Článek
Na mrazem spálených rostlinách se žádné plody neurodí a ochrana těch zbylých představuje pro většinu lidí ohromnou výzvu. V posledních deseti letech bylo minimálně šest let, které negativně poznamenaly jarní mrazy. Nejvýznamnější škody způsobily mrazy v letech 2017 a 2019 a 2024. Na mnoha místech se pěstitelé nevyhnuli škodám ani v letošním roce. Stále není vyhráno – podle předpovědi mají mrazy pokračovat a do „ledových mužů“ zbývá ještě pět týdnů.
Proč mrazy ničí úrodu častěji než dříve?
Hlavní příčinou poškození stromů mrazem je (ať už s tím souhlasíme, nebo ne) globální oteplování a s ním spojený dřívější příchod vegetačního období. Příroda se „probouzí dříve“ z toho důvodu, že se v průběhu let zvyšují jarní průměrné denní teploty. Za začátek vegetačního období se obecně považuje dlouhodobé překročení průměrné denní teploty +5 °C, které podnítí růst rostlin. Rostliny začnou z půdy čerpat vláhu a to stimuluje jejich růst.
Počátek této fenologické fáze můžete sledovat na webu Fenofáze, který je na tuto problematiku komplexně zaměřen. Z tohoto webu pochází i přehledná grafika, kde je za poslední dekády jasně doložitelný trend urychlování počátku vegetačního období.
I přes postupné oteplování dochází kvůli poloze České republiky k situacím, kdy ze severních oblastí Evropy proniká do našich končin chladný arktický vzduch. Ten způsobí náhlý pokles teploty pod bod mrazu, což má za následek výrazné poničení květů stromů. V této době, kdy je mnoho ranějších odrůd v plném květu, se mrazové teploty rovnají téměř nulové úrodě, jak je tomu například u na mráz náchylných meruněk, jejichž pěstování se v posledních letech stalo na mnoha místech téměř nemožným. Pokud by vás zajímaly meruňky komplexně, mohu doporučit ke studiu tuto metodiku.
Neposledním důsledkem globálního oteplování klimatu je i absence sněhové pokrývky, která chránila kořeny rostlin před promrznutím a oddalovala nástup květů. V posledních letech byla na většině území sněhová pokrývka minimální, případně nevydržela déle než několik málo týdnů.
Kdy začít chránit úrodu?
Úspěšná ochrana kvetoucích stromů závisí na včasně provedených zásazích. Je tedy třeba sledovat několik klíčových ukazatelů:
- Předpověď počasí – pravidelně sledujte počasí pro danou oblast i širší okolí (pro případ náhlé změny větru, kdy se nejbližší předpověď může změnit). Důležité je zaměřit se nejen na denní, ale především na noční teploty. Neméně důležitá je i oblačnost a síla větru. Například pokud po chladném dni následuje jasná a bezvětrná noc, hrozí poškození rostlin přízemními mrazíky. Pro sledování počasí doporučuji například model Aladin.
- Sledování stavu v zahradě – předpověď počasí nemusí být zcela přesná pro Vaši oblast, kde panují specifické podmínky (například přítomnost vodní plochy, umístění zahrady v údolí, na severní straně apod.). Vyplatí se proto na nejchladnější místo zahrady, případně k nejchoulostivějším rostlinám, nainstalovat bezdrátový teploměr, který domácnosti běžně používají k měření teploty v interiéru i exteriéru. Ve dnech, kdy se venkovní teplota blíží kritické hranici pro poškození květů, záleží na každém stupni. Totéž platí pro měření vlhkosti vzduchu, kdy jeho nízká hladina indikuje možný příchod mrazů.
- Sledování fenologické fáze rostlin – s blížícími se mrazy je nutné provést průzkum zahrady a zaměřit se na to, v jaké fázi květu se rostliny nacházejí. Podle dané fáze si vyhledejte odpovídající fotografie a sami se rozhodněte, zda má cenu rostliny chránit před působením mrazu, nebo se zvládnou ještě ochránit samy.
Je potřeba ochránit rostliny proti mrazům?
Pokud jste na základě předchozích odstavců vyhodnotili, že bez Vaší pomoci nebude z úrody nic, existuje několik způsobů ochrany, které se liší jak cenou, tak technickým provedením. Žádná z metod stoprocentně nezaručí, že se úrody dočkáte. Opatřeními pouze zvyšujete rostlině šanci, že si své květy, navzdory okolnostem, udrží.
- Zakrývání rostlin – menší stromy a keře, případně jednotlivé větve, lze před mrazem ochránit zakrytím netkanou textilií, pytlovinou nebo prostěradly. Důležité je vytvořit okolo rostliny vzduchovou mezeru, aby mohlo teplo vyzařované z půdy lehce navyšovat teplotu vzduchu uvnitř oproti venkovnímu vzduchu. Se zvýšením teploty v důsledku slunečního svitu ochranu zase sundejte. Zabráníte tak přehřátí rostlin.
