Článek
Skandální nařízení pokutového kopu rozhodčím Patákem v zápase Admira Praha – České Budějovice „B“ v ČFL, tedy třetí nejvyšší soutěži, se v posledních dnech probíralo snad ve všech sdělovacích prostředcích. Zaznamenal ho patrně i ten, koho fotbal jinak vůbec nezajímá. Penalta to byla zjevně vymyšlená. Situace skandální.
Indicie jsou takové, že v pozadí jsou sázky na stav prvního poločasu utkání. Proto „musel“ rozhodčí Paták zřejmě konat. Nastavení první části hry neúměrně prodlužoval. Penaltu si vymyslel v situaci, kdy se vůbec nic nestalo. Českobudějovický obránce se hráče prakticky nedotkl. Hráč Admiry pokutový kop proměnil. Admira tak zvýšila vedení na 2:0. Nakonec utkání 2:1 vyhrála.
Při Patákových dlouholetých zkušenostech je překvapivé, že to učinil tak okatě. Člověk by čekal, že si vybere nějakou situaci v chumlu hráčů při rohu či nějaké jiné standardce v pokutovém území, kde o různé držení a strkanice není nouze. Místo toho nařídil penaltu v situaci, kdy nemohla být ani náhodou. Zřejmě si byl jistý „v kramflecích“, že mu i toto projde. To by ale znamenalo, že tak nejspíš nejednal poprvé. Ono by to také možná i prošlo, kdyby nezačala být věc tak široce medializováno. Zřejmě zejména díky skutečnosti, že pražskému utkání byl přítomen redaktor deníku Sport Pavel Hartman. Navíc současným manažerem Dynama je bývalý novinář stejného deníku Jan Podroužek. Ten sice na utkání přímo nebyl, ale záznam se k němu od českobudějovických trenérů brzy dostal.
Utkání se široce rozebíralo. Hodně lidí se divilo, že člověk s takovou pověstí stále ještě řídí třetí nejvyšší soutěž. V samotném utkání byl předmětem diskuzí fakt, že Admira pokutový kop proměnila, i když bylo nad slunce jasné, že byl jednoznačně vymyšlený. Mnozí, včetně autora tohoto článku, se domnívají, že hráč Admiry mohl kopnout míč ze značky pokutového kopu úmyslně vedle branky. A tím nekalý záměr rozhodčího zmařit. To se nestalo. Admira gól vsítila. Potřebovala vyhrát. Před začátkem utkání byla po dvou kolech soutěže bez bodu.
Trenér Admiry Peřina svůj tým a klub v médiích bránil, že to byla nepřehledná situace, seběhlo se to moc rychle, on i hráči nestačili zareagovat. Ti, co říkají, že Admira neměla penaltu proměnit, se prý podle něj nedokážou vcítit do takové situace. Je to ale takové to klasické, co se říkává: „Vy jste fotbal asi nikdy nehrál, vy to nemůžete pochopit“. V jiném vyjádření v diskuzi pod mým prvním článkem na Seznam Medium trenér Admiry napsal: „Zde je každému jasné, oč ve skutečnosti šlo,“ čímž naznačoval sázky a důvod, proč rozhodčí takto konal. Tedy si trenér sám sobě tak trochu v různých vyjádřeních odporuje. Na jednu stranu „se to seběhlo rychle, nešlo zareagovat,“ na druhou „zde je každému jasné, oč šlo.“
Trenér Admiry se fakticky ničeho špatného nedopustil. Není jeho povinností dát pokyn hráči, aby penaltu v takovém případě neproměnil. Ale kdyby to udělal, byl by frajer! V diskuzi pod mým prvním článkem, „Hodně pochybná penalta na Admiře. Celé je to ale nejspíš mnohem horší“, do které se trenér Peřina sám zapojil, tvrdil, že gól z penalty Admiře žádné body nepřinesl, když to bylo „jen“ v první půli a za stavu 1:0. Ano, bylo to v první půli, body se skutečně rozdělují až po utkání, ale Admira díky této brance nakonec 2:1 vyhrála!
