Čipy: základ moderního průmyslu i nástroj obchodní války

V dnešní době, kdy i Váš zubní kartáček má v sobě čip, není překvapující, že světová poptávka po čipech neustále roste a evropský průmysl není výjimkou. V Evropě 37 % poptávky tvoří automobilový průmysl, 25 % výrobní průmysl, 15 % komunikační průmysl, 14 % výpočetní technika a 7 % zábavní průmysl. Možná některé zaráží tak vysoký podíl automobilového průmyslu, avšak dnešní auta na spalovací motor potřebují okolo 1000-1500 polovodičů a čipů a elektromobil až dvojnásobek toho. Ekonomické škody napáchané výpadkem čipů pro evropský automobilový průmysl během COVIDu dosáhly odhadem 100 miliard euro.

Jsou společnosti, jako je třeba Intel a Samsung, které mají jak vlastní vývoj a design, tak i vlastní domácí produkci čipů. Jelikož je ale výroba velmi náročná a drahá, mnoho společností začalo outsourcovat výrobu firmám, které se zaměřovaly pouze na výrobu a optimalizaci výrobních procesů. Světově známé značky jako NVIDIA, Qualcomm a AMD mají vlastní značku, patenty, know-how, design, výzkum a vývoj, ale nemají vlastní výrobní kapacity a kontraktují produkci u výrobců, kteří plní výrobní specifikace dle jejich zadaní. Mezi čistými výrobci se postupem času vyprofilovala tchajwanská TSMC, která se stala hegemonem na trhu s čipy a k roku 2022 dosahovala 53,4 % veškeré výroby čipů na zakázku pro zadavatele a 90 % celosvětové výroby čipů o 10 a méně nanometrech. TSMC (ještě s několika dalšími společnostmi) dělá Tchaj-wan odpovědný téměř za čtvrtinu celosvětové produkce čipů.

Postavit továrnu na nejmodernější čipy je technologicky a kapitálově velmi náročné. Začneme u budovy, která musí mít upravené základy, aby otřesy budovy neohrozily na nanometr přesnou výrobu, kde výroba musí probíhat v prostředí bez prachu a s omezeným přístupem lidí. Produkce je vysoce energeticky náročná a může dosahovat až 100 MWh. Neméně je důležitý přístup k vodě, jelikož větší továrny na čipy mohou spotřebovat až 40 milionů litrů vody denně. Postavit takovou výrobnu vyžaduje 10-20 miliard dolarů kapitálových investic a zároveň s tím musí mít investor přístup k nejmodernějším technologiím, strojům, lidským zdrojům a možnost napojit se na světový dodavatelský řetězec. To jsou vstupní bariéry, kvůli kterým se budování výrobních kapacit nejmodernějších čipů stalo výsadou několika málo schopných společností.

Ožehavým tématem posledních let se stala otázka, co by se stalo s dodavatelským řetězcem, pokud by došlo k blokádě nebo invazi Tchaj-wanu ze strany Čínské lidové republiky. Byl to ale až nedostatek čipů během koronaviru, který spustil kaskádu nových politik a strategických změn v dodavatelských řetězcích. Jak USA, tak Evropa se rozhodly navýšit výrobní kapacity a celkově posílit čipový průmysl a jeho subsegmenty na jejich území. USA však šla o krok dál a zároveň se rozhodla torpédovat čínský čipový průmysl. Amerika uvalila restrikce na technologickou spolupráci mezi čínskými a americkými společnostmi, omezila vývoz amerických čipů a výrobních strojů pro polovodiče do Číny a v neposlední řadě se zaměřila i na lidské zdroje. Bidenova administrativa zakázala americkým občanům podporu vývoje a produkce čipů v čínských společnostech. Mnoho zaměstnanců čínského čipového průmyslu byli naturalizovaní občané USA, kteří se narodili v Číně a těm teď hrozí, že mohou přijít o své americké občanství nebo povolení k pobytu. Tento posun v čipové politice USA se přelil i do Evropy. Výrobní stroje potřebné pro výrobu nejmodernějších čipů o velikosti 5nm a menší můžete vyrábět pouze se stroji od nizozemské firmy ASML, která má na ně celosvětový monopol. Právě tyto stroje bylo po nátlaku USA zakázáno exportovat do Číny nizozemskou vládou. To vše má za cíl omezit čínský přístup k nejmodernějším čipům, které se používají kupříkladu v umělé inteligenci, pokročilých zbraňových systémech, superpočítačích, ale i v nejnovější spotřební elektronice. Kupříkladu nový iPhone 14 Pro využívá chip o velikosti 4nm a něco takového teď není schopný čínský čipový průmysl vyrobit. Konkurenční Huawei si kvůli americkým sankcím ani nemůže nechat vyrobit na zakázku podobný čip od TSMC nebo Samsungu.

Je evidentní, že přístup k čipům je kritický pro moderní ekonomiky a jejich konkurenceschopnost. Covidová čipová krize nám ukázala slabinu v našich dodavatelských řetězcích a konflikt mezi USA a Čínou nám ukázal, jak se dají čipy využít jako zbraň v ekonomické válce. Je teď tedy čas na evropských představitelích, jaké si z toho vezmou ponaučení.