- Rosení vodou – za mrazivých nocí někteří pěstitelé používají na květy postřik vodou s cílem ochránit rostlinu. Jedná se o technicky náročnější provedení, protože postřik musí být prováděn důkladně, jinak dojde k většímu poškození květů než bez aplikace. Tato metoda je účinná především při slabších mrazech.
- Zahřívání vzduchu – nákladnou, ale poměrně účinnou metodou je ohřívání vzduchu pálením speciálních protimrazových svící, kamen, sudů s páleným materiálem, topení, případně inovativním způsobem pomocí infračervených paprsků.
- Protimrazové postřiky – velice drahým způsobem je ochrana pomocí postřiků, které výrazně zvýší teplotní toleranci rostlin. Přípravek na povrchu vytvoří ochranný film, který zabrání mrazu v poškození. Pro maximální účinnost musí aplikace proběhnout v dostatečném předstihu a je třeba dodržet několik pravidel, která jsou uvedena v příbalovém letáku.
- Zadýmení – pro ochranu větších ploch jsem našel tip na zadýmení prostoru, kdy hustý dým, který vzniká spálením mokrého organického materiálu (žádný olej nebo pneumatiky), zabrání průniku tepla z půdy do vyšších hladin. Část vyzařovaného tepla tak zůstane při zemi. V souvislosti se zákazem pálení biomasy a ochranou životního prostředí bych tuto metodu nedoporučoval a uvedl jsem ji pouze jako zajímavost.
Prevence, věda a odborníci
Vzhledem k pokračujícímu oteplování se budeme jarními mrazy setkávat i v následujících letech. Lze předpokládat, že se problémy budou nadále prohlubovat a ohrožovat tak více rostlin. Z tohoto důvodu je potřeba adaptovat se na tyto podmínky a připravit soubor opatření, abyste zvýšili pravděpodobnost pravidelné úrody. Následující tipy se mnohým čtenářům budou zdát zajímavé, ať už z důvodu změny tradičních postupů, nebo absence některých oblíbených druhů a odrůd ovoce. V některých případech je radikální změna potřeba, jinak se z boje o plody stává sisyfovská práce.
- Výběr vhodného stanoviště – při výsadbě stromů (nebo keřů) je nutné zvolit vhodné stanoviště, které se nenachází v mrazové kotlině nebo údolí, kde je zvýšené riziko mrazu. Ideální jsou jižní, případně jihozápadní svahy, které jsou více exponované slunečnímu záření, a je zde tedy menší riziko poškození mrazy.
- Použití pozdně kvetoucích odrůd – výsadbou pozdně kvetoucích odrůd výrazně snížíte šanci, že mrazy udeří do květenství. Zprostředkovaný odkaz slouží pouze pro přehled o odrůdách. Doporučuji věnovat čas výběru odrůd, které jsou zároveň rezistentní proti chorobám, houbám a škůdcům. V důsledku teplých zim je situace v Česku vážná a často převažuje pocit, že bez chemie u nás nemá ovoce šanci dozrát.
- Volba vhodných druhů ovoce – některé druhy ovoce jsou odolnější proti mrazům. Některé druhy jabloní jsou výrazně odolnější než broskve nebo meruňky. Důležité je i posouzení místa, do kterého budete dřeviny sázet – v jaké jste nadmořské výšce, jaké je zde podloží a typ půdy (pomůže BPEJ a Geoportál půdy), orientace zahrady, zda je v (polo)stínu či na plném slunci, s vysokou nebo nízkou spodní vodou, jestli půda zásaditá nebo kyselá (například ovlivnění kvůli blízkosti jehličnanů) a další. Všechny tyto podmínky mohou příznivě, nebo naopak nepříznivě ovlivnit prosperování dřevin, jejich celkový stav a tedy i odolnost vůči mrazům. Nebojte se oslovit odborníky ve svém okolí, kteří Vám jistě rádi pomohou.
- Větrolamy – výsadba větrolamů může snížit rychlost větru a omezit tak „pocitovou teplotu“, která zvyšuje míru poškození. Pro objektivní posouzení směru proudění větru na Vaší zahradě využijte mapu potenciálu výroby elektřiny. Jedná se o výšku 10 metrů nad zemí, nicméně pro přehled o četnosti, síle a směru větru je to více než dostačující.
- Správná péče – udržování stromů v dobré kondici správným řezem, výživou, mulčováním a bílením kmenů v zimním období pomáhá k vyšší stabilitě a odolnosti, které zvyšují šanci na úrodu.
Ochrana zahrady před jarními mrazy a získání plodů své práce je komplexní činnost, která začíná už volbou stanoviště a samotného stromu. Další kroky pouze slouží ke zmírnění potenciálních problémů. Dodržením těchto jednotlivých kroků zvyšujete šanci na bohatou úrodu, ze které se budete těšit spíše, než se mnoho let po sobě dívat na to, jak po prvních jarních mrazech opadávají květy stromů.
Příchod jarních mrazů nás bude provázet i v dalších letech a ochrana nevyhovujících stromů v nevyhovujících podmínkách bude stále složitější. Je proto důležité promyslet veškeré aspekty, které jsou s touto činností spojeny. Odměna je totiž více než sladká.
