Pražská Sparta: Priske jako Vrba?

Když Sparta, po odvolání Larse Friise a skončení sezony, hledala nového trenéra, a stále nenacházela, psal jsem v jednom z článků na toto téma, že pro Spartu by v její situaci bylo asi nejlepší, kdyby se do ní vrátil úspěšný dánský kouč Brian Priske.

Byl jsem za to některými skalními fanoušky klubu z Letné „kamenován“. V Priskem viděli zrádce, který utekl od rozdělané práce na Letné do nizozemského Feyenoordu.

Uteklo pár týdnů. Sparta stále trenéra neměla. S oslovenými zahraničními kandidáty se stále nemohla dohodnout. Čekali nejspíš na lepší nabídky z lepších lig a klubů západní Evropy. Měli pražskou Spartu pouze jako záložní plán. Nakonec management Sparty oznámil návrat dánského trenéra Briana Priskeho, strůjce dvou mistrovských titulů ze sezon 2022/23 a 2023/24. Bylo z toho na české fotbalové scéně chvíli velké pozdvižení a divení. Upřímně, Priskeho návrat mě vůbec osobně nepřekvapil. A jsem za něj rád. Chance liga s ním bude zase o něco zajímavější.

Jak plánovaný a koncepční to byl návrat, jak o záležitosti hovořilo sparťanské vedení, na to ať si každý odpoví sám. Z mého pohledu si spíše Sparta s Priskem na sebe tak nějak zbyli. Dán prostě ještě neměl nové angažmá. Sparta zase stále neměla trenéra. Ani jedna strana už nechtěla čekat. Sparta moc už ani nemohla. Fanoušci krajně nespokojení a nervózní. Příprava na novou sezonu a blížící se kvalifikace Konferenční ligy doslova za dveřmi.

Když Sparta oficiálně oznámila návrat úspěšného dánského kouče na její lavičku, byli nakonec ve většině rádi i ti, kteří měli Priskeho původně za velkého zrádce. Teď s napětím čekali, co se bude dít. A ono se toho, pohledem z venku, moc neděje. Proč?

Kádr Sparty se moc nezměnil. Z Priskeho poslední mistrovské sezony odešel z opravdu důležitých členů týmu pouze kapitán Ladislav Krejčí, který už působil uplynulou sezonu ve španělské Gironě. Spartě jako lídr týmu zásadně scházel. Nyní odešel druhý výrazný muž, 22letý stoper Martin Vitík. Jinak je mužstvo, které Brian Priske před rokem opustil, bez zásadních personálních změn. V době jeho nepřítomnosti sice přišlo několik hráčů (Tuci, Krasniqi, Andersen, Rrahmani, Cobbaut, Ross). Z nich se ale nikdo výrazněji neprosadil.

Brian Priske si řadu hráčů současného kádru dříve sám vytipoval a při svém prvním působení do týmu také přivedl. Patří mezi ně Vindahl, Sorensen, Birmančevič, Preciado, Kairinen či Solbakken. Až na posledně jmenovaného se stali posilami.

Nyní tyto hráče v kádru opět našel. I když po neúspěšné sezoně, v daleko horší sportovní formě. Psychicky dole. Priske na ně však bude, dle očekávání, dál sázet. Volí podobnou strategii jako svého času Pavel Vrba, když se v létě 2017 vrátil do plzeňské Viktorie. K týmu, kterému nikdo nedával velké šance na titul. Neměl za sebou sice sezonu s takovým propadem jako nyní Sparta (Viktoria skončila druhá za Slavií), ale kádr byl už lehce přestárlý. Předchozí sezonu tehdy, po odvolaném trenéru Romanu Pivarníkovi, dokončil Zdeněk Bečka.

Pavel Vrba se ke „svému“ mužstvu vrátil, znovu do něj zařadil kupříkladu Daniela Koláře, který byl předtím už ve Štruncových sadech nepotřebný a strávil část předchozí sezony v Turecku. Vrba ještě naposledy doslova „vyždímal“ ze svých „starých koní“ co se dalo. A vyšlo to! Viktoria nečekaně udělala mistrovský titul a vydělala opět „balík“ - postoupila do základní skupiny Ligy mistrů.

