Článek
Slavia šla brzy do vedení. Už ve 13. minutě si na přesný Wallemův centr výborně naběhl van Buren a poslal míč krásně hlavou do sítě. Slavii ale gól uklidnil až moc. Sice se dál snažila dobývat plzeňskou obranu, ale její hra byla velmi kostrbatá a komplikovaná. Velké šance si nevytvářela. Naopak soupeř hrozil brejky. Obraně Slavie kupodivu do velké šance utekl i veterán Traoré, který ve Slavii v létě skončil, protože už pohybově nestíhal. Těsně minul.
Přesto to dlouho vypadalo, že Slavia o vítězství nepřijde. Zlomem byla 64. minuta, kdy Slavia opět snadno ztratila míč. Dweh našel nabíhajícího Jirku a ten lehce překonal brankáře Mandouse. Gólu předcházelo špatné postavení domácího kapitána Bořila, který náběh Jirky nezachytil. Bořilovi se utkání nepovedlo. V tříobráncovém systému nestíhal. Nedlouho po gólu šel ze hřiště dolů. Na jeho místo přišel Sinyan, ale i jemu zápas nevyšel. Působil také nejistě. Jeho suverenita z utkání na Bohemians, kde také střídal, ale jako defenzivní záložník, byla ta tam. Z jeho strany padla i druhá branka Viktorie. Jako přes „kopírák“. Slavia opět snadno ve středu pole přišla o míč, paradoxně po nevydařeném autovém vhazování Jemelky. Tentokrát místo Bořila nepokryl prostor Sinyan. Nabíhající Jirka si s šancí opět snadno poradil. Ve zbytku zápasu Slavia pokračovala v jalovém tlaku, ale jedinou výraznější příležitostí byla střela aktivního Zafeirise, kterou Staněk vyrazil.
Viktoria dala Slavii lekci z taktiky. Opět se ukázalo, že je snadnější bořit než tvořit. A když se k boření přidá rychlý brejk, je na úspěch zaděláno. Slavia mívá problémy s dobýváním zatažené obrany, pokud je kvalitnější. A to ta plzeňská tentokrát byla. Trenér Koubek se mohl spolehnout na uzdraveného brankáře Staňka, který nastoupil po opakovaném otřesu mozku v přilbě. Po vzoru Petra Čecha. Dokonce od něj prý jednu z Londýna dostal. Působil jistě. Plzeňský trenér nechal sedět kapitána Hejdu, kterému se poslední utkání se Slavií nevydařilo, a dal přednost rychlejším a mladším obráncům. Obrana ve složení Dweh - Hranáč - Jemelka fungovala dobře. Věděla si rady s náběhy hráčů Slavie, kteří se do šancí skoro nedostali.
Před obranou dobře pracovala čtyřčlenná plzeňská záloha. Překvapivé bylo, že v ní celé utkání odehrál 35letý bývalý hráč Slavie Ibrahim Traoré. A nevedl si vůbec špatně. Tento typ utkání mu vyhovoval. Nebylo to nahoru - dolů. Viktoria na Slavii spíše čekala. Na straně Viktorie do zápasu vůbec nezasáhli třeba Bucha či Mosquera. Střídali pouze Hejda, Sýkora a Vydra. První dva jmenovaní ještě nedávno neodmyslitelní hráči základní sestavy. Nad záložní čtyřkou se pak pohybovali běhaví Jirka se Šulcem a na hrotu tradičně Chorý. Hrdinou utkání byl Jirka, který oba brejky s přehledem proměnil.
Plzeňskému Miroslavu Koubkovi jednoznačně vyšla taktika. Hra ze zajištěné obrany na brejky. Samozřejmě, není to žádná věda, ale velmi záleží na provedení. S dlouhými míči Slavie si obrana bez Hejdy, složená z rychlejších hráčů, většinou věděla rady. Slavia sice měla větší držení míče, ale na to se fotbal nehraje. Slavii chyběla větší kreativita a také důraz v soubojích. Její hráči míče ve středu pole často ztráceli. Prohrávali osobní souboje a neměli druhé míče. Viktoria tak měla volnou cestu k brejkům a v utkání více šancí než domácí.
