Hlavní obsah
Lidé a společnost

Válka minutu po minutě: Časová osa invaze do Polska

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Wagner (Bundesarchiv, Bild 101I-012-0035-11A), Wikimedia Commons, licence CC-BY-SA 3.0

Prvního září si připomínáme 84. výročí začátku největšího vojenského konfliktu v dějinách. Při této příležitosti jsem na sebe vzal výzvu pokusit se sestavit časovou osu prvního dne války. Povedlo se?

Článek

Dnes je to přesně 84 let od chvíle, kdy německým útokem na Polsko začala 2. světová válka. Z ryzí zvědavosti jsem se proto rozhodl, že zkusím sestavit časovou osu prvního dne invaze, hodinu po hodině. Tuto osu nyní představuji vám, drazí čtenáři. Pouze podotýkám, že ne všude jsou časy stoprocentně přesné, a někde jsem musel pouze odhadovat.

I přes dílčí nepřesnosti si ale z časové osy lze udělat obrázek, co se v Polsku (i jinde) v první den 2. světové války dělo. Na závěr jsem pak díky vynikající knize Jiřího Padevěta (viz zdroje) připojil stručný přehled toho, jak se začátek války projevil v Protektorátu Čechy a Morava. Přeji příjemné počtení.

Časová osa

01:40: u hraničního přechodu Jeziorki jsou vypáleny první výstřely 2. sv. války, když zde dochází k přestřelce mezi německými diverzanty a polskými pohraničníky. Německá palba usmrcuje desátníka Piotra Konieczku, který se tak stává vůbec první obětí konfliktu.

03:30: druhá přestřelka vypuká u Krzepic, kde je německými záškodníky přepadena polská motohlídka.

04:00: pošta v Gdaňsku je přestřižením kabelů odpojena od elektřiny a telefonu.

04:30: německá pěší skupina Medem zahajuje diverzní operaci s cílem obsadit dva mosty přes Vislu u Tczewu. K městu se blíží civilní vlak vezoucí rotu pěšáků 41. ženijního praporu přestrojených za dělníky, druhá rota následuje na palubě obrněného vlaku. Němci po cestě nemilosrdně zabíjejí několik pohraničníků a celníků – jelikož tak učinili v přestrojení za civilisty, spáchali první německý válečný zločin celého konfliktu. Obránci mostu jsou i přesto pozorní a postup prvního vlaku je zastaven palbou polské pěší čety z 2. střeleckého praporu.

04:30: na úseku Severní armády Jih (genpluk. von Rundstedt) překračují hranici dvě německé pěší divize. Útočníci zpočátku postupují zcela bez odporu a pochodují k řece Vartě.

04:30: zhruba v tuto dobu na území Polska vnikají i čelní oddíly VIII. armádního sboru (gen. Busch). 8. pěší divize postupuje na Katovice, zatímco 28. pěší divize směruje k jižnímu okraji Opevněné oblasti Slezsko (OWS) u Mikołówa s cílem pevnostní pásmo obejít. V tomto úseku útočníci během dne obsadí Gostyn a postoupí ke Kobióru, pak je ale zastaví odhodlaný odpor polské 55. pěší divize.

04:40: u Prazsky vyráží do útoku čelní oddíly německé 18. pěší divize. Polský desátník Józef Górecký, který tu noc držel stráž na zdejším mostu přes řeku Prosnu, po prvních výstřelech běží k detonátoru a v souladu se svými rozkazy most vyhazuje do povětří. Postup divize se tak výrazně zdržuje.

04:45: polskou hranici překračují první vojáci Skupiny armád Sever (genpluk. von Bock). Jejím úkolem je zničit Pomořanskou armádu a rychle vytvořit koridor propojující Německo a Východní Prusko. Hlavní úder má na starosti 4. armáda (gen. Kluge) vedená XIX. pancéřovým sborem v čele s gen. Heinzem Guderianem. Velitel Pomořanské armády gen. Bortnowski úmyslně stáhnul své síly dále od hranice a v oblasti se tak nachází jen polská 9. pěší divize (plk. Werobej). Ta je ale roztažena po téměř 50 km dlouhém úseku a v její frontě jsou velké mezery.

