Článek
Od doby vydání článku pojem „jalová práce“ v mé sociální bublině do jisté míry zdomácněl. Protože umožňuje porozumět jednomu ze zásadních problémů dnešní doby, rozhodl jsem se jej trochu vzkřísit a, jak se říká, pustit dále.
Krátká ale jasná definice „jalové práce“
Na všech úrovních naší společnosti požaduje stát stále více a více jalové práce. Její charakter je takový, že práce se sice koná, ale její užitek je nulový nebo záporný, neboť následkem vzniká jen další požadavek na jalovou práci. Charakteristikou jalové práce tedy je, že se koná (mnohdy náročná a pod trestem vymáhaná) práce s nulovým výkonem. Tj. výsledkem této práce není nic smysluplného, užitečného, nic co by přinášelo nějakou hodnotu. V běžné řeči bývá jalová práce zaměňována s termínem „papírování“. Je to proto, že toto tzv. „papírování“ je nejobvyklejší formou jalové práce, není však formou výhradní.
Protože z jalové práce neplyne žádný nebo (vynaloženému výkonu) přiměřený užitek, je konání této práce vymáháno státem (tedy prostřednictvím státem přímo či nepřímo ovládanými institucemi) legislativně a to často až likvidačními pokutami, nezřídka pak hrozbou vězení. A tak neustále stojíme před rozhodnutím, zda vykonat danou jalovou práci, nebo „jít něco dělat“, tj. něco o čem víme, že nám to nejspíše přinese užitek, nebo něco, co nás pálí více. Vážit riziko jsme ale nuceni i proto, že mnohdy nevíme, jak danou jalovou práci vykonat správně (předpisy jsou nejasné, záměrně) nebo je její správné provedení časově příliš náročné.
Jalová práce a veřejný dluh
Jalová práce je pak také podstatnou součástí schodku našeho státního rozpočtu a celkově i veřejného dluhu. Jen nevíme jak velkou, protože vlastně vůbec nereflektujeme, že zde něco takového jako jalová práce existuje. Když ale (například) úředník a podnikatel spolu stráví krásný den jalovou prací, jsou to dva pracovní dny, které někde chybí. A to je prosím náplní některých pracovních pozic prakticky téměř výhradně jalová práce. Zde žádná hodnota nevzniká, práce to sice je, ale jalová! Tedy čistě nákladová položka, jako byste vykopali jámu a kolega ji za vámi zahrabal. Ostatně Kocourkov spisovatele O. Sekory byl jalové práce plný.
Jalovou prací dnes nejsou postiženi jen podnikatelé, ti jsou samozřejmě tradičními příjemci tohoto neštěstí, ale dnes se navzájem jednotlivé útvary státu jalovou prací poškozují a uvádějí do stavu nefunkčnosti. Ředitelé škol si tak například stěžují, že musí pracovat se stále větším množstvím výkazů, tabulek, plánů a formulářů, a to aniž by dostali finanční prostředky na vykonání této jalové práce. Kde se toto promítne? No přeci na kvalitě vzdělání a to nejen po stránce obsahové, ale i v dalších aspektech. Učitelé tento čas musí vzít ze své práce se studenty. Kde jinde by ho vzali. Jalová práce se sama neudělá! A stejné je to ve zdravotnictví, na ministerstvech, orgánech státní správy … v podstatě kdekoli si vzpomeneme!
Proč jalová práce vzniká a roste do obludných rozměrů? Korporace a byrokrat, který „má práci“ a může povýšit, protože přijme další podřízené a je správcem rozsáhlejších aktivit. To je pravý smysl jalové práce. Dnes se totiž mnoho lidí pracovně vykazuje „jalovou prací těch druhých“. Proč a jak k tomu dochází velmi dobře popsal F. Nietzsche ve své knize Genealogie morálky (i když on se tématu jalové práce nevěnoval, identifikoval problém na mnohem hlubší úrovni). Řečeno slovy F. Nietzsche: Zdravý organismus krmí reaktivní síly v podobě rakovinových buněk, jejichž jedinou agendou je růst, sebezničující růst. Takový růst je ostatně pro reaktivní síly typický.
Jalová práce je také za zdražování produktů a služeb
Jalová práce v důsledku vede ke zdražení produktů na trhu, a tady by měl zpozornět každý spotřebitel, neboť právě jemu stát tahá z kapsy peníze a jediný, kdo z toho něco (možná) má, jsou korporace, které tímto, a mnohými dalšími opatřeními, nechává stát narůst do obludných rozměrů, které by trh nikdy nedopustil.
ANO. Jalová práce nahrává korporacím a korporátnímu fašismu. Korporace mají dostatek prostředků na to, aby jalovou složku práce zvládly a nezřídka si z ní dělají konkurenční výhodu. Korporát prostě zaměstná pár dalších lidí (revizáků, bezpečáků, odpadových hospodářů atd.) a odměnou mu je to, že mu nevznikne další konkurence, neboť ten malý podnikatel ze sousední vesnice by zkrachoval, kdyby měl zaměstnat i o jednoho dalšího člověka navíc. A to se vyplatí!
Jalová práce je jako rakovina
Jalová práce je jako rakovina, která požírá náš stát, naše rodiny, naše zdraví… Jediné řešení, vedle společenského kolapsu, je její chirurgické odstranění, podobně, jako se odstraňují nádory. Stejně jako u každého psychologického procesu je i v případě jalové práce nezbytné její uvědomění a identifikace a následně její vědomé odstraňování.
Problém jalové práce bohužel není řešitelný v současném paradigmatu. Současné paradigma by spíše vedlo k založení Úřadu pro potírání jalové práce a vygenerovalo pro ostatní podnikatele, úřady, orgány státní správy apod. další jalovou práci v podobě nutnosti identifikace a hlášení jalové práce s následnými bezvýslednými jalostně-pracovními inspekcemi. A také už vidím dotace na „snížení jalové práce na pracovišti“.
