Článek
Jak typické. Někteří neváhají slíbit MHD zdarma, jiní zase tvrdí, že se Lítačka nemá nikdy zdražit. Oba sliby jsou ale asi tak reálné, jako že Greendeal spasí zeměkouli. Tak co s tím?
Veřejná doprava zdarma je nefunkční mýtus. V estonském Tallinnu ji zavedli v roce 2013 a počet automobilů na silnicích se téměř nesnížil. V belgickém Hasseltu museli systém po pár letech zrušit kvůli neúnosným nákladům. Ve francouzském Dunkerque dokonce zjistili, že nové cestující tvořili převážně bývalí chodci a cyklisté, nikoli řidiči aut.
Pokud by Praha měla mít MHD zdarma, potřebovala by najít dodatečných 12 miliard korun každý rok. Už dnes přitom jízdné pokrývá pouhých 15 % skutečných nákladů na provoz. Takový výpadek v rozpočtu by znamenal buď drastické omezení kvality služeb, nebo výrazné zvýšení jiných městských poplatků.
Podívejme se pravdě do očí – roční Lítačka za 3 650 Kč (10 Kč na den) je v porovnání s jinými evropskými městy až směšně levná. Ve Vídni platí 14 400 Kč, v Mnichově dokonce 20 000 Kč. Přitom kvalitou se jim naše MHD vyrovná. Co vyrovná? Předčí je!
Řešením by mohlo být postupné zvyšování ceny jízdného podle jasných pravidel. To by znamenalo automatické navyšování podle inflace a reálných nákladů na provoz. Důležité je ale při tom zachovat slevy pro seniory, studenty a sociálně slabší.
Druhým zdrojem příjmů by mohlo být větší zapojení turistů. Praha ročně přivítá asi 7 milionů návštěvníků, kteří MHD využívají, ale na jejím financování se podílejí stejně, jako my, domácí. Potřebujeme tedy buď speciální turistickou kartu, která by kombinovala jízdné a slevy na atrakce, nebo výrazně zvýšit cenu krátkodobých jízdenek, jako to dělají jiné evropské metropole.
Cesta nekonečných slibů a odkládání nepopulárních, ale nutných opatření je cestou do pekla. Praha potřebuje odvážná rozhodnutí podložená fakty, nikoli další kolo prázdných slibů. Pokud někdo tvrdí, že jízdné by se nemělo nikdy zdražit, nebo dokonce úplně zrušit, měl by také jasně říct, kde na to město vezme peníze.
Stejně jako u parkování či dostupného bydlení, i tady platí, že debata musí vycházet z faktů a směřovat k udržitelnému řešení. Slibovat nesplnitelné by měl být zločin. Pokud se chceme i nadále do práce, do školy nebo večer z restaurace vozit MHD na světové úrovni, zkrátka si budeme muset trochu připlatit.
Jan Recman, místostarosta Prahy 2 za ODS
článek původně vyšel v rámci komentářů pro tištěné vydání časopisu Náš region