05:00: slovenská 1. pěší divize, operující v rámci Skupiny armád Jih, překračuje hranici. Během několika hodin Slováci obsazují Javorinu, Podspády a Zakopané, po čemž směřují na Nowy Targ. Divize naráží jen na minimální odpor.

04:45: Tři střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka z I./StG ostřelují polské sapéry snažící se položit výbušniny na mosty u Tczewu, zatímco jejich spolubojovníci zadržují dotírající německé pěšáky z pěší skupiny Medem. Německá snaha je ale marná.

04:45: Střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka z I./StG 2 útočí na polní letiště u Krakova. Z něj během útoku vzlétá dvojice polských stíhaček P.11. Pilot jedné ze Stuk, Lt. Frank Neubert, jednu stíhačku sestřeluje a připisuje si tak první vzdušný sestřel celé války. Polský pilot, velitel Krakovského armádního křídla kpt. Medwecki, umírá v troskách svého stroje.

04:48: Německá bitevní loď Schleswig-Holsteinzahajuje palbu na posádku poloostrova Westerplatte. Plavidlo střílí na vzdálenost sotva 500 metrů, kvůli čemuž se většině 28cm granátů z hlavní baterie neaktivuje roznětka a projektily se tak jen neškodně zaryjí do země. Do zastavení palby v 04:56 loď vypálí osm granátů ráže 280 mm a 59 ráže 150 mm. Na polské straně nejsou žádné ztráty.

04:48: 180 příslušníků německé policie zahajuje překvapivý útok na budovu gdaňské pošty. Tu hájí 43 ozbrojených zaměstnanců pošty. Němci se snaží na dvou místech prorazit zdi pomocí výbušnin, v interiéru jsou ale vystaveni husté palbě z ručních zbraní. Velitel jedné z útočných skupin je zabit, zbytek se stahuje.

04:56: 225 příslušníků německé námořní pěchoty pod velením npor. Henningsena zahajuje pozemní útok na Westerplatte. Prvních 200 metrů překonávají bez odporu, pak jsou ale spatřeni osádkou polské pevnůstky a ocitají se v palbě několika polských pozic. Neschopni postoupit kvůli ostnatým drátům a křížová palba jim působí vážné ztráty. Poláci ztrácejí dva muže.

05:00: Německá 20. divize motorizované pěchoty útočí na důležitý transportní uzel u Chojnice. Němci zahajují úder rychlým výpadem obrněného vlaku, obránci ale vlak vyřazují několika zásahy 75mm houfnicí a zajímají část posádky. Následuje útok německé pěchoty, Poláci ale prozatím své pozice drží.

05:00: na západní straně Westerplatte útočí příslušníci německé policie v Gdaňsku na polský muniční sklad. Jejich pokus překonat kanál na člunech je odražen polskými kulometnými hnízdy. Němci mezitím na jižním břehu přístavního kanálu rozmisťují kulometné pozice ve snaze potlačit obránce.

05:00: Druhá polská stíhačka, které se podařilo vzlétnout z Krakova, nalézá dva německé Dorniery Do 17 vracející se z náletu na Krakov. Její pilot, ppor. Wladyslaw Gnys, na německé letouny útočí a několikrát je zasahuje. Poté s nimi ztrácí vizuální kontakt a nedozví se tak, že krátce po jeho útoku se oba Dorniery srazily a zřítily se. Gnys tak nevědomky otevírá konto polského letectva.

05:00: Dvě německé pěší divize (3. a 32.) útočí na Wiecbork hájený dvěma pěšími prapory. Zoufale přečíslení Poláci nedokážou klást vážnější odpor a oba prapory jsou zakrátko obklíčeny a zničeny.

05:00: z Východního Pruska útočí útvary 3. německé armády (gen. von Küchler). Bránící Modlinská armáda (brig. gen. Krukowicz-Przedrzymyrski) je včas varována pohraničníky a urychleně mobilizuje.

05:15: Poláci na jižní okraj Westerplatte přisunují 76,2mm polní dělo, se kterým následně likvidují několik německých kulometných pozic. Ve stejnou dobu se pomalu postupující bitevní loď Schleswig-Holsteindostává do palby polských 37mm protitankových kanonů, zatímco polské minomety ostřelují obranný perimetr.