Brian Priske je dnes v trochu podobné situaci. Vrací se také ke „svým koním“, které velmi dobře zná. Bude se snažit restartovat jejich (i svoji) kariéru a navázat na to, co se mu ve Spartě za dvě výborné sezony povedlo.

Nebude to mít ale snadné. Slávistický rival z Edenu mezitím pod novým majitelem neskutečně fotbalově, marketingově, organizačně a finančně vyrostl. Současná Slavia je prostě po všech stránkách aktuálně jinde. Na výrazně vyšším levelu než Sparta. I když profesionální fotbal je nevyzpytatelný a za pár měsíců může vše vypadat zase jinak.

Pražská Slavia je v takové pohodě, že se některým mladým zahraničním fotbalistům, kteří měli mít Slavii a Prahu jako přestupní stanicí, z Edenu pryč do průměrných klubů západní Evropy ani nechce.

Mají v Edenu velmi slušné finanční podmínky, takže si vydělají, skvělou diváckou kulisu a vědí, že pražský klub čeká osm utkání v Lize mistrů. Tedy další možné nadstandardní výdělky, skvělé zážitky a možnost opravdového zviditelnění se v Evropě. To je v západoevropských klubech, které hrají v druhé polovině tabulky, rozhodně nepotká.

Také plzeňská Viktoria má, byť ve skromnějších podmínkách než Slavia, velmi sehraný, konsolidovaný tým, se zkušeným trenérem, který (zdá se) opět vhodně doplnila. Bude chtít opět hrát v Chance lize o titul a udržet se co nejdéle v Evropě.

Sportovně, marketingově, obchodně, kvalitou stadionů, zvyšující se návštěvností jde Chance liga nahoru. To musí vidět i ten, kdo jen ze setrvačnosti stále nadává na „Kapr-ligu“. Do některých klubů už vstoupili noví movití majitelé, kteří chtějí dělat fotbal jinak. Snad lépe, než jejich předchůdci.

Kluby jako ostravský Baník, olomoucká Sigma, liberecký Slovan či hradecký FK, nebudou jen tak snadno „odevzdávat“ zápasy favoritům. Na lepší časy se snad blýská i třeba v Teplicích.

Brian Priske se tedy vrací už do trochu jiné ligy, než kterou před rokem opouštěl. A to do ní ještě míří rovnou dva ambiciózní brněnské kluby najednou, které můžeme v Chance lize očekávat možná už napřesrok.

První důvod je zřejmý. Brian Priske „svým“ hráčům věří. Získal s nimi na Letné velké úspěchy. Priske je výborný psycholog. Umí si hráče získat. Věří, že je dokáže opět zvednout a oni mu vloženou důvěru svými výkony vrátí. Jeho příchod zatím změnil situaci kolem možných odchodů Preciada, Kairinena či Birmančeviče, kteří by již jinak nejspíš v týmu už nebyli. Místo nich Spartu opustil dlouholetý šéf skautingu Jiří Rosický, muž s všeříkající přezdívkou „DžeJár“, starší bratr sportovního šéfa klubu Tomáše, legendy českého fotbalu.

Oficiálně bylo vedením klubu Jiřímu Rosickému velmi děkováno, místopředseda František Čupr na webových stránkách mimo jiné uvedl: „Už v minulosti měl o jeho služby zájem velký klub z holandské ligy, přesto se Jirka rozhodl pokračovat s námi. I nyní ho kontaktují kluby z velkých lig, což je ta nejlepší vizitka jeho práce pro Spartu.“

Uvidíme tedy, v jakém velkém klubu se Jiří Rosický v budoucnu uplatní. Faktem je, že přestupní politika Sparty, před příchodem a po odchodu Briana Priskeho, nevykazovala valnou úroveň. Často se jednalo o nákupy zahraničních fotbalistů „systémem“ pokus-omyl a bratři Tomáš a Jiří Rosičtí jsou za tento stav odpovědni.

