Článek
Ale, že by snad mohla srovnat výsledek z prvního duelu, vynutit si prodloužení či přes AC Milán dokonce postoupit, tomu věřili asi jen ti největší optimisté. To by se muselo sejít mnoho okolností ve prospěch domácího týmu. Slavia by musela dostat hostujicí obranu pod tlak, proměnit šance a neinkasovat z brejků italského týmu. A to je skoro nereálná kombinace.
Slavia se o to v úvodu pokusila. Začala velmi aktivně. Vynutila si tlak. Ten však poměrně snadno rozbilo trojí ošetřování hostujícího brankáře Maignana. Díky tomu se v úvodu více nehrálo, než hrálo.
Klíčový moment nastal v 16. minutě hry. Holeš na půlce fauloval. Hostující hráč byl ošetřován. Rozhodčí kupodivu neudělil ani žlutou kartu. Byl však povolán k VARu a po delším zkoumání videa Holeše ve 20.minutě utkání vyloučil!
Přísnější vyloučení.Televizní expert ČT, bývalý ligový hráč David Kobylík, s ním jednoznačně nesouhlasil a silně kritizoval švédského rozhodčího. Já si zase dovolím nesouhlasit s Davidem Kobylíkem. Netvrdím, že se vždy a všude za takové zákroky volá k videu a vylučuje. Na druhou stranu to byl prostě jasný šlapák. Nebyl to nějaký zjevný nesmysl či výmysl rozhodčích.
Hráč je prostě zodpovědný za pohyb své nohy a takové dupnutí na nohu soupeře lze ocenit červenou kartou. Jak se někdy říkává, rozhodčí si ji obhájí. Holeš mohl hrát míč. Měl k němu výrazně blíž. Místo aby hrál, rozhodl si udělat tělem prostor a míč si „přikrýt“. Přitom však zjevně podrážkou dupnul na nohu soupeře, který se mu tam „připletl“. Být to obráceně, tedy faul na Holeše, který by se svíjel po takovém ostrém zákroku uprostřed hrací plochy, dovedu si představit, že by Kobylík a spol. také volali po vyloučení hráče italského klubu.
Někteří lidé říkají, že to bylo na začátku utkání, že to je necitlivé, že ho tím rozhodčí znehodnotili. Svým způsobem určitě ano. Hlavní udělil po zásahu VARu červenou kartu. Slavia šla do deseti a od té chvíle bylo prakticky vše rozhodnuto.
Ale mohou za to rozhodčí? Ti jen dělali svoji práci. České týmy však nejsou moc často zvyklé na to, že rozhodčí ve Fortuna lize vyloučí hráče hned v úvodu utkání. Většinou se předpokládá, že dá za ostrý faul maximálně žlutou kartu. Někdy ani tu ne. A Slavia a Sparta na něco podobného nejsou na svých domácích stadionech zvyklé už vůbec. Čeští rozhodčí si jim často netroufnou dát ve Fortuna lize mnohdy ani v průběhu utkání druhou žlutou kartu. I když je pravidlově jasná. Stačí si vzpomenout na nevyloučení Ryneše na Slovácku či Peška s Libercem.
Když pak rozhodčí sparťana či slávistu vyloučí, je „oheň na střeše“, co si to jako dovolil. Máme čerstvé příklady: Krejčího v Plzni a Holeše s Milánem. Obě vyloučení jsou zpochybňována.
Čeští hráči ve Fortuna lize bohužel často nahrazují horší technickou vyspělost „bojovností“. Mnohdy jsme v ligových duelech svědky toho, že hráč si špatně zpracuje míč, ten mu odskočí, hráč ho chce vybojovat zpět. Místo, aby souboj ustál a pokusil se míč získat čistě, „zajede“ na dlouhou nohu šlapákem na nohu soupeře. To je takový klasický nešvar české ligové scény. V poslední době jsme takových vyloučení viděli několik. Jsou to často velmi nebezpečné zákroky.
Holešův zákrok nebyl úplně z tohoto ranku, nicméně to ostré došlápnutí podrážkou na nohu soupeře tam bylo také. Čeští hráči si prostě musí zvyknout, chtějí-li obstát v evropském kontextu, že takové zákroky, jako ten Holešův, se mohou pískat a vylučovat za ně.
Není to ostatně poprvé, co Slavia doplatila v posledních letech v utkání evropského poháru na vyloučení hráče. Takových případů bychom našli v slávistické éře Jindřicha Trpišovského docela dost.
Slavia má za dvě utkání s AC Milán dva vyloučené hráče. To o něčem svědčí. Červené karty Dioufa a Holeše ovlivnily průběh obou utkání a šance Slavie v nich. Slavia se může cítit ukřivděně, že obě vyloučení byla neoprávněná, ale je to dobrá cesta? Nebylo by lepší raději z těchto situací vyvodit nějaké poučení pro budoucnost? Evropa se Slavii přizpůsobovat nebude. Slavia se musí přizpůsobit Evropě, když se v ní zákroky posuzují jinak než v české lize.
Vyspělé evropské klubyse snaží hrát na co nejmenší počet faulů. Odebírat míče, pokud možno čistě. Mít co nejméně karet. Nemít vyloučené hráče. K tomu trenéři špičkových klubů vedou hráče. To svědčí o vyspělosti týmů. Fauly a vyloučení vždy znamenají komplikace, přímé kopy, penalty, góly soupeře, vyloučení, porážky. Tomu se chtějí vyhnout.
V případě Tomáše Holeše to bylo už druhé podobné vyloučení. V srpnu 2021 byl vyloučen už ve 3.minutě utkání s Legií Varšava. Také tehdy to výrazně ovlivnilo celé utkání a šance Slavie v něm. Slavia přišla o Evropskou ligu a spadla do Konferenční ligy. Tehdy to bylo hodnoceno jako Holešův nejspíš neúmyslný, ale velmi ostrý zákrok. Je to jen náhoda, že to bylo dvakrát v úvodu utkání? Nebo je to Holešova přemotivovanost?
Slavia v deseti nemohla být AC Milán důstojným soupeřem. Inkasovala rychle tři branky po hezkých akcích italského týmu, který potvrdil svoji ofenzivní kvalitu. Pak už se utkání prakticky jen dohrávalo. Světlým momentem byl hezký gól Matěje Juráska, který se vrací po zranění a dal už takový druhý po sobě. Stejně pozitivně lze hodnotit výkon Jindřicha Staňka, který chytil několik šancí a ukázal, že by mohl být oporou nejen Slavie.
U soupeře je nutné zmínit stále výborného francouzského veterána Oliviera Girouda. V 37 letech opravdu obdivuhodná výkonnost.
Zdroj: přenos ČT Sport