05:20: Dvě Gruppen bombardérů Do 17 z KG 77 shazují z malé výšky bomby na Krakov. Hlavním cílem je letiště Rakowice, na které dopadá bezmála 45 tun bomb. Na zemi je zničeno nejméně 8 polských letadel, Němci odlétají beze ztrát.

05:40: Devětadvacet střemhlavých bombardérů Stuka z I./StG 77 bombardují Wieluń. Během dne budou následovat další tři útoky, při kterých Němci svrhnou celkem 46 tun bomb. Tři čtvrtiny všech budov ve městě jsou zničeny, umírá nejméně 127 civilistů. Vojenský efekt je ale nulový – ve městě ani v jeho okolí nejsou žádné polské jednotky. Němci si byli absence jed notek ve městě vědomi díky průzkumným letounům a velmi pravděpodobně tak jde o vůbec první teroristický nálet celé války.

05:50: Kvůli mlze je z rozkazu Hermanna Göringa zrušena operace Wasserkante – koncentrovaný úder téměř všech dostupných německých bombardérů na Varšavu. Místo toho má Luftflotte 1 podniknout sérii menších náletů v několika vlnách.

06:00: polští sapéři odpalují nálože na prvním z mostů u Tczewu a ničí jej. O 40 minut později exploduje i druhý most. Polákům se tak daří zcela překazit plán německé 3. armády na rychlý přechod Visly.

06:00: z námořní základny Oksywie vyplouvají všechny polské ponorky s cílem číhat podél pobřeží na německá válečná plavidla. Kvůli velmi malé hloubce okolo Helské kosy (sotva 50 metrů) jsou ale ponorky snadno detekovatelné.

06:00: Dvacet německých bombardérů He 111 ze stavu I./KG 1 útočí na základnu hydroplánů u Pucku, kde se v tu chvíli nachází 13 polských hydroplánů z řad Námořní letecké divize. Bomby zasahují místní kasárna, kde usmrcují 4 letce včetně velitele útvaru, z letounů u břehu ale není zasažen ani jeden.

06:30: polská vláda se dozvídá o německém útoku. Prezident Ignacy Mościcki okamžitě vyhlašuje nouzový stav a prohlašuje, že Polsko bude bojovat až do konečného vítězství. Polský rozhlas zprávu krátce poté vysílá obyvatelstvu.

06:30: Německý XIII. armádní sbor postupuje k hranici mezi úseky Lodžské a Poznaňské armády. U vesnice Boleslawiec nedaleko Ostrzeszówa absolvuje svůj křest ohněm pěší pluk SS Leibstandarte Adolf Hitler (LSSAH). Jejich premiéra není nijak oslnivá – po ztrátě několika vozidel a motocyklů se pěšáci stahují a několik hodin vesnici ostřelují polními děly, dokud se obránci raději nestáhnou. V 10:00 je vesnice obsazena a esesmani se za utrpěné ztráty mstí na civilistech. Povražděním několika desítek civilistů otevírá LSSAH svůj účet válečných zločinů.

07:25: severně od Varšavy je stíhačkami P.11c ze stavu Stíhací brigády zachycena formace 34 bombardérů He 111 (II./LG 1) eskortovaná 24 těžkými stíhačkami Bf 110 (I(Z)./LG 1), která se snaží proniknout nad polské hlavní město. Následuje první větší vzdušná bitva 2. sv. války. Poláci mají problémy držet s bombardéry krok, i přesto si ale nárokují 6 sestřelených bombardérů. Sami ztrácejí 4 stíhačky a řada dalších je poškozena. Svého cíle ale dosáhli – Němci odhazují bomby předčasně a ustupují.

07:40: Bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje druhé ostřelování polských pozic na Westerplatte. Loď vystřeluje přes 500 projektilů ráží 280, 150 a 88 mm, jediným úspěchem je ale pouze vyřazení výše zmíněného polního děla.

08:30: U důležité křižovatky nedaleko Parzymiechů se německý 73. pěší pluk dostává do těžké palby polského 83. pěšího pluku. Němci jsou bez dělostřelecké podpory, která kvůli závislosti na koních zaostává. Oproti tomu Poláci mají k dispozici dvě dělostřelecké baterie. Trvá několik hodin, než se Němci dostatečně zformují a zahájí koordinovaný pokus o obchvat polských pozic.