Tým, který má kopat pokutový kop, samozřejmě nemá žádnou povinnost penaltu „zahodit“, i když ví, že je zcela vymyšlená. V praxi se to děje zcela výjimečně. Avšak také se takovéto penalty opravdu běžně nenařizují. Tato situace byla mimořádná. To penalta nebyla ani náhodou. Tam nebylo ani procentíčko ke spekulacím, jak to u penalt bývá. Pověst rozhodčího Patáka, kterému se roky ve fotbalových kruzích říkalo „řezník z Horní Břízy“, byla navíc všem známá. Pokud v tom tedy Admira „nejela“ a penalta nebyla na její „objednávku“, bylo jasné, že je to iniciativa samotného rozhodčího. Pak asi jiné zdůvodnění, než sázky, neexistuje.
Admira penaltu proměnila. Dá se to na částečně pochopit. Potřebovala vyhrát, hodilo se jí jít do vedení 2:0. Ostatně od rozhodování na hřišti za normálních okolností nejsou hráči či trenéři, ale rozhodčí. Toto rozhodnutí rozhodčího bylo však naprosto skandální. Nechci trenéra ani hráče Admiry soudit. Ničeho se nedopustili. Také však ničemu ani nezabránili, i když mohli. Pokud Admira situaci využila, gól vstřelila, nelze se pak z její strany chovat ublíženecky.
V médiích se objevila informace, že původní střelec Admiry údajně oznámil rozhodčímu, že penaltu kopne vedle. Ten mu prý odvětil, že pokud to udělá, vyloučí ho! Šel tedy proto kopat jiný hráč a penaltu dal. Nevím, zda se to tak seběhlo. Nikdo to jednoznačně nepotvrdil. Avšak také nevím, proč by se měl střelec předem svěřovat rozhodčímu s tím, že míč kopne vedle. Mohl tak přece učinit bez „požehnání“ rozhodčího. Když rozhodčí nařídil zjevně úmyslně takovou penaltu, pak se mu asi nebudu svěřovat s tím, že mu chci záměr překazit.
Je zajímavé, jak média tuto informaci přebírala a přijala tuto verzi. Snad nikdo se nad tím nepozastavil. Pokud tak hráč učinil a rozhodčí mu odpověděl takovou nestoudnost, měl hráč okamžitě informovat kapitány obou týmů a trenéry, aby bylo zajištěno, že o tom budou vědět „všichni“ a jen tak to už nezapadne. Místo toho tedy údajně první střelec „sklopil uši“ a jiný hráč místo něj za Admiru penaltu proměnil. Představa, že se hráči tak moc bojí obyčejného vyloučení, není moc věrohodná. Jako kdyby jindy červenou kartu za nic nedostali.
Komise rozhodčích zasedla a rozhodčího Patáka vyloučila. Samozřejmě, jiná možnost ani nepřicházela v úvahu. Nebylo moc co řešit. Komise předala rozhodčího k řešení Disciplinární komisi. O případ se zajímala také Etická komise. Nic z toho ale podle všeho nebude. Rozhodčí Paták, po vzoru jiných výtečníků z minulých kauz, podal okamžitě žádost o zrušení členství ve fotbalové asociaci. Tím bude veškeré jednání zřejmě zastaveno. Nehrozí mu už žádný trest od fotbalových orgánů. U těch mimo fotbal bude záležet, jak se k situaci postaví policie, případně státní zástupce a soud, pokud to k němu dojde.
Jestliže rozhodčí Paták z řad členů fotbalové asociace sám dobrovolně vystoupil, mělo by to být definitivní a navždy. V nedávné minulosti se bohužel objevily případy, kdy rozhodčí vystoupili, aby předešli trestům, které mohou být i citelně finanční. Po pár letech se ale v tichosti do asociace na okresní či krajské úrovni opět vrátili. Přes různé „kamarádíčky“ se opět prodrali trochu „nahoru“. Někteří znovu pískají. Jiní už nepískají, ale jsou delegáty. Je strašné, že lidé s takovou pověstí jsou vzati zpět a dnes řídí znovu utkání, či hodnotí jiné rozhodčí. Tak jen doufám, že se pan Paták neobjeví za pár let, až to „vyšumí“, jako delegát na nějakém fotbalovém utkání.
