Článek
„Data Českého statistického úřadu z minulého týdne přinesla pozitivní zprávy. V září dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 6,9 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Inflace klesla zejména díky nižším cenám potravin a energií.“ píše Martin Staněk v článku na Forum24.cz.
Ano, to je pravda. Autor však dále pokračuje: „Setrvalý tlak vlády Petra Fialy na zemědělské producenty a velké obchodní řetězce začíná nést své ovoce.“
Některé ceny potravin opravdu klesly, ale vláda to rozhodně nezařídila
Tak jako Fialova vláda nemůže za velký růst cen potravin, protože ten byl dán mnoha vnějšími faktory, na které má velmi omezený vliv, nemůže tato vláda ani za jejich pokles. Nelze jí ho tedy připisovat jako úspěch.
Růst cen potravin mohla vláda pouze zmírnit některými opatřeními. Jedno z nich je třeba výrazné snížení či dočasné zrušení DPH na základní potraviny, tak jako to vidíme v Polsku. To česká vláda neučinila. Obávala se dalšího velkého výpadku příjmu financí do státního rozpočtu. Asi celkem oprávněně. A tak řada Čechů stále ještě jezdí „luxovat“ polské obchody, protože polská vláda původně krátkodobé zrušení DPH na základní potraviny prodloužila, neboť se to velmi hodilo před volbami. Poláci tak mají větší „zásek“ do státního rozpočtu, než původně čekali. Roste jim v poslední době inflace, zatímco nám už klesá. Na rozdíl od Česka ale v Polsku ekonomická témata zatím nejsou příliš na pořadu dne. Mají těsně po volbách a jiné starosti. V předvolebním boji se ekonomika také v Polsku moc neřešila. Ale to je jiný příběh. Vraťme se do Česka…
Částečný pokles cen potravin opravdu nastal
„Důležitý je ovšem také politický tlak premiéra Petra Fialy, který téma drahých potravin často a důrazně opakuje nejen v médiích, ale i na setkáních se zástupci zemědělských výrobců a obchodních řetězců.“ píše Martin Staněk na Forum24.
Chtělo by se říct: „Teď ještě tu O pejskovi a kočičce“. Nebo nějakou jinou pohádku. Skutečnost je přece jiná. Ceny některých potravin klesly, protože klesly ceny některých surovin. A to opravdu jen některých. Zatímco cukr klesá jen velmi zvolna a jeho cena je pořád hodně vysoká, kupříkladu cena mléka a smetany klesla výrazně. To se také odráží na cenách některých výrobků, které výrobci promítly do svých kalkulací. Se zpožděním se to projevuje v koncových regálových cenách na prodejnách (nejen) obchodních řetězců. Logicky se tak děje se zpožděním, protože i zdražování se dělo se zpožděním. To je fakt, ačkoliv tomu běžný zákazník nemusí věřit. Nejvíce a nejdříve se zlevnění projevuje vždy v komoditách. V potravinách tedy kupříkladu u másla či „krabicového“ mléka. Položek, které se kupují už takřka výhradně jen v akcích.
Souhlasím s autorem článku v jedné záležitosti. Češi jsou „mistři světa“ v nákupu v akcích. Do akčního prodeje se přesunula jeho významná část. Nemá proto smysl porovnávat základní běžné regálové prodejní ceny výrobků v Česku, Polsku, Německu či Rakousku a řešit, že je v Česku identický výrobek výrazně dražší. Pokud něco lze porovnávat, pak je nutné poměřovat akční ceny. A mezi nimi často až tak velký rozdíl není. Některé akční ceny jsou v Česku dokonce nižší než v okolních zemích. Cenové rozdíly pak činí i velikosti trhů. Ve velkém Polsku či Německu toho obchodní řetězce prodají výrazně více, v Polsku navíc s výrazně nižšími náklady (nižší mzdy), proto také mohou pracovat s nižšími procentními maržemi.
Roli v cenových rozdílech hraje i zmíněné DPH. U nás je bohužel dlouhodobě nejvyšší DPH na potraviny. Leckdo to teď kritizuje. Například i Andrej Babiš. Je však otázkou, proč tedy DPH na potraviny dávno neřešil a nesnížil. Andrej Babiš byl přece osm let ve vládě. Jako ministr financí a premiér. Měl k tomu tedy kompetence to učinit.