8:50: americký prezident Roosevelt se dozvídá o německé invazi. Během dne vystoupí na tiskové konferenci, na které se zavazuje udržet USA mimo válku. Velvyslancům Británie, Francie, Německa a Polska rovněž zašle nótu, ve které je žádá, aby se zdrželi bombardování civilních cílů a nebráněných měst.

08:55: oddíl německých mariňáků npor. Henningsena zahajuje druhý útok na Westerplatte. Němcům se daří postoupit až k opěrnému bodu Prom a donutit cca 20 členů jeho posádky stáhnout se na další obrannou úroveň. Pak jsou ale Němci vlákáni do křížové palby kulometů, která je přibíjí k zemi a působí jim vážné ztráty.

09:00: Po několika hodinách postupu, kdy se na odpor postavilo jen několik izolovaných jednotek polských pohraničníků, dosahuje 3. pancéřová divize Sępólna Krajeńskiego. Odsud její útvary rychle směřují k vesnici Sokole – Kuźnica s cílem obsadit tamější most přes řeku Brdu.

09:30: těžké boje u Černstochové. 1. pancéřová divize dobře bráněné město obchází na severovýchod ve snaze vrazit klín mezi Lodžskou armádu a polskou 7. pěší divizi. Úkol Černstochovou dobýt připadá třem pěším divizím (4., 46. a 17.), které u Lublienice obkličují a ničí prapor polské pěchoty ze 7. pěší divize.

10:00: 5. pancéřová divize rozdělená do dvou bojových skupin, se blíží k Rybniku. Severněji postupující kampfgruppe zde likviduje opěrný bod hájený praporem polských pěšáků z 6. pěší divize, a poté pokračuje k druhému opěrnému bodu u Zor (bude dobyt v 16:30).

10:00: 6. pancéřový pluk se u Wielke Klonie dostává pod palbu polského opěrného bodu hájeného vojáky 34. pěšího praporu. Němci ztrácejí 2 tanky a 7 padlých – jde o vůbec bojové ztráty Panzerwaffe celé války. Velitel pluku je nucen tanky stáhnout a přisunout do čelní linie 105mm houfnici.

10:00: Zhruba ve stejnou dobu jako střet u Wielke Klonie začíná bitva u Prusczu, kde se střetává polský 3. prapor 34. pěšího pluku s čelními oddíly 5. pancéřového pluku. Němci hned zkraje ztrácejí jeden tank, zatímco zbytek neúčinně ostřeluje polské pozice z dálky.

10:00: dvě německé pěší divize (21. a 228.) postupují ze shromaždiště v prostoru Marienwerder k řece Osa. První jmenovaná divize útočí na Rogóźno-Zamek, tamější obránci z řad 16. pěší divize ale za cenu 400 padlých a raněných útok odrážejí. Východně od vesnice se prapor tanků podporující postup 228. pěší divize dostává pod palbu polské dělostřelecké baterie, jejíž granáty vyřazují devět obrněnců. Němci v odpověď zahajují několikahodinové ostřelování, během kterého se divize připravuje na přechod řeky.

10:00: u Mokré naráží 4. pancéřová divize na odhodlaný odpor Volyňské jízdní brigády. Důkladně zakopaní Poláci, kteří německé obrněnce zasypávají palbou z PT kanonů a protitankových pušek, odrážejí dva útoky a po třetím se spořádaně stahují. Němci ztrácejí nejméně 24 tanků, dalších 38 je poškozeno.

10:00: ke Gdaňské poště přijíždí posily v podobě oddílu SS Heimwehr Danzig vybaveného mimo jiné i dvěma obrněnými automobily a dvěma polními děly ráže 75 mm. Krátce poté Němci spouštějí druhý útok, opět jsou ale odraženi. Po tomto neúspěchu začínají němečtí ženisté kopat tunel vedoucí k základům pošty s úmyslem položit zde výbušniny a odpálit je pod hlavním vchodem do budovy.