Druhým důvodem, proč nastalo zatím tak málo změn v hráčském kádru, je skutečnost, že Spartu silně tlačí čas. Bude hrát už 19.července 1.kolo Chance ligy a 24. července první utkání předkola Konferenční ligy. Potřebuje mít tedy vyladěnou formu a sestavu už z kraje sezony, kdy kvalifikace do Evropy bude prvním měřítkem úspěchu a neúspěchu celé sezony.

Dalším faktor s tím souvisí. Sparta neví, jestli se do Evropy probojuje. Pokud by se tak nestalo, bude hrát (stejně jako v Priskeho první sezoně) pouze českou ligu a k tomu pár zápasů MOL Cupu. Priske nerad se sestavou rotuje. Když se daří, hráči jsou zdraví, odehraje to celé prakticky v 14-15 lidech. Tím spíš, pokud nebude tým v Evropě. Pak bude hrát pouze jednou týdně. Bude mít spoustu času na přípravu a regeneraci.

Všechno souvisí se vším. Kádr není nafukovací. Po špatné sezoně se těžko hledá uplatnění pro některé nepotřebné fotbalisty, kteří přišli do klubu za vyšší částky a mají platné vysoké smlouvy. Zároveň Sparta logicky hůře získává nové posily. Dlouho nevěděla, kdo bude novým trenérem, což ji limitovalo při jednání s oslovenými hráči. Nyní ho už sice má, ale případným posilám může zatím nabídnout pouze předkolo Konferenční ligy bez záruky dalšího „pobytu“ v evropské soutěži. A to může být pro některé oslovené málo.

Týkají se vesměs hráčů z širšího kádru „A“ a „B“ mužstva. Tedy jmen jako Kaštánek, Nalezínek, Daněk, Penxa, Kukučka, Šiler, Hruška, Uhrinčať, Goljan, Ross, Vorel či Kozák. Působení na Letné končí i dlouhodobě zraněný odchovanec klubu Tomáš Wiesner, s kterým Sparta už dle informací v médiích dále nepočítá. Novou smlouvu mu nenabídla. Pomůže mu ale prý s rehabilitací a návratem do formy.

Jediným významným odchodem je tak přestup stopera Martina Vitíka do italské Boloni. Ta měla od fotbalistu velký zájem už vloni. Nabízela zhruba 15 milionů eur (+ 3 miliony v případných bonusech za počet startů hráče apod.). Celkem tedy možných až 18 milionů eur. Sparta se v časové tísni před Ligou mistrů rozhodla svého odchovance nepustit, neboť za něj nedokázala přivést rychle náhradu.

Vitík následně prožil „sezonu hrůzy“, v které šel výkonnostně výrazně dolů. Svezl se se špatnými výkony celého mužstva. To je pravda. Vitík však hrál hodně a situaci psychicky ani herně nezvládl. Oporou nebyl. Na jeho bídné výkony měl nejspíš vliv i nerealizovaný přestup, který „měl v hlavě“.

Bologna dala Spartě i tak znovu nabídku. V tradičně spřáteleném médiu klubu se psalo o přestupu do Itálie za 15 milionů eur. Celé je to asi trošičku jinak. Dle aktuálních informací na fotbalovém portálu Transfermarkt je nová částka 11 milionů eur. Další až 4 miliony eur může Sparta (ale také nemusí) inkasovat později v případných bonusech. Pokud se podmínky pro jejich vyplacení po sezoně naplní. Tyto bonusy jsou obvykle vázány na počty startů hráče a týmové úspěchy. Vitík jde tedy do Itálie oproti situaci z loňska s výraznou slevou. Jeho současná tržní hodnota je dle portálu Transfermarkt 11 mil. eur. Vloni touto dobou byla 15 mil. eur.

