Článek
Ano, někdy příliš byrokracie, pomalejší tah na branku nebo méně efektivní alokace zdrojů. Představuje však v kontrastu s tím tržní prostředí vždy ideální svět? Z komentářů, co někdy čtu v článcích, nebo spíše v diskusích pod články, by se mohlo zdát, že ano.
Jenže díváme-li se kriticky na fungování státu, proč neuplatnit stejně kritický pohled i jinde? Pro zlepšení našeho hospodářství bychom potřebovali lépe fungující stát, píše se třeba. Není ale potřeba změnit něco třeba i v samotném hospodářství?
Nechci se pouštět do složitých úvah, zůstal bych jen u spotřebitele (občana). Je pak vždy jednání na úřadě pro něj méně komfortní než u soukromého dodavatele? Který třeba kamennou pobočku zrušil a provozuje již jen telefonní linku a komunikaci přes internet, třeba prostřednictví virtuálního asistenta? Tlak na ziskovost potom nemusí i při vyšší efektivitě znamenat nutně nižší ceny. Aktuálním tématem jsou potom např. ceny energií, potravin, mobilního volání či otázka monopolu nebo oligopolu, který vede k neúměrnému navyšování zisku.
Jistě potřebujeme fungující trh. Stejně jako fungující veřejný sektor a veřejné služby. Na prvním místě by potom neměl být ani zájem státu, ani zájem velkých peněz, ale patrně zájem občana (spotřebitele). Je pak pro občana výhodnější, když svoz odpadu, dodávky vody, výrobu elektřiny, zajišťuje obec (stát), nebo soukromá firma (v některých případech placená z veřejných peněz, v některých ze zisku)? To jsou podle mě praktické otázky, důležitější než salónní debaty o volném trhu nebo marxismu.