Krátce po 10:00: Adolf Hitler vystupuje s projevem v Reichstagu, ve kterém Polsku oficiálně vyhlašuje válku. Zároveň Poláky obviňuje z toho, že odmítnutím německých požadavků Německo donutili k útoku. Hitler rovněž poprvé veřejně zmiňuje pakt Ribbentrop-Molotov.

10:30: hrabě Edward Raczyński, polský velvyslanec ve Velké Británii, informuje britského ministra zahraničí lorda Halifaxe o tom, že německé jednotky na několika místech překročily polskou hranici a Varšava byla bombardována. Rovněž prohlašuje, že tento útok naplňuje podmínky anglo-polské vojenské aliance.

11:15: německý velvyslanec Herbert von Dirksen lordu Halifaxovi sděluje, že k žádnému bombardování Varšavy nedošlo a jakákoliv střelba na hranicích je dílem Poláků.

11:30: britský premiér Chamberlain svolává schůzku kabinetu a v úvodním slovu prohlašuje, že: „…naše svědomí je čisté a není pochyb o tom, co je naší službou.“ Halifax premiéra informuje, že situace v Polsku je „zmatená“ a zprávy o náletech na Varšavu jsou „předčasné“. Rovněž zmiňuje italskou nabídku na uspořádání mírové konference, kterou italský ministr zahraničí hrabě Ciano přednesl 31. srpna. Výsledkem jednání kabinetu je rozhodnutí odeslat Německu varovnou nótu. Ta ale neobsahuje žádný časový limit a tudíž nejde o ultimátum.

11:30: první francouzské reakce na zprávy o německé invazi jsou velmi podobné těm britským. Francouzský ministr zahraničí Bonnet – sám hlasitý zastánce appeasementu – navrhuje využít italskou nabídku mírové konference k získání více času na jednání. Francouzská vláda se rovněž shoduje na zaslání varovné nóty Německu. Polský velvyslanec v Paříži mezitím ztrácí trpělivost a důrazně žádá Francii, aby dostála svým spojeneckým závazkům.

11:30: německá 2. divize motorizované pěchoty (genpor. Bader) zahajuje frontální útok na polský opěrný bod Rytel nedaleko Tucholy. Tato pozice je hájena 35. pěším plukem (pplk. Maliszewski), který má k dispozici zákopovou linii, šest betonových kulometných hnízd a 20 děl ráže 100, 105 a 155 mm. Německá pěchota postupuje přes otevřený bažinatý terén, zatímco polské pozice jsou na zalesněném kopci. Výsledek je očekávatelný – němečtí pěšáci jsou s bolavými ztrátami odraženi. Genpor. Bader svůj útok během dne ještě několikrát zopakuje, avšak se stejným účinkem.

12:00: Němečtí námořní pěšáci jsou u Westerplatte beznadějně potlačeni a nemohou postupovat vpřed. Npor. Henningsen vydává rozkaz k ústupu, při pokusu se stáhnout je ale sám smrtelně raněn. Německým ústupem končí první den bojů o Westerplatte. Polské pozice jsou takřka nepoškozené, obránci ztratili pouze 2 muže. Na německé straně je hlášeno 136 mrtvých a raněných.

12:00: patovou situaci u Prusczu prolamuje až útok německé pěchoty, která likviduje hrstku obránců hájících tamější železniční násep. Umírá 22 Poláků. Tanky 5. pancéřového pluku následně dosahují cílového mostu přes Brdu, Poláci jej ale stačili částečně pobořit. Velitel 3. pancéřové divize genpor. von Schweppenburg následně nařizuje zastavit postup a přeskupit se, ačkoliv je východní břeh Brdy jen lehce bráněn.

12:00: Útvary německého XVII. armádního sboru se pokouší překročit Olši s cílem obsadit Těšín, první pokus dvou německých divizí je ale odražen. Tváří v tvář drtivé početní i palebné převaze Němců se ale bránící 21. horský pěší pluk nakonec o několik hodin později stáhne k Bílsku-Bělé.

12:00: německá 11. pěší divize dosahuje hlavní obranné linie u Mławy. Bránící 78. pěší pluk odráží prvotní útok dvou německých pěších pluků severozápadně od města. Pancéřová divize Kempf mezitím útočí od Nidzice, zatímco pluk SS „Deutschland“ se snaží dobýt vesnici Uniszki Zawadzkie severovýchodně od Mławy. Všechny německé útoky jsou odraženy – velkou zásluhu na tom mají polská 75mm polní děla z 20. pluku lehkého dělostřelectva.