Pro Vitíka a Spartu je to i tak výhra. Částka stále vynikající. Až nečekaně vysoká po tak špatné sezoně. Otázkou je, do jaké míry se Martin Vitík v italském týmu prosadí. Mementem jsou některé případy z nedávné doby. Například David Zima ze Slavie či sparťanský předchůdce Ladislav Krejčí starší. Ani jeden to ve svém italském klubu nezvládl a dlouhodobým členem základní sestavy se nestal. Bologna je v Itálii spíše průměrným klubem. V poslední sezoně skončila v Serii A na devátém místě. Vyhrála však Italský pohár, když ve finále porazila AC Milán 1:0. Zahraje si tedy základní fázi Evropské ligy.

Italský ligový fotbal je tradičně založený na velmi propracované týmové taktice a výborné defenzivě, kde musí každý fotbalista plnit přesně dané úkoly. Italský klub dal za Vitíka nemalé peníze. Šanci mu tedy určitě poskytne. Pak už bude na něm, jak se s ní 22letý obránce vypořádá. Český fotbal nemá kvalitních stoperu nazbyt. Trenér národního týmu potřebuje, aby Vitík v Itálii pravidelně a dobře hrál.

S odchodem Martina Vitíka souvisí i situace stoperů na Letné. Ta nevypadá až tak ideálně. V minulé sezoně to po odchodu Krejčího byla jedna z výrazných slabin sparťanské sestavy. Zatímco za Priskeho prvního působení se v tříčlenné obraně úspěšně točila pouze čtyři jména (Krejčí, Sorensen, Vitík a Panák), trenéru Friisovi se nepovedlo stoperské složení za celou uplynulou sezonu stabilizovat a dospět do uspokojivého stavu, aby tým opakovaně lacině neinkasoval.

Martin Vitík byl po zamítnutém přestupu do Bologne rozhozený a z formy. Asger Sorensen častěji zraněný. Ještě více absentoval belgický nováček Elias Cobbaut. Hostování Dána Matthiase Rosse se ukázalo býti „průšvihem roku“. Filip Panák byl sice tradičně kreativní a kvalitní směrem dopředu, ale s velkými problémy v defenzivě. Navíc má problémy zdravotně zvládat utkání v rychlém časovém sledu za sebou. Nenahradil v lídrovské kapitánské roli ani Krejčího. Mezi stopery se tak musel řadit z nouze též Jaroslav Zelený. Pak ale chyběl v roli levého wing beka, kde byl dlouhodobě zraněný Matěj Ryneš.

Mladému stoperu Adamu Ševínskému trenér Friis, po vydařeném lednovém vystoupení v Lize mistrů v Leverkusenu, nedal nepochopitelně další týdny a měsíce v ligových zápasech „čichnout“. Ten pak po dlouhé době bez praxe těžko hledal v rychle jdoucích utkáních s Plzní stabilní formu. Zimní posila z Baníku Emmanuel Uchenna má potenciál, ale také je ještě nevyhraný a nezkušený. Navíc s ním Friis často ze stopera „šíboval“ na pozici pravého wing beka.

Sparta zatím náhradu za Vitíka nemá. Přivede ještě posilu, anebo se spokojí se současným stavem? Dostane příležitost v základu Adam Ševínský, Emmanuel Uchenna či Elias Cobbaut? Uchenna už by měl být „čistokrevným“ stoperem, neboť na pozici pravého (wing) beka je k dispozici uzdravený Preciado. K tomu přišel Kadeřábek. Pak jsou tu samozřejmě také Filip Panák s Asgerem Sorensenem a Jaroslavem Zeleným. Prvním dvěma je 29 let. Oba mívají časté zdravotní problémy. Rychlostně také dozadu někdy nestíhají. Zelený už má 32 let. Na stopera sice ještě žádný věk. Je zkušený. Lepší a rychlejší ale už nejspíš také nebude.

Pro Priskeho bude, stejně jako při jeho prvním příchodu, prvořadým úkolem stabilizovat defenzivu. Jako bývalý obránce si také vzal defenzivní složku hry okamžitě pod sebe a bývalý Friisův asistent Michal Vávra, zodpovědný na jaře za defenzivu týmu, je už z Letné pryč. Dle informací v médiích se stal asistentem Radoslava Kováče v Liberci.

