Článek
Přiznám se, že k Visegrádské skupině mám tak trochu osobní a nostalgický vztah. Byl jsem totiž jako novinář přítomen na hradě Visegrád slavnostnímu podpisu deklarace o spolupráci Československa, Polska a Maďarska. Návrh, aby se podpis po jednání v budově maďarského parlamentu v Budapešti uskutečnil právě na Visegrádě, tehdy vyšel od Václava Havla, který měl jako dramatik smysl pro symboly: někde si přečetl, že v listopadu roku 1335 se na Visegrádě sešli český král Jan Lucemburský, polský král Kazimír III. a uherský král Karel I. Robert, aby zde uspořádali poměry vzájemné vztahy a dohodli se na spolupráci ve střední Evropě. Nyní, po 656 letech, měli na stejném místě podepsat deklaraci o spolupráci Václav Havel, polský prezident Lech Wałęsa a maďarský premiér József Antall.
Visegrádská trojka, resp. čtyřka, byla založena s cílem vzájemně se podporovat při cestě do evropských struktur, tedy především do Evropské unie, a nedopustit obnovení sovětského, resp. ruského vlivu ve střední Evropě. Už deset dní po podpisu deklarace - 25. února 1991 – bylo na mimořádné schůzce Politického poradního výboru Varšavské smlouvy rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur této organizace. Prvního července téhož roku byla tato organizace na zasedání v Praze rozpuštěna. Země V4 uzavřely dohodu o zóně volného obchodu (CEFTA); ta sice zanikla vstupem těchto zemí do Evropské unie 1. května 2004, ale k dohodě se mezitím připojily další státy na Balkáně. Vznikl společný visegrádský fond na podporu společných kulturních a vědeckých programů. V4 podpořila proces přijetí dalších východoevropských států do EU.
Dnes visegrádskou skupinu štěpí otázka postoje k ruské agresi proti Ukrajině. Zatímco Česká republika a Polsko jednoznačně Ukrajinu podpořily a podporují, Maďarsko a od nástupu vlády Roberta Fica částečně také Slovensko podporu Ukrajině odmítají. V případě maďarského premiéra Viktora Orbána jde už jednoznačně o protiukrajinské a proruské postoje, které jsou navíc doprovázeny výpady proti Bruselu a institucím Evropské unie.
Nevíme, jak dopadnou dubnové volby v Maďarsku, a zda vůdce opoziční strany „Tisza“ Péter Magyar v případě svého vítězství maďarský zahraničněpolitický kurs změní. Doufejme v to. Pokud by totiž u moci zůstal Viktor Orbán, pak je třeba říci jasně: V4 nemůže sloužit k podkopávání jednoty EU a obnovování ruského vlivu v Evropě, protože to je v naprostém protikladu s cíli, pro které byla založena.
Na něčem podobném se Česká republika podílet nesmí. Než takovouto „spolupráci“, to raději žádnou!