Fialova vláda se odhodlala ke snížení DPH základních potravin z 15 % na 12 %
V současné době je to - dle mého názoru - dost nešťastný krok, který nic nevyřeší. Snížení o 3% je velmi malé, aby nějak běžným lidem opravdu v rozpočtu domácností pomohlo. Ale velké, aby znamenalo další výpadek příjmu státního rozpočtu. Navíc je velký otazník nad tím, zda se vůbec toto snížení v koncových cenách projeví. Premiér Fiala i ministr Výborný sice chlácholí veřejnost, že jim obchodní řetězce slíbily, že snížení DPH promítnou od ledna do snížení prodejních cen, ale…
Fiala ani Výborný k tomu ve skutečnosti žádné „páky“ ani na řetězce, ani jiné prodejce, nemají. Nemohou jim v tomto směru nic určovat. Řetězce k tomu ostatně mlčí. V mnoha změnách prodejních cen, které na trhu v poslední době probíhají, asi nikdo ani nepozná, co a proč řetězce opravdu zlevnily. Jistě, jde porovnat běžné prodejní ceny v prosinci a lednu. Jak už ale bylo řečeno, za ty se stejně prodává málo. Klíčové jsou akční ceny. Řetězce mohou kupříkladu říct, že 3% snížení DPH promítly do akcí a běžné prodejní ceny ponechaly. Nikdo jim nedokáže opak, protože ceny v akcích se velmi často mění.
Kontroly prodejních cen řetězců navýšení marží neprokázaly
Autor článku „Ceny potravin klesají, setrvalý tlak Fialovy vlády začíná nést ovoce“ na Forum24.cz současný pokles cen potravin připisuje také obavě z možných kontrol ze strany Úřadu pro hospodářskou kontrolu i dalších státních organizací. Tato úvaha je až úsměvná. Všechny dosavadní kontroly totiž žádné pochybení či navýšení marží ze strany obchodních řetězců neprokázaly. Obchodní řetězce si nijak výrazně marže v době krize nezvedly. Potvrdil to ostatně opakovaně i Petr Mlsna, předseda ÚOHS.
V článku se dále také píše:
„V posledních dnech pak po nedávném nárůstu významně zlevňují i pohonné hmoty. Průměrná cena benzinu v Česku klesla po čtyřech týdnech pod 40 Kč za litr. Ceny pohonných hmot klesají už druhý týden v řadě, takže dalšímu zlevňování potravin v obchodech by nemělo nic bránit.“
Optimismus s autorem rozhodně nesdílím. Ceny PHM jsou velmi vysoké
Ceny PHM sice klesají už druhý týden, avšak klesají velmi pomalu a z velmi vysokých čísel, kam se v poslední době opět vyšplhaly. Každý z nás si přece pamatuje, že ještě před pár měsíci byly ceny PHM výrazně nižší, než nyní. V květnu a červnu jsem tankoval na pražských čerpacích stanicích naftu za cca 34-35 Kč. Je tedy paradoxem, že autor článku nyní slaví nízké ceny pohonných hmot a myslí si, že budou důvodem ke snižování potravin. V minulosti se mnohokrát ukázalo, že všechny odborné predikce vývoj cen ropy dokážou velmi rychle vzít za své. Nikdo asi netuší, co se všechno ve světě v současné neklidné době ještě „semele“ a jaký to bude mít vliv (nejen) na cenu ropy. Každopádně nákupní ceny některých surovin v potravinářství, jako například mléka a smetany, už opět pozvolna rostou. Důvodem je fakt, že se farmářům při současných nákladech, ceně energií a PHM, už nevyplácí tyto suroviny produkovat.
„Obchodní řetězce tak postupně upravují svoji politiku cenotvorby a snižují svoje marže, které se v minulosti ukázaly mnohdy jako přemrštěné. Pro velké skupiny řetězců, které těží z nebývale vysoké koncentrace prodejen, jež tlumí konkurenci, se díky politickému tlaku vlády i nespokojenosti ze strany občanů, postupně stávají nadsazené marže neudržitelné.“ píše dále autor článku.