Jedno je jisté. Sparta už nesmí dostávat časté laciné góly. Jestli to zvládne se současným personálním složením či ještě nějakou posilu přivede, se teprve uvidí. Zase na to bude mít také asi vliv počet utkání. Jestli bude či nebude hrát celý podzim Evropu.

Hlavní posilou je tak zatím Pavel Kadeřábek, 33letý ex-reprezentant, který se vrátil z dlouholetého bundesligového angažmá v Hoffenheimu. Jistě stále kvalitní hráč. Na druhou stranu, všichni víme, jak nevalně v minulosti návraty českých veteránů na Letnou mnohdy dopadaly.

Pavel Kadeřábek „model 2025“ také už nebude tím mladým borcem ze sezon 2013/14 a 2014/15, kdy neúnavně „piloval“ lajnu nahoru-dolů. Odehrál tehdy za dvě sezony jen v české lize 55 utkání, v nich vstřelil jako pravý obránce 8 gólů a na 15 přihrál. To byla skvělá bilance, kterou si vysloužil německé angažmá. Po deseti letech se logicky vrací už trochu jiný hráč. Ostřílený. Mnohem zkušenější. Otázkou je, jestli také stejně výkonný a hladový po úspěchu.

Ve výborné formě hrající Pavel Kadeřábek určitě může být velkou osobností týmu. Může jít jako profesionál ostatním osobním příkladem. Avšak extrovert a lídr jako Ladislav Krejčí to nikdy nebyl a nebude. Je tedy otázkou, kdo v Priskeho staronovém týmu chybějícího burcujícího lídra nahradí. Friis nikoho takového za celou sezonu nenašel. Pokoušel se o to Qazim Laci, ale navenek to působilo spíš jako nechtěná parodie. Krejčího přirozenost v tom prostě nebyla.

Další otázkou je, jak se Brian Priske vypořádá s nasazováním Kadeřábka a Preciada do sestavy, pokud budou oba k dispozici a zdraví. Oba jsou zvyklí hrát (wing) beka vpravo. Vejdou se snad Priskemu do sestavy oba? Nebudou se navzájem plést? Anebo zůstane Preciado sedět? Ve hře pořád může být i Preciadův odchod ze Sparty. Je mu 27 let. Po tom, co toho ale v minulé sezoně moc nenahrál, se asi na něj odpovídající nabídky Spartě zrovna nejspíš nehrnou.

Na jaře jsme viděli, jak dokáže Angelo Preciado „blbnout“, když je se svojí situací nespokojený. Přijde na hřiště v průběhu hry, dělá nepochopitelné fauly na červenou. Přitom PAN fotbalista to bezesporu je. Pokud bude zdravý, ve formě a na place soustředěný a ukázněný.

Formálně je nutné mezi příchody zařadit též návrat reprezentačního útočníka Jana Kuchty, jehož jarní hostování z dánského Midtjyllandu Sparta dle předpokladu proměnila v trvalý přestup. V týmu zatím také zůstává ofenzivní záložník či útočník Adam Karabec, který minulou sezonu hostoval v druholigovém Hamburger SV. Německý klub do Bundesligy postoupil. Karabec hrál poměrně pravidelně. Němci ale na něj podmínky opce na přestup poněkud překvapivě neuplatnili. Požadovali údajně po Spartě slevu. K dohodě zatím nedošlo. Situace se ale ještě může změnit. Stále je čas. Hráč se připravuje na Letné. Zůstane? Dostane od Priskeho prostor v nové sezoně, anebo opět půjde hostovat? Jeho kariéra delší dobu stagnuje. Ani na nedávném EURU U21 Adam Karabec nijak neoslnil.

Úplnými nováčky na Letné jsou naopak dva záložníci: 21letý ofenzivní Slovák Dominik Hollý z Jablonce a další ofenzivní fotbalista, 24letý Santiago Eneme z Rovníkové Guinee, který přišel z Liberce. Oba mají za sebou velmi dobro sezonu na severu Čech a měli by zabojovat o místo na slunci. V kádru je zpět také 24letý Nor Markus Solbakken, který byl minulou sezonu na hostování v italské Pise, kde si ale moc nezahrál. Bylo by překvapením, kdyby se na Letné uplatnil.

