Článek
Text bezprostředně navazuje na článek ‚Proč vlastně umřel Pán Ježíš?‘[1].
Ježíš se nedostal do střetu s jedinci tvořícími náboženskou elitu, ale s institucí. S hříšností této instituce. Je to podstata všech mocenských náboženských institucí. Zbavit je hříšnosti znamená zrušit je. Církev nepotřebuje velení, ale servisní organizaci pro členy.
Uvedu typické případy ze života kurie z poslední doby.
- Při volbě papeže po Janu Pavlovi II. dva kardinálové (Ratzinger a Bergolio) dostávali v několika kolech zhruba stejně hlasů, dvoutřetinová většina se nezdála dosažitelná. Němec Ratzinger byl před tím prefektem Kongregace pro nauku víry (někdejší inkvizice) a sekretářem této kongregace byl janovský salesián Tarcisio Bertone. V patové situaci přišel sekretář za svým šéfem: „Zařídím Vaši volbu, když mne uděláte státním tajemníkem.“ Ratzinger v dalším kole získal asi 85% hlasů a stal se Benediktem 16. Státní tajemník je ve skutečnosti mocnější než papež; např. drží klíče od tajného archívu, kde se na každou významnou osobnost něco najde. Známe výsledek: tajemník vydíral papeže až k velmi neobvyklé rezignaci. Po té byl zvolen Bergolio a stal se Františkem. Zřídil z 8 vysloužilých kardinálů komisi pro reformu kurie. Brzy pochopil, že to není možné. Během adventního setkání zaměstnanců a vedení kurie František pronesl: „Jsou mezi vámi spřízněnci ďábla.“ Že nebydlel v papežských komnatách, přičítejme jeho zkušenosti s kurií. Neznám důvody, proč ponechal po velkou část svého pontifikátu ve funkci Bertoneho. Ten si na důchod připravoval ve Vatikánu byt 700 m2, vše v mramoru a zlatě. Když se po letech v Itálii řešila zpronevěra milionů EUR z programu bytů pro chudé, ukázalo se, že značná část skončila v tomto bytečku. Pachatelé této kriminality se jí dokonce chlubí na večírcích – jisti si svou beztrestností. Ti, kdo by je měli stíhat, v tom jedou s nimi.
- Když v Trnavě skončil Ján Sokol, agent STB Svätopluk, byl nečekaně jmenován arcibiskupem ve 49 letech provinciál redemptoristů z banskobystrické diecéze Róbert Bezák. Z rozhovorů s ním, s jeho sestrou Gábinou a s dalšími jeho přáteli znám dění kolem něj. Arcibiskup Bezák špatně přečetl situaci. Arcidiecéze na tom byla mravně i ekonomicky špatně a Róbert předpokládal: kurie zná zlé praktiky a posílá člověka zvenku, aby zjednal pořádek. Róbert je charismatický člověk. Připustil si, že se v řízení diecéze, a ještě v tomhle stavu, nevyzná. Našel si vhodné spolupracovníky. Přemluvil ředitelku mezinárodní organizace z Bratislavy, aby mu dělala ekonomku za třetinový plat. Tato žena si věděla rady. Zjistila, že kromě tří oficiálních účtů arcibiskupství během asi několika měsíců existovalo víc než 10 dalších účtů, kterými protekly obrovské částky – a pak byly zrušeny. Róbert jako věrný syn církve tyto machinace poctivě hlásil svým nadřízeným do Vatikánu, aby po půl roce s hrůzou zjistil, že to byly jejich machinace. Předpokládali, že mladý pohledný biskup bude obletován babičkami i mládeží a nebude se plést do hospodaření, neboť mu nerozumí. Velmi brzy Róbert narazil na druhý problém: biskupové podávají rezignaci v 75 letech. Bylo tedy jasné, že pro příštích 26 let je trůn obsazen. V diecézi bylo několik ‚čekatelů‘, každý podporován davem fanoušků a obročníků. Róbert tedy měl od počátku několik tisíc zavilých nepřátel… No a krátce před tím, než podepsal nezávislý audit hospodaření, byl odvolán z funkce. Tak překotně, že nebyl dodržen postup; Róbert je tedy dodnes právoplatným trnavským arcibiskupem, ač mu byl zakázán vstup do své arcidiecéze. Prsty v tom má zloduch kanadského původu, prefekt Kongregace pro biskupy Ouelet. Sedí tam dodnes. Nepochybně šlo o objednanou likvidaci Róberta. Nebyl obviněn, ač o to veřejně žádal, a jeho případ byl na 50 let odložen do archívu. Nedlouho po něm byl do Vatikánu povolán jihoamerický biskup Plano, a v letadle se dozvěděl, že byl odvolán z úřadu.
- Samotný Bergolio sdílel kdysi podobný osud. Jako ultra-konzervativec byl suspendován z vedení jezuitské provincie v Jižní Americe a nuceně pobýval jako zpovědník v klášteře řeholnic kdesi v horách. Když hrozilo, že provincie přijme výrazně modernizační stanovy, vzpomněl si na něj Pavel VI. a dosadil jej do čela provincie. Když se kardinálu Vlkovi se podařilo tajně dostat Róberta k Františkovi, nemuseli si nic vykládat, měli touž zkušenost.
- Když byl zvolen mladý papež Jan Pavel I., oznámil, že si posvítí na vatikánskou banku. Za pár dní tento mladý, zdravý člověk umírá – údajně na infarkt. Okamžitě je balzamován, což znemožní jeho pitvu. Nástupce Jan Pavel II. dostal jasnou instrukci, kam nemá strkat nos. Za Františkova pontifikátu služba FED Spojených států uzavřela na několik měsíců vatikánskou banku. Pomocí modelu dokázali nekalé praktiky této banky. Škoda, že toho František nevyužil k jejímu zrušení (z doby polistopadové víme, kdo potřebuje svoji banku). Pokud to ovšem bylo v jeho silách…
- Na počátku roku v církvi probíhá sbírka ‚Haléř sv. Petra‘ pro nejchudší věřící. Dva 80letí kardinálové z ní ukradli každý asi 1 mil. EUR. Proč, když mají nejen slušný příjem, ale navíc žijí prakticky zadarmo? Dokud byli v úřadu, svoje intriky a pletichy uskutečňovali pomocí svých podřízených. Teď jsou v penzi, bez podřízených a musejí si najímat žoldáky. Jiný 80letý kardinál jim vzkázal: „Pánové, pokuste se neumřít!“
Snad lépe chápeme, proč Ježíš varuje před zbožností a náboženskými institucemi. Vatikánskou kurii může považovat za bohulibou jen člověk, který nemá informace o skutečnosti.
