovšem poměrně chudá na srážky. Proto je někdy nutné umělé zavlažování, hlavně mladých vinic při silném suchu, závlaha by jinak révu do budoucna „zabila.“
Ta ale má naštěstí kořeny poměrně hluboko a bere si vodu ze země. Jelikož výdaje s ním spojené jsou značné, prakticky se zde nesetkáme s malými, rodinnými podniky (rodinných „butikových“ vinařství a garážistů jsou desítky.)
Kromě družstev vlastníků pěstují révu i kibucy, místní „specialita“ fungující na bázi socialismu – všichni mají všechno společné. Ti ovšem nemají nutné další prostředky, například na mechanizaci.
Takže tato vína nejsou příliš kvalitní, přestože jim pomáhá prakticky neustále svítící slunce. Kibuců je ovšem minimum a ty, které přežily, fungují na tom, že navenek jsou velmi kapitalistické.
Kibucy jsou spoluvlastníky například nejslavnějšího vinařství Golan Heights Winery v Kacrinu na Golanech (Značky Yarden, Gamla a Mount Hermon), vlastní také polovinu největší vinice Hulda, kterou sdílejí s vinařstvím Barkan.
To je v Izraeli vyhlášené, jeho vína mají bohatou a komplexní chuť exotického ovoce, červená pak sytě rubínovou barvu. A cenově jsou více než přijatelná, zvlášť v porovnání s jejich vysokou kvalitou.
ja
https://en.wikipedia.org/wiki/Barkan_Wine_Cellars
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Izraelsk%C3%A9_v%C3%ADno