Hlavním tématem tedy bude, zda se Priskemu podaří „resuscitovat“ starou sestavu, z které mu schází pouze Krejčí s Vitíkem. Tedy dva tehdejší stopeři. Každopádně sestavu musí oživit a doplnit také novými hráči. Otázkou číslo jedna však bude, zda se do bývalé formy opět dostanou Vindahl, Panák, Sorensen, Kairinen, Birmančevič, Laci, Kuchta a další. Zda bude znovu na ligových a evropských trávnících „řádit“ kdysi obávaný útočný trojzubec Birmančevič - Kuchta - Haraslín. Snad jediným, kdo se za své výkony v poslední sezoně nemusí stydět, je posledně jmenovaný.

Uvidíme… Nejspíš to netuší ani Brian Priske. Avšak lze očekávat, že svým „starým“ věří a zkusí je nasadit jako první variantu. Až pokud se ukáže, že to takto skutečně už nejde, budou následovat záložní plány.

Pokud se Spartě vrátí do pohody ofenzivní hráči, bude mít dopředu určitě zase svoji nespornou sílu. Pro mě je větším otazníkem, jak se jí podaří personálně a výkonnostně zvládnout defenzivní část hry, která byla po celou minulou sezonu pod Friisem špatná. Někdy až tragická. Sparta často v utkáních dostávala „hloupé“ góly. Po velmi naivních chybách. To bude alfa a omega úspěchu. Každý úspěšný tým musí stát na výborné práci defenzivy. Nejen „čistokrevných“ obránců, ale všech hráčů v sestavě, kterým musí fungovat spolupráce.

Jak už bylo řečeno. Spartu tlačí čas. 19.července začíná Chance liga. Sparťané v prvním kole zavítají do Jablonce. 27.července pak budou na Letné hostit Mladou Boleslav. Ještě před duelem s „Bolkou“ je ale čeká boj o ligovou fázi evropské pohárové soutěže.

Ve čtvrtek 24.července vyzvou Sparťané poraženého z prvního předkola Evropské ligy mezi Legií Varšava a FC Aktobe.

Všeobecně se očekává, že by měli narazit na kazašský klub. K prvním utkání budou Letenští cestovat na půdu soupeře. Odveta se odehraje 31.července v Praze. Zda se Sparta utká s kazašským klubem nebo varšavskou Legií, se dozví ve čtvrtek 17. července, kdy se hraje odveta prvního předkola Evropské ligy.

Aby Sparta postoupila do ligové fáze Konferenční ligy, musí postupně zdolat tři soupeře. Ve všech třech případných dvojzápasech by měla být mezi nasazenými. Pokud ale kdekoli na této cestě padne, účast v pohárové Evropě pro ni definitivně v této sezoně skončí. To by byla další nepříjemná rána pro fanoušky, hráče i management klubu. Také českému národnímu koeficientu by to pochopitelně neprospělo.

Na druhou stranu by to Spartě dále poskytlo možnost hrát takřka celou sezonu pouze jednou týdně. Soustředit se pouze na Chance ligu. Tedy stav, který poznal Brian Priske s týmem v jeho první sezoně, jež nakonec vedla po špatném úvodu až k překvapivému titulu.

Uvidíme, jak to Sparta zvládne. Pokud zdolá v prvním dvojzápasu (pravděpodobně) kazašského soupeře, čekají ji v srpnu další (možná) dvě předkola Konferenční ligy. K tomu pět utkání v Chance lize. Jen za srpen může sehrát devět soutěžních utkání. Sparta se tedy hned v úvodu zřejmě pořádně zapotí. Brzy bude zřejmé, jak na tom na začátku sezony je.

Další zdroje: Livesport.cz, webové stránky AC Sparta Praha, Betarena.cz, Transfermarkt.com