12:00: Jednatřicet bombardérů He 111 z II./KG 26 shazuje bomby na Poznaň.

12:45: německý XV. sbor (gen. Hoth) jenž v ranních hodinách překročil hranice jižně od Lublieniecu, proráží řídce obsazené linie Krakovské armády a dobývají Koszęcin. Následně se síly sboru bez vážnějšího odporu stáčí na východ k Lubsze, kvůli nízké kvalitě tamějších silnic ale během prvního dne urazí sotva 20 km.

12:50: dvě Gruppen střemhlavých bombardérů Stuka z řad I./StG 2 a I./StG 77 zahajují sérii intenzivních náletů na pozice Volyňské jízdní brigády v okolí Mokré. Útoky trvají až do 14:20 a páchají polské brigádě vážné škody.

13:15: němečtí ženisté z pěší skupiny Medem překračují Vislu východně u Tczewu a zahajují útok na město. Současně s tím ze severozápadu útočí prapor vojáků SS pod velením SS-Sturmbannführera Götze. Němcům se daří postoupit až na předměstí, polská obrana ale drží. Poláci se stáhnou až po téměř 24 hodinách.

14:00: Střemhlavé bombardéry Stuka z IV.(St.)/LG 1 útočí na polské pobřežní baterie na Helské kose. Ve stejnou dobu Stuky útočí i na polská plavidla kotvící v Gdyni. Potopena je výcviková loď Mazur a zásobovací loď Nurek, umírá okolo 40 polských vojáků a námořníků.

14:00: Německé 20. divizi motorizované pěchoty se daří obejít Chojnici po křídlech. Polští pěšáci se pod hrozbou obklíčení stahují na severovýchod. Jejich ústup kryje 18. pluk Pomořanských uhlanů (Pomořanská jízdní brigáda).

14:00: Po několika hodinách ostřelování se obránci Gostycynu tváří v tvář německé palebné převaze stahují. Němci musejí odepsat několik zničených nebo vyřazených tanků.

15:00: obránci gdaňské pošty odmítají německou výzvu ke kapitulaci, ač už jim nezbývá prakticky žádná munice.

15:00: Německý 7. pancéřový pluk (pancéřová divize Kempf) útočí na zakopané obránce u Uniszki Zawadzkie, jeho postup je ale zastaven šest metrů širokým protitankovým příkopem. Němci následně činí školáckou chybu, když se snaží postupovat rovnoběžně s příkopem ve snaze najít přechod. Tím vystavují své boční pancíře polským protitankovým zbraním, které během chvíle ničí 7 tanků a poškozují dalších 32. Po tomto neúspěchu se gen. von Küchler rozhoduje Mławu obejít úderem na Rzegnowskou, zde je ale útočící 1. pěší divize zastavena polským 79. pěším plukem.

15:00: zhruba ve stejnou dobu dosahují dvě německé pěší brigády jediného úspěchu celé 3. armády. když se jim daří vytlačit Mazovskou jízdní brigádu z Chorzele a získat tak přechod přes řeku Orzyc. Polská brigáda se později u vesnice Krznowloga Mala střetne s německou 1. jízdní brigádou – jde o první střet kavaleristů obou stran a jeden z hrstky takových střetů celého tažení.

16:00: Německá 45. pěší divize obsazuje Těšín.

16:00: Bombardéry He 111 z KG 4 útočí na krakovské letiště Rakowice i několik menších letišť v okolí. Tentokrát jsou napadeny polskými stíhačkami, které dva heinkely sestřelují.

16:15: třicítka střemhlavých bombardérů Stuka (I./StG 1) útočí na Varšavu. Polské stíhačky jednoho útočníka sestřelují.