Sestava Slavie se Jindřichu Trpišovskému nepovedla. Na střídačce zůstali hráči jako Schranz, Douděra, Holeš, Jurásek či Masopust. V sestavě se naopak objevili Tomič, Vlček, Wallem či Bořil. Hlavně zařazení Bořila překvapilo. Tento tah trenéru Trpišovskému vůbec nevyšel. Tříobráncový systém ve složení Vlček - Ogbu - Bořil nefungoval kompaktně. Vlček a Ogbu byli lepší než Bořil. Ten byl většinu kariéry zvyklý na systém se čtyřmi obránci. V trojce mu to vůbec nesedělo. Vlček sice slušně bránil, ale chyběla mu kvalitnější konstruktivní rozehrávka. Opakovaně hrál míč nakrátko doprava, kde bylo hřiště přehuštěné a soupeř připravený. Levou stranu ignoroval, jakoby si na delší míč nevěřil. Zklamáním bylo vystoupení střídajícího Sinyana. Působil nejistě a pomalým dojmem. Je otázka, jestli je vhodným typem na kraj, do systému s třemi obránci. Lepší by měl být ve středu obrany či jako střední defenzivní záložník. Každopádně v neděli to Slavii v obranné fázi vůbec neklapalo. Je však třeba říct, že za to nemůže jen trojice obránců.
Problém byl v záložní řadě, která prohrávala souboje, ztrácela míče. Zafeiris se sice velmi snažil něco vymyslet, ale i on o míče snadno přicházel. Dorley byl neviditelný. V souboji s bývalým „učitelem“, Traorem, překvapivě horším hráčem. Provod se snažil, ale dopředu se mu moc nevedlo. Tomič podobně. Wallem nabídl pěknou přihrávku na vedoucí gól utkání, ale dál toho už moc z jeho strany nepřišlo. Chytil se rval s obranou Plzně, ale to bylo vše. Do velké šance se nedostal. Van Buren nádherně proměnil centr Wallema. Velmi se snažil. Chyběl mu ale přísun lepších míčů. Střídající Tijani a Jurečka nic zásadního neovlivnili. Výkon Sinyana byl velkým zklamáním. Slávistická hra byla celkově „neslaná nemastná“. Hráčům sice nechyběl zápal a bojovnost, ale nefungovala týmová souhra.
Slavia utkání vedla, ale nevyhrála. Dílem to byla i taktická chyba. Asi by to nebyl tak pěkný fotbal, ale Slavia mohla po vedoucí brance, nejpozději od začátku druhé půle, přejít na systém se čtyřmi obránci. Více zajistit obranu. Viktoria by se musela snažit být aktivnější, hra by byla více otevřená. Místo toho se ale Slavia dál snažila úporně, ale neefektivně „bušit“ do plzeňské obrany. Ztrácela však míče a brejky Viktorie nedokázala pokrýt. Tři obránci Slavie vzadu nestíhali dlouhé míče za obranu.
Pozitivem utkání je, že proběhlo bez excesů. Nebyla to nevraživá válka jako v některých minulých zápasech těchto týmu. Hráči chtěli hrát fotbal. Rozhodčí tak mohl menší věci pouštět. Nemusel řešit žádnou výrazně spornou záležitost v pokutovém území. Stínem zápasu byla bohužel zranění slávisty Juráska a plzeňského Vydry.
Nedělní výsledek neznamená, že by Plzeň byla najednou výrazně lepší než Slavia. Vždyť Viktoria prohrála před týdnem doma s Karvinou. Ale každý zápas je jiný. Tehdy musela dobývat obranu ona a neproměnila řadu šancí. V Edenu naopak tvořit „do plných“ nemusela a brejky proměnila. Soutěž bude ještě dlouhá a rozhodovat se bude mnohem později. Hráči Slavie by si ale měli vzít z nedělního duelu poučení. Nepovedl se jim. Stejně tak trenérovi Trpišovskému.
Ve čtvrtek hraje Slavia Evropskou ligu. Čeká ji AS Řím. Tým, který přijede nejspíš s podobnou taktikou jako Viktorie. Tedy propracovaná, kvalitní defenziva a brejky, což Italové tradičně umějí. Pokud dají gól, budou už jen bránit. Nastoupí určitě jiná základní sestava Slavie. Uvidíme, jak si poradí.
Zdroj: přímý přenos O2 TV
