Článek
„Toto auto zrychlí z 0 km/h na 100 km/h za 3,6 vteřin!“
Ne, to teda nezrychlí. Z nuly na sto zrychlí za 3,6 sekund. SEKUND!
Sekunda je jednotka času.
Vteřina (přesněji úhlová vteřina (všimli jste si toho slova „úhlová“ ?) je jednotka rovinného úhlu (podobně jako úhlový stupeň, nebo minuta - ano, minuta je výraz jak pro úhlovou minutu (60 vteřin), tak pro délku trvání (60 sekund).
Mimochodem, co taková „vteřinová ručička“ na hodinách?
Inu, vězte, že jedna časová minuta trvá 60 sekund, ovšem „vteřinová“ (správně sekundová) ručička se pohne každou sekundu o jednu šedesátinu kružnice. Jelikož kružnici celou opíše za 60 sekund a opíše tak úhel odpovídající 360 úhlovým stupňům (360°), dostáváme následující soustavu rovnic:
1 minuta = 360°
1 sekunda = 1/60 minuty
z čehož vyplývá, že:
1 sekunda = 6°
Nicméně jeden stupeň sestává z 60 úhlových minut, z nichž každá sestává z 60 úhlových vteřin.
Tím pádem:
1 sekunda = 6°
6° = 6×60 minut = 360 minut
360 minut = 360×60 vteřin = 2160 vteřin.
Jde Vám z toho hlava kolem? Shrňme si to polopaticky:
Za jednu sekundu opíše sekundová ručička na ciferníku 2160 vteřin.
Kdyby tedy tzv. „vteřinová“ ručička měřila jednotlivé vteřiny, musela by se pohnout 2160krát za sekundu.
Jinak vyjádřeno: „Jsem tam za 5 vteřin“ znamená, že se k nám dotyčný dostaví bleskovou rychlostí za přibliížně 2,3 tisíciny sekundy (2,3 milisekund = 0,0023 sekund).
Pokud byste však použili opačnou interpretaci (totiž, že sekunda = vteřina a zároveň sekunda sestává z 2160 vteřin) a řekli, že „přijdete za 5 vteřin“ (přičemž byste vycházeli z rovnosti 1 sekunda = 2160 vteřin a jedna ze stran by si vyložila 2160 vteřin jako 2160 sekund), pak by „5 vteřin“ znamenalo 5 × 2160 vteřin, tedy 10800 vteřin, tedy i 10800 sekund, což odpovídá třem hodinám.
Tím se dostáváme k jádru věci: Pokud někdo řekne/napíše „Přijdu za 5 vteřin“, pak podle jeho vzdálenosti od cílové destinace to buď může znamenat, že se hodlá dostavit několikanásobkem rychlosti zvuku, nebo také za 15 hodin. Jádro věci (rei nuclei) tedy spočívá v tom, že v danou chvíli nelze vědět, zda se schoulit k zemi a zacpat si uši před supersonickým třeskem, nebo zda na těch 15 hodin jít do hospody, kde se mezitím stihnete opít a vystřízlivět.
Přijde Vám to jako banalita? Není!
Argument, že označení „vteřina“ lze analogicky použít i jako jednu šedesátinu minuty je hloupost.
Dovolte mi to názorně demonstrovat a představte si následující situaci: jdete někam ke krejčímu, za řemeslníkem, nebo do opravny elektrospotřebičů. Na dotaz, kdy by to mohlo být hotovo, Vám bude sděleno „Zabere to určitě celý radián, možná radián a půl. Za příplatek to udělám za jeden radián.“
Čučeli byste na dotyčného jak péro z gauče, že? Přitom by to bylo dle výše zmíněné „logiky“ (vteřina = sekunda) naprosto v pořádku. Vězte totiž, že radián je jednotka velikosti rovinného úhlu, a kruh, jenž je tvořen 360 stupni (360°) lze vyjádřit jako 2π rad (tedy 2 × 3,14… × radián).
Jedem radián tedy odpovídá asi 206 264,8 vteřinám. Což by bylo skoro 2 a půl dne (pokud by platilo že vteřina = sekunda). I proto je to důležité.
A co vteřinové lepidlo?
Většina lidí mu zcela správně říká „sekunďák“ – he, jaký dvojí metr! Jaké to pokrytectví!
Inu, ono asi opravdu je schopno pevně spojit dva předměty svírající úhel v jednotkách vteřin (asi by to bylo dosti obtížné, ne však nemožné). Ale vteřinové lepidlo neříká nic o době potřebné k ztuhnutí lepidla/zpevnění spoje).
A vice versa: Sekundové lepidlo může třeba ztvrdnout za pár sekund, ale možná umí lepit předměty jen v pravých úhlech – čert ví.
„Branky, body, vteřiny“
Naopak tento sportovní pořad byl paradoxně přejmenován na „Branky, body, sekundy“ docela zbytečně, neboť zrovna zde bylo použití termínu „vteřina“ zcela oprávněné (např. při měření úhlu, pod jakým míč, nebo puk mířil na tyč branky a odrazil se)
Mimochodem, stará definice SI praví, že „Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia-133.“
Tato definice již není platná, neboť základní jednotky SI prošly relativně nedávno značnými změnami definic, ale já si je tak pamatuju od svých 6 let, kdy jsem je poprvé četl v Matematicko-fyzikálně-chemických tabulkách z dob minulého režimu, a dělal jsem s tím dojem na učitele). Zlí jazykové o mě tvrdí, že vedle této a dalších dfefinic základních jednotek SI totiž nic jiného neumím.
Ten okamžik trval celý světelný rok …
Ne, netrval - stejně jako žádné auto nezrychlí na stovku za libovolný počet vteřin.
Nemám nic proti Lence Filipové, ale žádný okamžik věru netrval světelný rok, což je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok. Světelný rok je téměř 9 a půl bilionů kilometrů (téměř 9 a půl biliard metrů). Přesně je to 9 460 730 472 580 800 metrů.
A žádný okamžik netrval ani světelný rok, ani půl metru. A ne, žádný básnický či jiný umělecký prostředek ani metafora to není. Je to chyba ve vyjádření a každý správný středoškolský fyzikář by z toho měl dostat infakrt.
Tři body závěrem
1) Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník bohužel nezmiňuje hanobení fyzikálních jednotek. Měl by.
2) Na základě jednostranného konsenzu jsme dospěli (tedy já jsem dospěl - zde používám pluralis majestaticus) ke všeobecnému (ha!) mínění, že užívati toliko nepřiléhavých jednotek jest nežádoucí; v tomtéž uzráli jsem však i v názoru, že za okolností patřičných a zvláštního zřetele hodných, jsme s to je výjimečně připustiti (kupříkladu „Volal mi asi o dvě promile později a říkal, že mě miluje“ jest užití jednotky jinak nepřípustné, zde však vcelku srozumitelné a jest správné ho tolerovati).
3) Tímto se loučím se všemi dosavadními kamarády z Prahy a okolí, kteří mi někdy v minulosti napsali „přijdu o trochu dýl“.