Obchodní řetězce na své cenotvorbě nic zásadního nezměnily
Žádnému tlaku vlády a nespokojených občanů nepodlehly. Ani nemohly. Obchodní řetězce jsou firmy vytvořené za účelem prodeje a generování zisku. Mají své majitele, své strategie. Na tom není nic špatného. Stejně jsou na tom výrobní společnosti, dodavatelé do řetězců. Marže obchodních řetězců, ale i většiny jejich dodavatelů, v posledním roce určitě klesly. Důvod je jediný. Klesla kupní síla. Zákazníci nakupují méně, vyčkávají na akce. V akcích ale nakupují také méně, přestože ceny mnohých potravinářských výrobků v akcích jsou často srovnatelné s cenami, které byly v akcích před rokem. Prodej se do akcí z velké části přesunul, ale i v nich klesl. Obchodní řetězce v akcích mají na výrobcích často velmi nízké marže.
To vše je dáno situací. Žádná vláda s tím nemá nic společného
A je úplně jedno, jestli je v jejím čele zrovna Fiala, či Babiš. Žádná vláda v demokratické zemi neurčuje prodejní ceny potravinářských výrobků. Co vláda může ovlivnit, jsou daně. Daně pro občany, daně pro firmy, daně na tyto potraviny. To pak má nepřímý vliv na cenu (nejen) potravin. Nicméně žádný přímý vliv na konkrétní ceny potravin vláda nemá. Tvrdit, tedy, že „setrvalý tlak vlády Petra Fialy na zemědělské producenty a velké obchodní řetězce začíná nést své ovoce,“ jak píše autor článku na Forum24, je slušně řečeno mystifikace.
Kdo tedy snížení cen některých potravin zařídil?
Změna ekonomických podmínek. Pokles výrobních nákladů. Jak už bylo řečeno, klesly ceny některých surovin či ceny obalového materiálu. Výrobci to tedy mohly zohlednit ve svých kalkulacích a částečně zlevnit. Obchodní řetězce poté promítly toto zlevnění do snížení prodejních cen. Jak výrobci, tak řetězce rádi sníží ceny svých výrobků. V případě, že to situace umožňuje. Každý chce prodat co nejvíce a nižší ceny to obvykle umožňují. V posledních dvou letech bohužel došlo v důsledku špatné ekonomické situace k opakovanému zdražování, které drtivou většinu výrobců netěšilo. Byly si vědomi, že se ceny jejich výrobků dostaly do vysokých cenových hladin, které budou zákazníky těžko akceptovány. Výrobcům však dramaticky vzrostly ceny energií, obalového materiálu a surovin, což musely promítnout se zpožděním do zvýšení cen.
V médiích je často zmiňováno, jak se někteří výrobci vloni „napakovaly“, jaké zisky měly. Ano, byly takoví výrobci, kteří měly výhodu v cenách energií, výrobním programu či dotacích. Už se ale většinou mlčí o těch výrobcích, kteří v posledních dvou letech skončily jen tak tak, či ve velkých finančních ztrátách, přestože předtím byly dlouhodobě úspěšní. Neudělaly ani nic špatně, měly velmi dobrý výrobní program, přesto najednou generovaly milionové ztráty. Jen proto, že jim ze dne na den zkrachoval dodavatel elektřiny, novou začaly nakupovat za několikanásobně vyšší cenu. Do toho se výrazně zvedla cena surovin, obalového materiálu, náhradních dílů či servisu strojů. Do cen výrobků tato fakta mohly promítnout až s velkým zpožděním, neboť zvýšení cen odběratelé hned neakceptovaly.
Nejasná budoucnost
Nyní je tedy situace po dlouhé době opačná. Aspoň částečně. Ceny trochu klesly. Špatnou zprávou je, že se zatím nedá očekávat další výraznější snížení cen potravin. Ač slyšíme v médiích o poklesu cen energií, výrobci potravin mají často na příští rok nakoupené poměrně vysoké ceny energií, neboť je museli zafixovat s předstihem. Jak už bylo uvedeno, vysoká je také cena pohonných hmot. Výrobci i obchodní řetězce musí také zvyšovat mzdy zaměstnancům. Zaměstnanců do výrobních provozů, skladů a někdy i prodejen je nedostatek. Stejně tak je nedostatek řidičů nákladních vozů pro rozvoz zboží. Mzdy proto rostou, což j na jednu stranu správně. Na straně druhé tím však rostou náklady na výrobu, logistiku a prodej. To všechno jsou faktory, které bohužel hovoří proti dalšímu většímu snižování cen výrobků.
Budoucnost je nejasná. Klidně už bylo. Neplatí to jen pro život v naší zemi, ale celosvětově. Každopádně nevěřme, že to za nás nějaká vláda, či nějaký politik, všechno zařídí. A bude líp. Nebude. Takhle jednoduše to na světě nefunguje.
