Článek
Na úvod je třeba říci, že tento článek vznikl jako experiment, neboť můj internetový rival pan Marek Věchýtek mě vyzval k tomu, abychom napsali článek na stejné téma a porovnali pak jejich čtenost.
Nyní ale k podstatné věci:
Byla dřív slepice, nebo vejce?
Vejce.
A jelikož mě pan Věchýtek připravil o možnost vás mile překvapit několika fakty, ve svém článku zmínil skutečnost, které si je málokdo vědom: totiž tu, že vejce kladli již dinosauři, zatímco slepice (resp. ptáci) se vyvinuli o miliony let později, než vzniklo první vejce.
Slepice tedy měla neslepičí předky, kteří kladli vejce. Tečka. Pro zajímavost, psalo se o tom i v časopise Time.
Tím to ale nekončí.
Zásadně odmítám tezi pana Věchýtka, že je to špatně položená otázka, ale pro účely tohoto textu řekněme, že je.
A přeformulujeme si ji:
Byla dřív samice kura domácího, nebo vejce kura domácího?
Nyní bude odpověď jiná.
Inu, Britští vědci ze Sheffield University přišli s tvrzením, že první byla slepice.
Je to proto, že pro vznik vejce je u slepic nutná přítomnost proteinu zvaného ovocledidin-17, který je zodpovědný - jednoduše řečeno - za tvorbu skořápky. A slepice, která takový protein postrádá logicky nemůže klást vejce.
Patrně tedy došlo k tomu, že při jedné z náhodných mutací se narodila (bez vejce se skořápkou, jak ho známe) slepice, která již vejce klást dokázala. Nu a zřejmě se jednalo o evoluční výhodu, která v konečném důsledku vedla k tomu, že vznikla dostatečná populace - tehdy ještě divokých - slepic, které byly posléze domestikovány.
Souhlasím však s tím, že otázka, zda byla dříve slepice či vejce není dost jasně formulovaná.
Pokud jde o jakoukoliv slepici a jakékoliv vejce, bylo první vejce. Pokud jde o kura domácího, byla první slepice. Zkrátka, je třeba otázku upřesnit, abychom mohli vybrat jednu z těchto dvou odpovědí.
Ale pojďme ještě na jednu zdánlivou aporii:
Je těžší kilo peří, nebo kilo železa?
Kilo železa.
Tohle je neméně záludná otázka, protože v ní budeme trochu slovíčkařit. Ale ve fyzice je nutné používat pojmy, veličiny a hodnoty přesně.
A tak vás možná překvapí, že kilo železa je těžší než kilo peří. A pokud chcete argumentovat tím, že je přece „kilo jako kilo“, tak právě zde je kámen úrazu.
My se totiž neptáme na hmotnost, ale tíhu.
Neptáme se, co má větší hmotnost, ale co je těžší. A slovo „těžší“ je adjektivum slova „tíha“.
A jak známo, tíha je vektorová fyzikální veličina, jež udává, jakou silou těleso tlačí na podložku, nebo táhne za závěs.
Zdánlivý paradox tedy vězí v dobře známém Archimedově zákoně. Ten totiž platí pro tekutiny (kapaliny a plyny), nikoliv pouze pro kapaliny. A jelikož je vzduch tekutina, má určitou hmotnost.
A rozdíl mezi kilogramem peří a kilogramem železa tkví tedy v čem?
Správně. Je to objem.
Kilo peří bude zabírat mnohem větší objem vzduchu než kilo železa, proto bude nadlehčováno větší silou než kilo železa, a bude tedy menší silou tlačit na váhu, než kilo železa. A tíha je veličina vyjadřující sílu, nikoliv hmotnost.
(Jen pro zajímavost - hmotnost ani pořádně měřit neumíme, umíme ji měřit jen nepřímo, např. pomocí setrvačnosti).
Zde by se opět hodilo tvrzení pana Věchýtka, že je to nejasně formulovaná otázka. Co kdybychom měli váhy ve vakuu (a v gravitačním poli Země) a provedli takové měření? Pak by skutečně nebylo těžší ani jedno. Ale stále bychom měřili silové účinky, ne hmotnost.
A představte si balónek naplněný héliem o hmotnosti jednoho kilogramu a kilogram železa. Obě tělesa by měla stejnou hmotnost, ale v gravitačním poli Země (a ve vzduchu) by balónek stoupal vzhůru a železo tlačilo na váhu. Těžší by bylo železo, hmotnost by byla stejná (a síly by působily v opačných směrech).
Ve vakuu by se Archimedův zákon v tomto případě neuplatnil.
Tak co? Zamotali jsme vám hlavu pro dnešek dost?
Znáte další aporie, (zdánlivě) neřešitelné hádanky, chytáky či paradoxy? Podělte se o ně s námi v diskuzi pod článkem!