16:48: nad Varšavou začíná druhá velká vzdušná bitva. Dvaadvacet polských stíhaček se vrhá na přilétající tři Gruppen bombardérů z KG 27. Vzápětí jsou ale sami napadeni z výškové převahy eskortními stíhačkami Bf 109 a Bf 110 ze stavu I(Z)./LG 1 a I./JG 27. Němci si nárokují pět sestřelených polských strojů bez vlastních ztrát. Rovněž na sebe vážou všechny zbývající polské letouny v oblasti, čímž vyklízejí cestu bombardérům. Ty shazují bomby na vojenské letiště Okęcie (dnešní letiště Frédérica Chopina), civilní letiště Goclaw a jednu z muničních továren v městě.

17:00: pod poštou v Gdaňsku vybuchuje masivní 600kg nálož položená německými sapéry. Exploze ničí celý hlavní vchod, do vzniklého otvoru pak Němci pálí 105mm granát z houfnice. Poté do částečně pobořené budovy vtrhávají němečtí pěšáci. Otřesení obránci se rychle stahují do sklepa.

17:00: Německá pěší brigáda Netze (3. armádní sbor), která doposud postupovala bez odporu, obsazuje nebráněné Naklo cca 24 km západně od Bydhoště. U města se nachází zákopová linie a ostnaté dráty, bránící dva polské pěší prapory se ale stáhly k Bydhošti ihned po prvních zprávách o německé invazi.

17:00: Jižněji postupují kampfgruppe 5. pancéřové divize dosahuje hlavní polské obranné linie západně od Pszcyny. Zde její obrněnce naráží na tuhý odpor polské 6. pěší divize, jejíž protitankoví střelci si nárokují zničení 30 tanků a 12 obrněných automobilů. Po neúspěšném útoku se tak postup německé divize zastavuje.

17:45: britská varovná nóta je odeslána velvyslanci v Berlíně Nevillu Hendersonovi.

18:00: Německá II./KG 26 provádí druhý, rozsáhlejší nálet na Poznaň. Město je bráněno osmnácti 40mm kanony Bofors a letkou stíhaček, ani jeden útočník ale není sestřelen. Většina bomb dopadá v okolí železniční stanice, zabito je okolo 200 lidí.

18:00: Stuky z IV.(St)/LG 1 provádějí nálet na polskou minonosku Gryf pokládající miny u břehů Gdaňsku. Minonoska je středně těžce poškozena a vrací se zpět na Helskou kosu. Na její palubě umírá 5 námořníků.

18:00: Prapor motocyklistů z řady 5. pancéřového pluku (3. pancéřová divize) překračuje Brdu u Sokole-Kuźnicy a rychle dobývá tamější železniční most. Po něm krátce poté přejíždí 3. průzkumný oddíl, jenž směřuje ke Swiekatowu skrze Tucholský les.

18:00: po šesti hodinách marných pokusů o zdolání opěrného bodu Rytel u Tucholy se postup německé 2. divize motorizované pěchoty definitivně zastavuje. Poláci tak dosahují taktického vítězství, byť později se musí stáhnout v reakci na průlom 3. pancéřové divize jižně od Tucholy.

18:00: východně od Rogóźno-Zamku překračuje Osu německý 24. pěší pluk (228. pěší divize) a vytváří zde předmostí. Poláci reagují neúspěšným protiútokem 64. pěšího pluku.

18:30: zbývající obránci gdaňské pošty, kteří jsou stále zabarikádováni ve sklepě, se ani po opakovaných výzvách nechtějí vzdát. Němci proto do sklepa lijí benzin a zapalují jej. V plamenech umírá 5 Poláků, zbytek je na pokraji sil.

19:00: po 15 hodinách statečného boje se obránci gdaňské pošty vzdávají. Ředitel pošty J. Machoń vychází ven s bílou vlajkou, je ale na místě zastřelen. Němce stálo dobytí pošty 8-10 padlých a okolo 21 raněných. Obránců padlo 8.

19:00: Dvě polské jízdní švadrony z řad 18. pluku Pomořanských uhlanů provádí protiútok u Krojanty. Polákům se daří rozprášit prapor pěšáků z 20. divize motorizované pěchoty, pak je ale jejich výpad rozbit německými obrněnými automobily. Uhlané ztrácejí téměř třetinu mužů včetně svého velitele plk. Mastalerze a stahují se, jejich útok ale poskytl obráncům Chojnice dostatek času opustit oblast. Právě tento střet později německá propaganda využije ke stvoření mýtu o polské kavalerii útočící šavlemi na tanky.

