Článek
Když se řekne česká historie, většina lidí si vybaví příchod Slovanů. Jenže dávno před nimi obývali naše území Keltové, především kmen Bójů. Právě po nich vznikl latinský název Boiohaemum, z něhož se později vyvinulo mezinárodně používané Bohemia.
Přestože keltský jazyk z českých zemí zmizel před více než dvěma tisíci lety, některé jeho stopy možná přežívají dodnes. Odborníci často spojují s keltským původem názvy řek Vltava, Ohře nebo Jizera, ale také horu Říp. Vedle názvů krajiny po Keltech zůstala i mohutná oppida, například Závist, Stradonice nebo Třísov, a slavné zlaté mince přezdívané „duhovky“.
Zajímavou otázkou je také původ názvu Praha. Nejčastěji se vykládá ze slovanského slova práh, které mohlo označovat skalní prahy ve Vltavě. Existují však i méně rozšířené teorie, podle nichž by název mohl být ještě starší a souviset s keltským výrazem označujícím mokřinu či bahnité místo. Braga-bragická voda. Taková úvaha není nelogická – Vltava se v dávných dobách pravidelně rozlévala a vytvářela rozsáhlé bahnité naplaveniny v okolí dnešního centra Prahy.
Jednoznačný důkaz pro tuto teorii zatím neexistuje. Přesto nám připomíná, že názvy měst, řek i hor mohou být živou pamětí krajiny a nést v sobě odkaz národů, které zde žily dávno před příchodem Slovanů.
