Výrobce loveckých trofejí v Čelákovicích nelegálně používá čelisťové pasti. Zákon je na něj krátký

V první polovině ledna letošního roku se odehrál další incident, který zcela jasně poukazuje na fakt, že aktuálně platný zákon o myslivosti umožňuje vyjímkování týrání zvířat. V Čelákovicích nedaleko Prahy se jako obvykle vrátila zpět domů kočka ke svým majitelům. Tentokrát bylo ale jejím majitelům už v prvních chvílích jasné, že něco není v pořádku. Kočka se vrátila domů s kovovou čelisťovou pastí na noze, do které někde šlápla. V prvotním šoku jí past ze zakrvácené končetiny opatrně sundali a poté se snažili zjistit, odkud s tím jejich kočka mohla přijít. Venku byla čerstvá tenká vrstva sněhu, takže kočičí stopy byly jasně zřetelné, stejně jako krve. Všechny stopy vedly přes silnici ke zděnému plotu rodinného domu. Tam stopy jasně poukazovaly na to, že kočka byla na zahradě tohoto rodinného domu. Právě tam šlápla do čelisťové pasti, se kterou se těžkopádnými pohyby dostala zpět přes plot, přes silnici se s ní vrátila zpátky ke svým majitelům. Stopy krve byly jasně patrné právě na plotě. Majitelka kočky vše zdokumentovala a ještě v tu chvíli zavolala na tísňovou linku 158. O celém incidentu na svém facebookovém profilu informuje nezisková organizace Justice for Nature v rámci programu Prevence Environmentální Kriminality.

Policejní hlídka, která přijela na místo incidentu ve Dvořákově ulici, věděla velmi dobře, s kým mají tu čest. Majitel domu, na jehož zahradě se nacházela past, do které kočka šlápla, je mezi ostatními místními obyvateli i zdejšími policisty známý tím, že si neustále stěžuje na parkování aut v ulici a z jeho pozemku je často cítit silný zápach. Pravidelně ho totiž navštěvuje několik myslivců, kteří mu tam k výrobě loveckých trofejí vozí mrtvá zvířata. Policie zdokumentovala vše na místě incidentu, podezřelého souseda ovšem nevyslechla. Po několika týdnech byla majitelka kočky vyrozuměna, že byl případ odložen. Zní to celé až nemožně, když je na místě tolik indicií, které poukazují na konkrétní pozemek, tedy konkrétního člověka . V podobných situacích má ovšem policie hodně svázané ruce naší nepružnou legislativou.

Když si celý případ podrobně rozebereme, pak zjistíme, že ochrana přírody a zvířat v podobných případech dosti paralyzována, zejména zákonem o myslivosti. Předmětná kočka si z celého incidentu odnesla zranění, které se dlouho hojilo a pro majitele to znamenalo opakované návštěvy veterinární ordinace a léčbu v řádech tisíců korun. Kočka se zároveň dodnes chová vyplašeně v mnoha zcela běžných situacích. Celá věc by se dala dle zákona č. 246/1992 Sb. považovat za týrání. V případech, kdy existuje podezření, že na soukromém pozemku dochází k týrání zvířat, má policie možnost podle zákona o policii vstoupit na tento pozemek a zasáhnout. Kočka se ale při příjezdu policie už nenacházela na cizím pozemku. Podle zákona o myslivosti je nelegální tyto čelisťové pasti používat. Na co už ale tento zákon nemyslí je jejich držení a distribuce. Není tedy zakázáno tyto pasti prodávat a vlastnit. Jejich používaní je proto těžce kontrolovatelné. Je v podstatě naprosto jasné, kdo past použil, protože víme, u kterého rodinného domu a na které zahradě byla použita. Tedy se dá jasně předpokládat, že past použil majitel tohoto domu. Policie mu to ale nemá jak dokázat a bez toho nemůže být dotyčný potrestán. I přesto je to ale zcela očividné. Zahradu má navíc obehnán několika řadami ostnatého drátu a místa, kam by mohla doskakovat jakákoliv zvířata přes plot má rovněž obehnána ostnatým drátem. Navíc je to člověk napojený na myslivost, protože dlouhodobě vyrábí lovecké trofeje. I přesto, že to má celé na svědomí s tou nevětší pravděpodobností právě tento člověk, tak podle veterinárního zákona za své zvíře zodpovídá majitel a kočka v tu chvíli byla na jiném pozemku. I přesto, že se tedy pachatel dopustil nejen týrání zvířat, ale také zakázaného způsobu lovu, zůstává v tuto chvíli nepotrestán.

Žijeme v době, kdy mohou být občané České republiky spokojeni s tím, že demokracie v širších mezích hájí jejich svobody a práva. Právo životního prostředí a zvířat ale bývá na úkor toho velmi často upozaďováno, tak jako v těchto případech. Pokud by se policie měla čeho chytit, můžeme si jen domýšlet, co všechno by u majitele domu kromě dalších pastí ještě mohli najít, co by mohlo souviset s trestnou činností vůči přírodě a zvířatům. Nedávno jsme mohli být svědky velké kauzy s názvem KULÍŠEK, během které byla odhalena celá organizovaná skupina pytláků a pašeráků, kteří používali právě čelisťové pasti k odchytu dravců, se kterými poté obchodovali a dokonce je používali ke „vzdělávání“ ve školách. O této kauze si můžete přečíst v dřívějším článku.

I přesto, že byl případ odložen, to ale není konec. Pokud by měl někdo jakékoliv informace, které by mohly vést k tomu, že poukáží v této souvislosti na pachatele, lze se obrátit na tísňovou linku 158. V případě, že někdo disponuje informacemi, které by policie měla znát, ale má obavy se obrátit na Policii, může se obrátit právě na organizace Justice for Nature, která oznamovatele udrží v anonymitě a informace Policii k dalšímu šetření předá. Pracovníky programu Prevence Environmentální Kriminality lze kontaktovat telefonicky na čísle 733 744 277 nebo na emailovou adresu pek@justicefornature.org. Týrání zvířat, včetně jejich trávení či pytlačení je trestný čin a velmi vážně poškozuje přírodu kolem nás. Pokud o takové kriminalitě víte, nenechávejte si ji v žádném případě pro sebe.

(1) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-246

(2) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-273

(3) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-449