21:00: po celodenním tuhém boji Němci konečně obsazují Parzymiechy a blízkou vesnici Zimnowo. Obránci spořádaně ustupují k Vartě. Obě vesnice jsou následně německými vojáky vypáleny v domnění, že se v nich ukrývají polští odstřelovači. Němci nemilosrdně házejí granáty do oken budov bez ohledu na to, zda v nich jsou civilisté. Během jediné noci je povražděno na 100 civilistů, z toho cca 25 dětí.

21:30: britský velvyslanec Henderson předává říšskému ministrovi zahraničí von Ribbentropovi britskou varovnou nótu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o ultimátum.

První den války v Protektorátu

1) Po celém území Protektorátu je vyhlášeno povinné zatmívání.

2) Adolf Hitler vydává nařízení o správě Protektorátu a německé bezpečnostní policii. Veškerá protektorátní správa je nařízením přesunuta pod jurisdikci Úřadu říšského protektora. Německá kriminální policie je pověřena dohledem nad protektorátní kriminální policií. Protektor von Neurath je zpravomocněn činit opatření pro zachování pořádku a bezpečnosti i nad rámec příslušných zákonů. Rovněž také získává pravomoc vyžádat si ke schválení soudní rozsudky ještě před jejich vyhlášením. Protektorátní úřady jsou dle nařízení povinny předkládat zákony a právní předpisy ke schválení říšským orgánům.

3) Výše zmíněné Hitlerovo nařízení rovněž potvrzuje zřízení tzv. oberlandrátů (vrchních zemských rad), které dohlížejí na fungování protektorátní veřejné správy. Oberlandráty jsou zřízeny v Praze, Brně, Č. Budějovicích, Hradci Králové, Jičíně, Jihlavě, Kladně, Klatovech, Kolíně, Kroměříži, Mělníku, Moravské Ostravě, Německém Brodě, Olomouci, Pardubicích, Plzni, Prostějově, Táboře a Zlíně.

4) Ministerská rada vydává zařízení zakazující poslech zahraničního rozhlasu pod trestem smrti. Rozhlasové přijímače musí být nově opatřeny výstražnou tabulkou, která na toto nařízení upozorňuje.

5) Na pražském Hlavním nádraží je shromážděno 250 židovských dětí čekajících na vlak do Velké Británie. Transport organizuje Nicholas Winton. Krátce po opuštění Prahy je ale vlak navrácen zpět do stanice kvůli vypuknutí války.

6) V Třinci je německými vojáky a českými fašisty vypálena a zdevastována tamější synagoga.

7) Gestapo provádí masivní zatýkací akci Albrecht der Erste, během níž jsou po celém Protektorátu zatýkáni intelektuálové, bývalí legionáři, členové Sokola, armádní důstojníci, duchovní a učitelé. Cílem akce je co nejvíce oslabit české elity a zastrašit společnost. Mezi zatčenými jsou například Josef Čapek, Záviš Kalandra, Františka Plamínková, kněz Josef Plojhar, malíř Emil Filla, řada starostů velkých měst nebo ředitel muniční továrny Explosia Otakar Husák. Celkem je zatčeno okolo 2000 osob, mnoho z nich postupně zamíří do různých koncentračních táborů.

8) Ve Štěpánově je zřízen provizorní koncentrační tábor, kde bude vězněno cca 300 Židů a politických odpůrců nacismu. Tábor bude zrušen koncem září.

Literatura

  • FORCZYK, R: Case White: The Invasion of Poland 1939. Osprey Publishing, 2019.
  • CIANO, G., GIBSON, H: The Ciano Diaries 1939-1943: The Complete, Unabridged Diaries of Count Galeazzo Ciano, Italian Minister of Foreign Affairs. Doubleday & Company Inc., 1945.
  • FEST, J: The Face of The Third Reich. Da Capo Press, 1999.
  • PADEVĚT, J: Kronika Protektorátu. Academia, 2021
  • ŚWIDERSKA, A: Pierwszy polski żołnierz poległy w II wojnie światowej Piotr Konieczka zginął koło Piły. I to trzy godziny przed strzałami na Westerplatte. Dostupné z: https://plus.gloswielkopolski.pl

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz