Článek
Odpolední utkání přinesla zajímavé výsledky. Hráči pražských Bohemians zvítězili na domácím stadionu v tabulkově sousedském duelu před takřka 6 tisíci diváky 2:0 nad Jabloncem. Větší překvapeni se konala v dalších dvou duelech.
Krize olomoucké Sigmy pokračuje. Tým získal z posledních pěti utkání pouhé čtyři body za remízu doma s Bohemians a výhru v Ostravě. Prohrál však v Českých Budějovicích, v Mladé Boleslavi a nyní dokonce na domácím stadionu s Pardubicemi. Sigmě nepomohla výměna trenéra, když odvolaného Jílka nahradil jeho asistent Saňák. Olomoucký tým tentokrát potopil v 32. minutě obrovskou minelou brankář Macík, kterému Benešova malá domů proběhla pod podrážkou a domácí golman tak poslal hosty do vedení. Sigma pak tlačila, gól ale nevstřelila, naopak v závěru inkasovala druhý. Pro Pardubice v boji o záchranu velmi důležité body, za to v Olomouci mají další důvod k zamyšlení, co dál. Olomoucká fotbalová veřejnost je už delší dobu nespokojená a dává to najevo. Nutno říct, že oprávněně.
Překvapivý výsledek přineslo také utkání Viktorie Plzeň se Slovanem Liberec. Domácím se v poslední době daří, tentokrát to ale před skoro 10 tisíci diváků nepotvrdili. Viktorii chyběli kvůli žlutým kartám Tomáš Chorý a Lukáš Červ, pro nemoc navíc stoper Robin Hranáč. A evidentně se to na hře domácích projevilo. Mužem utkání byl 24letý Chorvat Kulenovič, střelec dvou branek Liberce, který na sebe upozornil už v předchozích duelech. Tentokrát své šance proměnil.
Šlágrem dne bylo podvečerní utkání na Slovácku. Slavia přijela s jediným cílem - vyhrát. Když chce bojovat o titul, jiný mít ani nemůže. Domácí chtěli zlomit špatný trend jarních výkonů i výsledků.
První poločas přinesl na české ligové poměry velmi dobrý fotbal. Oba týmy chtěly hrát ofenzivní fotbal. Hrálo se nahoru - dolů. K vidění byly pěkné akce a příležitosti na obou stranách. Slavia šla do vedení v 29. minutě gólem Lukáše Provoda z dálky po uvolnění z autového vhazování Douděry, které připomnělo doby, jak podobně ve Slavii auty vhazoval Vladimír Coufal. Provodova střela byla pěkná, pohotová, ale žádná trefená šibenice to nebyla. Nelze se ubránit dojmu, že domácí gólman Heča měl střelu vyrazit. Nebo se aspoň o to pokusit. On se za ní však jen ohlédl a rezignoval. A to nikdy nepůsobí dobře.
Slovácku se podařilo po jedenácti minutách vyrovnat, když Vecheta dorážel do prázdné branky. Rodilo se drama, ale Slavii se podařilo ještě před přestávkou vstřelit druhý gól. Opět z dálky, střílel Václav Jurečka. Milan Heča po míči sice tentokrát skočil, ale k tyči na něj nedosáhl 1:2. Také na druhé brance má dle mého názoru ex-sparťanský gólman Slovácka svůj podíl. Každopádně dúležitý okamžik utkání. Kdyby šly týmy do kabin za stavu 1:1, vypadala by druhá půle asi trochu jinak.
Další důležitý moment přišel v 54. minutě. Heča podrazil v pokutovém území slávistu Wallema, míč šel k dalšímu hráči Slavie, který vystřelil do tyče. VAR však přivolal rozhodčího - penalta. Bývalý hráč Slovácka ve službách Slavie, Václav Jurečka nemá se svým bývalým klubem slitování - 1:3. Ve třech zápasech za Slavii proti Slovácku vstřelil už sedm gólů!
Nutno říct, že penalta to byla poměrně jasná už z reálného záběru. Kdyby nešel míč ke slávistovi, asi by ji nařídil rovnou hlavní rozhodčí Rouček.
Třetí gól a potřetí nebyl bez viny domácí brankář Heča, který hrál nešťastné utkání. Třetí branka také trochu změnila charakter hry. Pro Slavii to byla pojistka. Už se nemusela logicky hnát do útoku a riskovat gól Slovácka do otevřené obrany. Slavia se soustředila na držení míče a výsledku.
Má také výhodu v kvalitnější lavičce, proto si mohla dovolit prostřídat hráče. Dolů tak šel pod žlutou kartou hrající Jurečka, a Ševčík, který často laboruje se zraněními. Přišli Zafeiris a Dorley. Později ještě Tomič místo Douděry, Jurásek místo Wallema a Tijani místo Chytila. Prostřídalo také Slovácko, avšak zápas ukázal známý jev, že možnost pěti střídání nahrává bohatším týmům s kvalitnějšími náhradníky. Ale to je celosvětová skutečnost. Vidíme to i v jiných ligách.
Utkání mohl zdramatizovat ještě střídající Marko Kvasina, ale v 81. minutě smolně trefil levou tyč.
Na Slovácku se hrál velmi dobrý ligový fotbal, který splnil představy o tom, jak by měl atraktivní ligový mač vypadat. Hrálo se ofenzivně, s běžnými fauly, které vyplývají ze hry. Několik žlutých karet přinesl až nervóznější závěr, který vyplynul hlavně z menší frustrace některých domácích hráčů.
Statistiky utkání jsou velmi vyrovnané. Slovácko mělo dokonce lehce vetší držení míče, 51 %. Na střely na branku vyhrála Slavia 8:7, na přímé kopy 15:14, na rohové 5:4. Slovácko udělalo o jeden faul více než Slavia a obdrželo 4 žluté karty oproti dvěma pro Slavii. Zajímavé je, že ač to bylo ofenzivní utkání s řadou rychlých útoků, nebyl v něm odmáván a odpískán ani jeden ofsajd.
Hraje se však na góly a Slavie byla v tomto směru jednoznačně lepší. Vytvořila si více šancí. A hlavně, vstřelila z nich tři branky. Rozhodly také výkony brankářů. Slávista Staněk chytal dobře. Domácí Milan Heča dostal dva góly z dálky. Možná byl proti němu i silný vítr, který mu situaci ztížil. Faktem je, že tým nepodržel. A bez toho se proti favoritovi bodovat nedá.
Slavii vyhovovalo, že Slovácko chtělo hrát fotbal. Nebyl to „zaparkovaný autobus“, který proti oběma „S“ praktikuje většina ligových týmů. Slavii také výrazně pomohl druhý gól „do šatny“, a pak i třetí, který utkání definitivně rozhodl. Slavia se tak nedostala do situace, která se jí někdy ve venkovních zápasech stává. Tedy, že prohrává a musí utkání otáčet. Nebo, že sice vede, ale má problém dát „pojišťovací“ gól.
Slovácku to na jaře výsledkově nejde. Tentokrát rozhodně nehrálo špatně, ale střelecky se prosadilo jen jednou, naopak třikrát inkasovalo po chybách. Slavii se také podařilo pokrýt domácího tvůrce hry, Marka Havlíka. Týmu Slovácka chybí celé jaro pro zranění veterán Michal Kadlec, který už se možná ani nevrátí. Někteří hráči chtě nechtě stárnou, klub má své finanční limity a jen těžko tuto odcházející kvalitu nahrazuje.
Hrálo se před vyprodaným stadionem, 8 tisíc diváků. Je zřejmé, že venkovní utkání Slavie a Sparty v poslední době hodně táhnou. Oba kluby doprovází také početná skupina vlastních fanoušků. Jsou na ně zvědaví i fandové obou „S“ po celé zemi. Konfrontace s pražskými velkokluby je zajímavá pro fandy ostatních klubů.
Sobotní výhry Liberce v Plzni a Pardubic v Olomouci, i výkon Slovácka proti Slavii, byť výhru nepřinesl, myslím dávají jasnou odpověď na to, zda hrát první ligu nadále s šestnácti týmy. Rozhodně ano.
Zdroje: přenos O2TV, statistiky Livesport
