O volbách vesele

To ano, pokud jsme patologičtí optimisté. Sice se to dá i léčit, tedy ten optimismus. Ale proč? Tak tedy do toho. Nečekejte zde fundovaný politologický rozbor. K čemu? K samovolnému a neřízenému dožrání? Jak říká padouch Horác v kultovním filmu Limonádový Joe: „Život letí kupředu jako splašená herka a nikoho už nezajímá bezvýznamná zápletka v prvním dějství“. Berte to jako šintoisté - dostali jsme nakládačku, tak si dáme ještě repete.

Jedná se o selhání aplikace Edoklady. Nic, co by mne děsilo a pro další vývoj článku je to nepodstatné. Spíše zajímavé, nevidím to jako tragédii. Ani příslušný ministr by nemusel rezignovat. Prostě mnozí uživatelé neaktulizovali (poslední aktualizace aplikace byla 19.9.2025), tedy jejich chyba. Aktualizovali až když zjistili problém ve volební místnosti a takový nápor servery nevydrží. Spadlo to, stane se.

Hlavní téma je asi toto: Šel jsem se svojí paní k volbám a měli jsme jasno. Tedy o té volbě, jako ústavním aktu. Pochlubil jsem se, že se budu před tváří volební komise identifikovat elektronicky. To ovšem moje paní rázně zamítla, není totiž fanouškem moderních technologií. Dobře, nejsem příznivec sporů, manželských obzvláště. Muž je sice pánem u stolu a lože (podle tmářských a zaostalých tézí), ale studené večeře a dusno v domácnosti, jsou pádným argumentem k nastolení smíru.

Ovšem neprodal jsem svoji kůži lacino. Řekl jsem pevně: Beru to. Ale jen jeden člověk před volební komisí s mobilem a elektronickou občankou, znamená má lásko to, že mi dlužíš 500,- tvrdých českých Korun. Sázka přijata ve smyslu: Žena vkládá 500,- já pak možnost machrování s mobilem u voleb. Jasné a transparentní. Kéž by se mocní tohoto konflikty zmítaného světa, takto jednoduše dohodli.

Nebylo žádných mobilů u voleb. Zaznamenáni pouze dva nešťastníci na chodbě, zoufale se snažící vydobýt z obchodu Google Play, či App Store - dle kmenové příslušnosti (k Androidu, či Vohryzku) kýženou aktualizaci. Záchrany se nedočkali, jak psáno výše, server spadl. Plastové občanky nemaje a jsouce ztraceni, zoufali. My však, tedy já a moje paní, odcházíme jako vítězové, kteří dokonali demokratický ústavní akt. Čert vem pětikilo, říkám si. Jsou země, kde vládne tyranie a takových možností rozhodování o státu, tamější občané nepožívají.

Přišla po sečtení hlasů. Stane se, volby byly demokratickými a tak jsme se s mojí paní stali menšinou. S tím, že budeme mít o rozhodování o budoucnosti státu, váhu menší než malou. I toto je demokracie, nutno s tím počítat. A najednou mne to pětikilo začalo mrzet. Mohl jsem mít a užít si peněz. Jak odporná myšlenka!

Snad zasáhl osud, kdo ví. Zhnusen vypínám televizi, kde jsou promítány volební grafy, které je lépe nevidět. Dokonáno jest.

Otevírám investiční server. Pravidelná kontrola, kdy budu milionářem, poznamenáte jízlivě. Levičáci se surovostí sobě vlastní, ještě přitvrdí: Zadav se mamonem kapitalisto, nažer se peněz! Ano, z krve mé a mého potu, jak psal kdysi jistý pan Bezruč.

Pouze kontrola, doopravdy. A také přijdu na jiné myšlenky. Minulý týden ani ryba ani rak. I velký bankovní dům v Americe taky nic moc. Abych vás uklidnil, tam neinvestuji. Mám jej pouze v tzv. Watchlistu a slouží mi jako semafor. Inu, 180 let tradice v peněžnictví je jasným ukazatelem. Čím více červených čísel zde, tím víc špatně a naopak.

A co nevidím? Červeného není nic, otevírám portfolio. Bingo! Zatím, co jsme oba statečně a i marně, bojovali za lepší příští (tedy jen svými hlasy) přišla dobrá zpráva: Celé portfolio jede dnes do zisku na 15, 45%.

Přehlédnu a sečtu. V korunách to „koplo“ dneska: 540,- a i taková akcie jisté kanadské firmy, říkám jí familierně chcípáček a držím ji jen z milosti, je ráda ze žije a nepadá. A také netratí. Tak chcípáček uronil dnes milých €1,82. Najdete skoro dvě Éčka na chodníku? Do hamounů mi nenadávejte. Mám to takový jako hobby. Jsem v penzi, času kopa a mám snad sedět v kuchyni u okna a čumět na ulici?

Abych to nějak shrnul. O pětikilo jsem sice přišel, ale o něco více peněz získal. Jak bylo v televizi vidět, Kačenka Konečná se do sněmovny nedostala, takže v dohledné době se znárodňovat asi nebude. Jenom některá nejmenovaná hnutí mají takové tendence, ale snad to rozdejcháme.

Za Fialovy bídy jsme si já i moje paní, žili jako na zámku. Ne, že by nám Fiala s Rakušanem nosili prachy až domů. Nikdo nic nenosil. Žijeme střídmě, našetřili jsme a užili. A neskuhrali. Maximálně jsme si s mojí paní posteskli, jako v tom filmu o Čapajevovi: Přišli Bílí, kradli. Přišli Rudí, kradou. Tak ty následující čtyři roky snad, dá li Bůh, nějak přežvejkáme.

Hlavně, ať mi jistý majitel Agrofertu zase necpe 5000,- k důchodu. Ten mám slušnej, vlastní pílí zaslouženej. O gesta (od některých) nestojím. Ty si může nabouchat do kecek. Pokud k tomu dojde, dám to na charitu. Pětilitr vypadá sice hezky, ale čisté ruce ještě lépe.

J.J.

Zdroje žádné, autorský článek.