Rozhodčí Paták byl měl mít doživotní zákaz výkonu naprosto všech funkcí ve fotbale. Takový zákaz by v podobném případě mělo být možné udělit, i když rozhodčí „utekl“ z členství v asociaci. Je třeba změnit v tomto duchu stanovy asociace! Než asociace akceptuje ukončení člena, má v takovém mimořádném případě být rozhodnuto o doživotním vyloučení. Tedy nemožnosti návratu. Volal jsem po tom už dříve. A nebyl jsem sám. A stále nic.
Admira přišla s návrhem opakovaní utkání, což ji slouží ke cti. Alespoň zpětně se zachovala správně. O osudu utkání ještě není rozhodnuto. Obecně je opakování utkání kvůli pochybení typu „chybně nařízená penalta“ nesprávné. Vyvolává precedens. To by pak chtěl každý týden nějaký klub opakovat utkání, protože penalta proti němu byla nařízená nesprávně. Byl by v tom ještě větší „guláš“. Tento případ je ale tak výjimečný, že bych byl mimořádně pro opakování utkání. Zatím to však vypadá, že se opakování utkání nedočkáme. Podle fotbalových řádů to prý není možné. To je také tak trochu typické pro české prostředí. Vždy se najde důvod, proč to u nás správně vyřešit nejde.
Toto skandální utkání je činem jednotlivce, který byl kýmsi ovlivněn. Jsou za ním sázky. Je otázka, zda bude policií vyšetřeno pozadí události, či zda si to „řezník z Horní Břízy“ vezme s sebou jednou do hrobu. Bojím se spíš druhé verze. Každopádně ale není možné nad celou situací mávnout rukou s tím, že to bylo pochybení jedné osoby, a mohou za to přece jen sázky. Jinak je vše v pořádku. Není!
Jak je možné, že člověk s takovou minulostí a pověstí dál řídil utkání třetí nejvyšší soutěže? Jsou další takoví rozhodčí či delegáti s velmi pochybnou pověstí a problematickou ligovou minulostí na listinách těchto soutěží?
Je třeba provést revizi listin rozhodčích a delegátů ČFL a divizí.
Pochybné záležitosti se dějí v těchto soutěžích roky. Ted´ šlo „jen“ o sázky. Ale je veřejným tajemstvím, že dlouhodobě dochází také k ovlivňování rozhodčích některými kluby. Když s tím chce někdo něco udělat, neúčastnit se toho, vždy se se zlou potáže. Výsledkem bývá, že dotyčný skončí s pískáním, hraním či funkcionařením. Sponzor, který u toho nechce asistovat, raději odejde z klubu a ukončí působení ve fotbale.
Mnoha lidem v klubech to takto vyhovuje. Zvykli si tak za dlouhé roky fungovat. Mají pro to pochopení. Jednou má problém jejich soupeř, a potřebuje vyhrát, za půl roku či za rok ho budou mít možná oni. A tak „ruka ruku myje“. Kluby a funkcionáři ve skutečnosti z velké většiny ani nechtějí změnu k lepšímu. Nechtějí čisté a poctivé prostředí. To bylo ostatně zjevné, když končila éra Romana Berbra.
V soutěžích třetí ligy a divize bylo zdaleka nejvíce zastánců „starých pořádků“. Mluvil o tom i Vladimír Šmicer v pondělní pořadu Tiki Taka. Řekl, že když tehdy objížděl kluby, jednoznačně nejhorší situace byla v ČFL a divizi. Mnozí lidé v klubech v těchto soutěžích žádný ozdravný proces nechtěli.
Zdroje:
O2 TV - Tiki Taka 21.8.2023
